Recenze knihy Tvorba open source softwaru

Dílo Tvorba open source softwaru kloudně ozřejmuje běžná úskalí bránící v dosažení úspěchu. Za úspěch vnímá, že projekt vejde ve známost, přitáhne si aktivní komunitu vývojářů, získá oblibu řadových uživatelů... Chcete-li však dosíci úspěchu jiného rázu (např. zdokonalit se v programování, vytvořit software na míru velmi unikátním potřebám, získat akademický titul...), bude pro vás užitečný jen zlomek pojednání. Kniha totiž jen minimálně studuje zásady vlastního vývoje softwaru, technologické pozadí a konkrétní vývojářské nástroje.

U čtenáře se nepředpokládají žádné předběžné znalosti nebo zkušenosti. Autor vykládá problematiku lapidárně a nezamořil výklad matoucími anglikanismy z „manažerského newspeaku“, což téměř charakterizuje současnou produkci literatury pro řídící pracovníky. Názornost textu dává výsledný pocit samozřejmosti, že by se čtenář býval snadno domákl těchto postřehů prostým selským rozumem. Kniha není nastavována slovní vatou či mnohonásobným opakováním téhož, takže text svižně plyne a čtenář se nenudí.

Titulní strana knihy

Organizačním géniům bude většina obsahu dopředu intuitivně zřejmá. Ostatním jistě půjde k duhu, že mohou mít na jednom místě nezbytné „manažerské“ minimum. Titul vnímám jako nejhodnotnější z dosud vydaných spisů z edice CZ.NIC. Recenzi dřívějších publikací z ediční řady naleznete v článku Recenze knih vydaných sdružením CZ.NIC.

Kapitoly

Úvod – Kapitola stručně shrnuje příčiny a důležité dějinné momenty vzniku hnutí svobodného softwaru. Shrnutí uzavírá začátek devadesátých let, kdy byly de facto v hrubých obrysech již konstituovány současné poměry. Ukazují se rovněž ideologické rozdíly v koncepci open source a koncepci free softwaru.
Zahájení projektu – Kapitola pojednává o zhmotnění prvotní myšlenky do open-source projektu. Dozvíte se zde podrobnosti o nutnosti přesně formulovat záměr, vytvořit webové sídlo projektu, zvolit licenci, informovat veřejnost o novém projektu, neodradit potenciální dobrovolníky, nastolit pravidla slušného chování... Tato kapitola je podle mě nejdůležitější.
Technická infrastruktura – Kapitola uvádí do problematiky efektivního využití mailových konferencí, systému správy verzí, systémů pro správu chyb a instantních komunikačních nástrojů (IRC). Závěr informuje o předpřipravených hostinzích typu SourceForge.
Společenská a politická infrastruktura – Kapitola popisuje modely přijímání rozhodnutí a zamítání návrhů.
Peníze – Kapitola neučí, jak získat finanční prostředky, nýbrž doporučuje, nač vynaložit nabytý kapitál.
Komunikace – Kapitola odpovídá na následující otázky. Jak vystupovat na veřejnosti? Jak zajistit, aby dobrovolníci tvořili nadhodnotu? Jak zamezit tvorbě podhodnoty (hádky, zahlcení účastníků banalitami, činnost nesoudných lidí...)? Jak se bavit o nepříjemnostech (chyby programu)?
Vytváření balíčků, vydávání releasů a každodenní práce na vývoji – Kapitola čtenáře spravuje o strategii vydávání nových verzí softwaru.
Řízení dobrovolníků – Kapitola rozvíjí kapitolu Komunikace. Prohlubuje téma správné komunikace v pracovním kolektivu a zabývá se postupy zvyšování motivace. Podkapitola Podělte se o řídicí i technické úkoly navrhuje možné rozdělení kompetencí. Bohužel pojednání o internacionalizaci a lokalizaci, jež by si jistě zasloužila vlastní kapitolu, se smrskla do jednostránkové zmínky o roli translation managera (správce překladů).
Licence, autorská práva a patenty – Kapitola týkající se duševního vlastnictví je na můj vkus příliš kusá. Chybí komentovaná úplná znění licencí GNU GPL. Chybí vysvětlení zásadních rozdílů mezi GNU GPLv3 a GNU GPLv2. Chybí vysvětlení principu slabého copyleftu u licence LGPL. Chybí srovnání jednotlivých jurisdikcí a jejich teritoriální působnosti. (Kde vlastně a v jaké míře platí softwarové patenty?)
Příloha Svobodné systémy pro správu verzí – Příloha jmenuje různé systémy pro správu verzí.
Příloha Volně přístupné bug trackery (záznamníky chyb) – Příloha jmenuje různé bug trackery.
Příloha Měl bych se starat o to, jakou barvu má přístřešek pro kola? – Příloha cituje e-mail z vývojářské konference, který pojednává o zbytečném hašteření se. Tuto přílohu nepovažuji za příliš důležitou.
Příloha Vzorové pokyny pro hlášení chyb (bugů) – Příloha na ukázku předvádí zásady projektu Subversion.
Příloha Copyright – Příloha asi jen uvádí znění licence knihy, což však není explicitně vyřčeno.

