Spolupráce s počítačem
Začnu tím nejjednodušším – jak získat videa z kamery. Jde to dvojí cestou. Buď se z kamery vytáhne MicroSD karta a vloží se do čtečky (obvykle za pomoci potřebné redukce na běžný formát SD). Jiným možným způsobem je připojit kameru k počítači. Tato cesta je vhodnější hned z několika důvodů, o kterých se vzápětí zmíním.
Kamera se k počítači připojuje USB kabelem, konkrétně je na kameře zásuvka mini USB. Touto cestou se nejen přenášejí data, ale také nastavuje kamera a nabíjí Li-ion akumulátor (ten je vyjímatelný, čili lze si jich pořídit víc a při delším natáčení je střídat).
Zadní strana kamery s vyjmutou baterií a paměťovou kartou
Bez instalace speciálního softwaru se kamera pro počítač tváří jako USB Mass Storage. Natočená videa se ukládají do souborů MOV (Apple QuickTime), které stačí překopírovat/přesunout do počítače. To ale není vše. Na kartě jsou ještě další soubory, které mají speciální význam.
Nově zakoupenou MicroSD kartu nelze přímo použít v kameře. Je potřeba ji nejdřív naformátovat, a to prostřednictvím kamery, postupem popsaným v návodu. Formátování vytvoří nejen souborový systém FAT32, ale také příslušné speciální soubory.
Contour Storyteller
Na kartě dodávané s kamerou jsou kromě jiného i instalátory aplikace Contour Storyteller pro Windows a pro Mac OS X (lze stáhnout i z webu výrobce). Pro Linux bohužel nic, jak jste ostatně čekali. Tato aplikace slouží k různým činnostem souvisejícím s kamerou, nicméně se bez ní lze obejít, pokud se člověk smíří s menším omezením. Kromě toho lze Storyteller nainstalovat bez problémů pod Wine a většinu funkcí využívat (viz dále). Pro spuštění programu je nezbytné nainstalovat Apple QuickTime.
Jednou z funkcí programu je přehrávání se zobrazováním trasy v mapě (Google Maps). Při přehrávání videa lze zobrazit mapu, pod ní se zobrazuje také výškový profil (bohužel často dost nesprávný, chyba je někdy i sto výškových metrů). Tato funkce je dost nespolehlivá, velmi často se zobrazení v mapě přestane aktualizovat a pak nezbývá než program restartovat. Další kritika se týká exportu – lze vybrat určitý úsek videa a ten pak vyexportovat, vyexportovaný soubor je ale nějak vadný a QuickTime Player ho nepřehraje.
Contour Storyteller – zobrazení videa s trasou v mapě
Nejdůležitějším úkolem aplikace je ale nastavování kamery. Kamera má dva režimy, které se přepínají přepínačem pod zadním krytem. Co přesně bude který režim znamenat, se nastavuje právě v programu. Mezi konfigurovatelné parametry patří rozlišení a kvalita, snímková frekvence, citlivost mikrofonu, jas, kontrast atd. Správné nastavení je docela důležité.
Bez aplikace se lze ale celkem v pohodě obejít. Vlastním nástrojem je totiž pro kameru textový soubor, do kterého aplikace Storyteller zapisuje, ale který lze upravit také ručně v editoru. Soubor je přímo uvnitř srozumitelně zdokumentován, takže není žádný problém nastavit si vše potřebné. Při následujícím vypnutí kamery proběhne nastavovací proces.
Co ale zvládnout nelze, je práce s daty z GPS. Ta jsou uložena přímo v souboru s videem (přestože je lze exportovat), takže bez programu Contour Storyteller si člověk ani neškrtne. Ještě dodávám, že i když uvedené funkce zvládá samotný Storyteller (resp. nastavení i další přibalená utilita), nelze tento program ani spustit, pokud není nainstalován QuickTime.
