Kdybychom začali plánovat náš let v nějakém plánovacím programu (pro X-Plane můžete stáhnout třeba freewarovou verzi programu GoodWay Flight Planner), případně bychom použili některou on-line službu pro plánování letů, výsledkem by byla zřejmě trasa přes Moravskou třebovou: LKPR SID BODAL L984 TBV STAR LKMT (případně místo L984 bychom dostali starší označení UT45). Než vysvětlím, proč je tato trasa pro nás nevhodná, tak provedou malou odbočku o tom, co jsem to vlastně před chvílí napsal.
Letová trasa může být zapsána několika způsoby. Výše uvedený je zkrácený zápis, kdy začínáme na letišti Ruzyně (kód pro toto letiště je LKPR). Pokračovat budeme po standardní přístrojové odletové trase (SID - Standard Instrument Departure) až do bodu označeném na leteckých mapách jako BODAL. Ten je v reálu někde mezi Brnem a Prahou, kousek od Jihlavy. Nejedná se o žádný radiomaják (např. VOR stanice - o ní se dočtete v minulých dílech), ale o prostý bod na mapě. Označujeme jej jako takzvaný fix. Z BODALU plán pokračuje po trase označené jako L984 až k radiomajáku TBV. V tomto případě se o radiomaják opravdu jedná, pod odkazem můžete na Google Maps nazoomovat přímo na budovu aeroklubu Staré Město blízko Moravské Třebové. Poté trasa pokračuje standardní příletovou trasou (STAR) až na letiště v Mošnově (LKMT).
Tato trasa je pro nás nevýhodná (resp. přímo neproveditelná) z jednoduchého důvodu. Letadlo, se kterým poletíme, není vybaveno palubním počítačem vyhovující standardu P-RNAV (precizní navigace). Tu potřebujeme pro let po SID a STAR trasách. Navíc jediná trasa v ČR, která je určena pro letoun vybavený NON-RNAV navigačním systémem, je W32 táhnoucí se od západu k východu přes Brno. Tu budeme muset využít, i když je o něco delší. Namísto Moravské Třebové tak poletíme přes Brno a Holešov.
V letové hladině těsně před BODALem
Takže naše trasa, kterou dnes poletíme, bude LKPR SID BODAL W32 HLV STAR LKMT. To znamená, že po startu a provedení přístrojového odletu poletíme celou dobu po trase W32 (přes Brno) až do Holešova, kde zahájíme sestup a po příletové trase provedeme nálet na ILS paprsek a přístrojové přistání. Celou trasu si můžete zkontrolovat na leteckých mapách, které jsou ke stažení na stránkách VACC-CZ.
Ještě než začneme s vlastním plánováním trasy a zadáváním do palubního počítače, měli bychom si zjistit počasí v Praze i Ostravě. My ale budeme předpokládat jasné bezvětří (CAVOK), protože X-Plane má simulaci horšího počasí standardně vypnutou a my ji ani nebudeme pro tentokrát zapínat. Takže si dráhu můžeme předem vybrat. Za normálních okolností (nebo kdybychom letěli připojeni na internetovou leteckou síť VATSIM či IVAO) bychom kromě počasí museli také zjistit, které dráhy jsou v užívání. Přistává a odlétá se totiž vždy proti větru. Jelikož vítr většinou fouká v reálu od západu, pro náš let jsem vybral ranvej 24 v Praze a ranvej 22 v Ostravě.
Nyní uvedu naši trasu v celé své kráse: LKPR PR612 PR613 VOZ BODAL BITSI BNO MORKO HLV POLOM OTA R-034/OTA H-223 OSV. Jelikož naše přístroje nejsou schopny letět SID a STAR, použil jsem jakéhosi pseudozápisu pro sledování odletové respektive příletové trasy. Odletová trasa BODAL 1A z ranveje 24 vede totiž přes fixy PR612, PR613 a přes VOR maják VOZ (Vožice; frekvence 116,3). Dále budeme pokračovat na známý fix BODAL, fix BITSI, VOR stanici BNO (Brno; frekvence 113,9), fix MORKO a NDB stanici HLV (Holešov, frekvence 448). Zde nám opět začíná pseudozápis příletové trasy přes fix POLOM, VOR stanici OTA (Ostrava; frekvence 117,48), radiál 034 od stanice OTA přesně 10 mil a pravá předpisová zatáčka na kurz 223. Nakonec provedeme nálet na navádějící ILS paprsek pro přistání OSV (frekvence 110,95).