Výhrady

Kvalita překladu

Kvalita překladu působí místy až neumětelsky. Například označuje-li odesílatel e-mail spojením „this communication“ (toto sdělení), překladatel otrocky píše „tato komunikace“. Cituji e-mail uvedený na straně 159: Tato komunikace pochází od firmy Deloitte & Touche LLP. (...) Tato komunikace a všechny její případné přílohy obsahují informace, které jsou důvěrné a mohou být i tajné. Je určena výhradně k užití svého zamýšleného adresáta nebo adresátů. Pokud jste tuto komunikaci obdrželi omylem, vraťte ji...

U některých cizích slov překladatel tápe, zda je bude, či nebude skloňovat. Třeba termín release (vydání, verze) nejprve skloňuje, pak jej z nepochopitelných důvodů skloňovat přestane, posléze jej opět začne skloňovat... Výsledná konsistence překladu snižuje čtivost, protože se jeví jako chyba proti české gramatice. Chybu kniha flagrantně páše již v obsahu, kdy podkapitoly Stabilizace release a Správce release kontrastují s blízkými podkapitolami Plánování releasů a Vydávání releasů. Stejně tak výraz open source najdete většinou bez spojovníku, ale několikrát se objeví i s ním, bez ohledu na to, jestli se jedná o přídavné nebo podstatné jméno.

Překladatel ponechává původní webové odkazy, ač mnohdy lze odkázat na stejný zdroj v češtině. Uváděné pasáže z licencí sám zpracovává, místo aby přejal již existující oficiální české překlady.

Diskutabilní tvrzení

Autor několikrát předkládá své subjektivní názory stranící proprietárnímu softwaru, aniž by je podložil pádnými argumenty. Příklady paušalizujících diskutabilních výroků budiž:

Jednou oblastí, v níž se open-source projekty od proprietárních vždy výrazně lišily, je plánování releasů. Proprietární projekty obvykle mají data vydání nových verzí stanovená celkem pevně. (Podkapitola Plánování releasů)
Při vývoji proprietárního softwaru se běžně využívají týmy, které se věnují výhradně zajišťování kvality: vyhledávání chyb, testování výkonnosti a škálovatelnosti, kontrola rozhraní a dokumentace atd. Tyto aktivity zpravidla dobrovolná komunita v rámci projektu svobodného softwaru neprovádí tak nadšeně a energicky. (Podkapitola Zajišťování kvality)
Kritizování konkurenčních closed-source produktů je ve světě open source projektů častěji akceptováno, zvláště pokud se jedná o produkty Microsoft. (Podkapitola Nekritizujte konkurenční open source produkty)
Dokumentace a použitelnost jsou notoricky známé slabiny open source projektů, ačkoliv si myslím, že přinejmenším v případě dokumentace se rozdíl mezi svobodným a proprietárním softwarem často zbytečně zveličuje. Nicméně je i tak empiricky dokázáno, že mnoho open source softwarů postrádá prvotřídní výzkum v oblasti dokumentace a použitelnosti. (Podkapitola Dokumentace a použitelnost)
LGPL má mírnější omezení než GPL a lze ji snadněji kombinovat s nesvobodným kódem. Je však také trochu složitější a na první přečtení méně srozumitelná, čili pokud nebudete používat licenci GPL, doporučuji vám použít licenci typu MIT/X. (Podkapitola GNU General Public License)

Největší dodavatel proprietárního softwaru společnost Microsoft je známá mimořádnou nahodilostí a nepředvídatelností vydávání nových releasů Microsoft Windows. Naopak politika releasování svobodného operačního systému Ubuntu je striktně pravidelná a zcela předvídatelná. (Podrobnosti uvádí detailní Finanční srovnání Windows a Ubuntu.) První z výroků se tedy ukázal jako sporný, ba přímo kontrafaktuální. Není těžké jmenovat evidentní protipříklady ostatních proklamací.

Podobná tvrzení jistě ubírají na kvalitě knihy, jako celek ale stále zůstává velmi dobrou publikací.

Informace o knize

Autorem knihy je Karl Fogel, jenž má mnohaleté zkušenosti na poli open source. Autor českého překladu není uveden. Tištěného vydání Tvorby open source softwaru stojí 299 Kč. Při elektronickém objednání skrze protokol IPv6 je zlevněno na 249 Kč. Elektronická vyhotovení stahujte spolu s ostatními knihami z edice zdarma na knihy.nic.cz.