Instalace v Linuxu pod Wine
Jak už jsem říkal, absence linuxové verze programu Contour Storyteller není až takový problém, jak by se zdálo. Verze pro Windows se totiž ochotně nechá nainstalovat pod Wine (alespoň v distribuci openSUSE – jinde nemohu vyloučit případné úpravy konfigurace Wine, ačkoli to není příliš pravděpodobné), podobně i QuickTime. Program lze pak bez potíží používat. Nechodí ale spojení s kamerou, což znamená nemožnost využít program k jejímu nastavování (nutno nastavovat ručně přímo v souboru).
Co se týká využití programu k práci s videosoubory a k přehrávání se zobrazováním trasy v mapě, lze postupovat tak, že se soubory do programu naimportují. Na následujícím obrázku se můžete podívat, jak vypadá přehrávání takového souboru.
Contour Storyteller běžící v Linuxu pod Wine
Obecně o úchytech a instalaci
Outdoorová kamera není určena k tomu, aby se držela v ruce. Tedy ne, že by to nešlo (i když tato kamera není pro takové držení zrovna přizpůsobena), ale obvykle člověk potřebuje ruce k něčemu jinému, a proto je potřeba kameru někam připevnit. V balení kamery byly obsaženy tři úchyty – dva otočné (úplně stejné) a jeden pevný. Řada dalších úchytů a držáků je nabízena jako samostatně prodávané příslušenství, kameru tak lze připevnit třeba na řídítka nebo povrchy různého druhu.
Otočný držák kamery instalovaný na cyklistické přilbě
Oba druhy přiložených držáků se připevňují pomocí lepicí vrstvy. Může se to zdát jako málo pevné, ale věřte mi, že budete řešit spíše opačný problém – tedy jak jednou přilepený úchyt z helmy apod. odstranit. Pokud jde o hladkou plochu a byla-li před nalepením náležitě očištěna (včetně odmaštění), není třeba se vůbec bát, že kamera odpadne.
Detailní pohled na kameru v držáku na přilbě
Ze tří držáků jsem vyzkoušel jeden a bylo opravdu pracné ho zase z cyklistické přilby sejmout. Zřejmě by šel nalepit znovu, i když by pevnost byla asi o něco menší.
Držák po odstranění z přilby
K držáku se kamera připevňuje jeho zasunutím do „kolejniček“ na libovolném boku kamery. Jde to hodně ztuha (pozor, nezraňte se – protože jsem nešika, zranění jsem si způsobil!) a přitom po zasunutí do aretované polohy má kamera poměrně velkou vůli (o které ještě bude řeč). Vytažení kamery je podobně náročný úkol. Kameru lze s držákem spojit také krátkým lankem (s přezkou). Považuji to ale za víceméně zbytečné, vzhledem k pevnosti uchycení. Navíc instalovat šňůrku do kamery chce opět šikovnost a nejlépe ještě pinzetu nebo peán.
Lanko jako pojistka proti ztrátě kamery
Natáčení
Konektor pro připojení externího mikrofonu
Videozáznamy jsem chtěl nechat v původní podobě, bez jakýchkoli úprav včetně převodu do jiného formátu. Domnívám se totiž, že pro posouzení kvality záznamu je důležité vidět přesně to, co kamera natočila (aniž by to bylo poznamenáno pozdějšími úpravami či konverzemi). Bohužel se ukázalo, jakým oříškem formát MOV je. Bez proprietárního (a docela drahého) programu QuickTime Pro jsou jakékoli úpravy bez rekomprese – i pouhé sestříhání – velký problém. Dokonce i Contour Storyteller, který nabízí možnost exportu videa, produkuje soubory, které pak nejdou přehrát. Proto jsem se musel uchýlit ke konverzi pomocí programu Avidemux, která mírně snížila kvalitu videa, přestože jsem použil opět kodek H.264 a vysoký bitrate (proto jsou i soubory dost velké). Snad to nebude příliš na závadu.