Brno Tuřany na dohled
Letadlo musíme usadit do ILS paprsku nejpozději 6,7 mil od OSV (toto je takzvaný FAF bod - Final Approach Fix). Nejpozději 0,7 míle před OSV musíme spatřit dráhu (nebo její světla) - tento bod se označuje MAPt (Missed Approach), což se nám určitě podaří. Ostrava totiž hlásí pěkné počasí. Přistávat budeme na ranvej 22, která je ve výšce 808 stop nad mořem.
Tak jdeme na to. Doporučuji si článek vytisknout a postupovat krok za krokem. Pokud nebudete stíhat a něco by vám mělo uniknout, použijte magickou klávesu P pro pauzu. Letoun zůstane viset ve vzduchu, ale vy můžete provádět veškeré operace se všemi přístroji (ladit rádio, vypnout autopilota nebo přenastavit kurz). Spusťte X-Plane a vyberte letoun ze složky General Aviation: King Air B200. Je to výborný stroj pro náš let - jeho cestovní rychlost je pro náš let ideální (není zase tak pomalý), navíc je to letadlo poměrně povedené. Nyní zvolte počáteční pozici - Select Global Airport - zadejte "Ruzyne" a zvolte ranvej (Takeoff RWY 24). V tuto chvíli byste měli stát na Ruzyni na ranveji číslo 24 se strojem Beechcraft B200. Motory by měly být nastartovány, parkovací brzda aktivní. Mimochodem když už budete zapínat tiskárnu, tak vytiskněte i takzvaný checklist pro náš stroj - určitě se bude hodit.
Pro jednoduchost jsme zvolili umístění stroje přímo na ranveji, ale příští let byste možná chtěli stroj umístit na stojánek a začít úplně od začátku (s vypnutými motory a pojížděním na dráhu). Stačilo by zvolit jiné tlačítko při výběru letiště. Nyní začneme programovat palubní počítač. Stiskněte na něm tlačítko INIT, což smaže případná data. Hned vedle jsou tlačítka AIRP, VOR, NDB a FIX, která budeme používat při následujícím zadávání. Nyní zadejte první bod - letiště Ruzyně. Postupně stiskněte AIRP, na klávesnici počítače (tedy myší) vyťukejte LKPR a dejte tlačítko NEXT. Nyní budeme podobně zadávat fixy: FIX PR612 NEXT. FIX PR613 NEXT. Další v pořadí je radiomaják: VOR VOZ NEXT. Dále fixy: FIX BODAL NEXT. FIX BITSI NEXT. VOR BNO NEXT. FIX MORKO NEXT. Nyní NDB radiomaják (pozor je jiného typu než VOR): NDB HLV NEXT. A nyní pozor - následoval by fix POLOM, ale ten zadávat nebudeme, sic v navigační databázi X-Plane verze 9 chybí (resp. je na jiné pozici). Život si tedy zjednodušíme, takže další v pořadí bude maják: VOR OTA NEXT. Tady naše trasa končí - radiál 034 a obrat na kurz 223 už zaletíme "ručním ovládáním" autopilota. To bude asi nejzajímavější část letu, protože se budeme muset "trefit" do ILS paprsku.
Obrat vlevo na MOROKO
Zadaná trasa musí mít celkem deset segmentů, tlačítky PREV a NEXT se mezi nimi můžete pohybovat. Na segmentu číslo 11 už by nic zadáno být nemělo. Přejděte tedy nazpět na druhý segment (PLAN SEGMENT 02) a nyní provedeme kontrolu a zadání letové hladiny. Palubní počítač má po obou stranách pět tlačítek (celkem deset), ty levé označím písmenem L1-L5 (jako left, 1 nejhořejší, 5 nejspodnější), pravé pak R1-R5 (right). Zadání letové hladiny pro první segment provedeme snadno - tlačítkem L4 a na numerické klávesnici číslicí 22000 (22 tisíc stop, tedy letová hladina FL220). Tlačítkem NEXT toto provedeme pro téměř všechny segmenty: PR612 PR613 VOZ BODAL BITSI BNO MORKO HLV. Nyní pozor, pro poslední segment (OTA) zadáme 3000 stop (03000). V této výšce se provádí přístrojové přiblížení i v reálu. Nálet na ILS paprsek budeme provádět přesně ve výšce 3000 stop. A nyní zásadní informace - nastavování výšek můžete klidně přeskočit - tato konfigurace letounu Beechcraft má autopilota bez podpory vertikální navigace (VNAV), výšku budeme po celý let udržovat nastavením přímo na autopilotu.
Pokračování příště...