Jízda na kole
Natáčení při jízdě na kole patří mezi jedno z nejčastějších použití outdoorových kamer. Jde o úkol nesnadný, protože se kamera musí vyrovnávat s vnějším prostředím (a tedy různými teplotami, vlhkostmi atd.), s otřesy a s proudícím vzduchem. Pro jízdu na kole lze kameru nainstalovat na helmu, na řidítka, na nějakou trubku na kole, na batoh atd., prostě podle fantazie a schopností dostupných držáků.
Kamera nainstalovaná na přilbě
Pokud si dáte kameru na přilbu, jako jsem to udělal já, počítejte s tím, že je poměrně těžká a bude helmu vychylovat ke straně. To může mít vliv na bezpečnost, ale především to bude mít vliv na úhel, který je potřeba nastavit na objektivu, aby vodorovné bylo vodorovné a svislé bylo svislé. Jak si můžete všimnout na následujících záznamech, ani při sebevětší snaze se mi korekce tohoto efektu nedařila a obraz je mírně nakřivo.
„Fully armed cyclist“
Jízda po městě
Následující video ukazuje záznam jízdy ve městě (ulice i prašná cesta), a to v rozlišení 1080p, tedy 1920 × 1080, s 25 snímky za sekundu. Jedná se o podzimní odpoledne s poměrně dobrými světelnými podmínkami.
Jízda na kole ve městě ve dne
Další záznam byl pořízen rovněž ve městě za stejných světelných podmínek. Rozdíl je ale v režimu. Takto vypadá natáčení v rozlišení 720p při 50 snímcích za sekundu. Obraz je zjevně mnohem plynulejší a příjemnější na sledování; je to dáno i tím, že je větší zorný úhel a otřesy se tedy tolik neprojeví.
Jízda na kole ve městě ve dne
Poslední městské video bylo natočeno za tmy, přesněji řečeno večer při ještě trochu osvětlené obloze. Rozlišení je 1080p. Obraz je dost zašuměný, ale stále ještě dobře sledovatelný.
Jízda na kole ve městě v noci
Jízda v přírodě
Tato kamera se bude asi častěji používat v přírodě než ve městě, proto nesmí chybět záznam z tohoto prostředí. Cesta na následujícím záznamu je hrbolatější, než se z videa zdá, ale zase ne nijak extrémně. Je to prostě normální přírodní cyklostezka. Nestabilita obrazu při 1080p je více než zjevná.
Jízda na kole po cestě ve dne
Tato nestabilita, viditelná už na záznamu z města, je zřejmě z největší míry způsobena vůlí kamery v držáku. Bohužel neexistuje žádná jednoduchá a spolehlivá cesta, jak kameru dostatečně ukotvit, aby se neklepala. Pomohla by jedině změna konstrukce držáku, případně v kombinaci s optickým stabilizátorem.
U dalšího záznamu jsem se rozhodl přitvrdit. Pro natáčení jsem zvolil prudce klesající kamenitou cestu, a to v noci bez rozsvíceného veřejného osvětlení (které by tu jinak bylo v provozu). Čili šlo o kombinaci velkých otřesů a extrémně špatných světelných podmínek (přestože mám kolo osazeno relativně dost svítícím halogenovým reflektorem, není to v obrazu vidět).
Jízda na kole po cestě v noci
Moc toho na záznamu vidět není, tedy hlavně koruny stromů, za kterými prosvítá relativně světlejší obloha. Zajímavé je, že oproti večernímu natáčení ve městě není v obrazu tolik barevného šumu. Zřejmě to souvisí s vyvažováním bílé barvy; žluté světlo sodíkových výbojek znamená velké zdůraznění modré barvy, takže modrý šum vyleze na povrch. Čistě noční světlo je naopak zbarveno výrazně modře.
V dalším a posledním díle této recenze se podíváme na jízdu autem, zahrajeme si na Velkého bratra a konečně vyslovíme finální hodnocení kamery.
