Co se děje ve světě Linuxu a open source
Výsledky CZECH OPEN SOURCE 2009
Vyhlášení výsledků ankety, do níž kromě odborné poroty posílala hlasy během jara také veřejnost, tentokráte neproběhlo v Pivovarském klubu, ale v klubu Lávka v rámci konference Internet a Technologie 09. Stejně jako loni, i letos se hodnotilo v šesti kategoriích.
Absolutním vítězem se stal Kompletní výsledky naleznete na serveru Root, který tuto anketu každoročně pořádá.
Výsledky ankety o nejoblíbenější distribuci 2009
Aby těch anket nebylo v červnu málo, zveřejnil server AbcLinuxu.cz výsledky ankety o nejoblíbenější linuxovou distribuci v českých luzích a hájích, která do určité míry slouží jako ukazatel popularity jednotlivých distribucí mezi českými a slovenskými uživateli.
Asi nikoho nepřekvapilo vítězství Ubuntu mezi desktopovými systémy. To opanuje tuto kategorii již potřetí. I tentokráte vyhrálo se značným náskokem, leč mezera mezi ním a druhým není tak zdrcující jako loni. Na svědomí to má Mandriva Linux, který se po několika letech razantně vrací na špici. Třetí místo obsadila stálice – Debian. Propadákem je rozhodně SUSE, které ztratilo velké množství hlasů a propadlo se ze druhého místa na čtvrté.
Jak Ubuntu vládne desktopům, vládne Debian serverům a ani letos jej v této kategorii nikdo neohrozil. Překvapením je však rozhodně druhé místo Mandriva Linuxu, který zrovna nelze považovat za systém typický pro servery. Mezi enterprise distribucemi již tradičně zvítězil Red Hat Linux. Za zmínku stojí jen velký propad SUSE Linux Enterprise. V kategorii live distribucí sesadilo Ubuntu po několika letech z prvního místa SLAX.
Posuny nastaly i v ukazatelích popisujících účastníky ankety. Výsledky ukázaly, že počet uživatelů, kteří si vystačí s Linuxem jako jediným systémem, vzrostl o polovinu. Jak stárne Linux, stárnou i jeho uživatelé. Počet těch, kteří jej používají více než 10 let, meziročně vzrostl na trojnásobek. I nadále přetrvává mezi uživateli Linuxu výrazný nepoměr mezi muži a ženami 98:2. Linux je podle této ankety i nadále preferován vzdělanými, 87 % jeho uživatelů má alespoň maturitu a 35 % dokončenou VŠ. Nejvíce uživatelů má Linux mezi lidmi ve věku 20-25 let, i když starší ročníky posilují.
Výsledky je třeba brát s rezervou. Jelikož anketa probíhala na odborně zaměřeném serveru, nemusí daný výběr odpovídat opravdovému rozložení sil mezi uživateli Linuxu.
Dell bude nabízet balíček open-source aplikací
Z Dellu se pomalu stává společnost dosti nakloněná OSS. Nejenže přispívá do různých open-source projektů, ale i s docela slušným úspěchem prodává počítače s Ubuntu (Dell Inspiron Mini 9: Malý pracant s Ubuntu). Dalším krokem Dellu směrem k OSS je balíček open-source aplikací, který bude nabízet svým zákazníkům.
V době krize firmy šetří a u drtivé většiny z nich jsou to právě informační technologie, u kterých se redukují výdaje. Dell se rozhodl na tento trend zareagovat a začít nabízet svým zákazníkům z řad menších a středních společností balíček nízkonákladových open-source aplikací, které by měly firmám uspořit náklady. Zatím není známo, jaké aplikace jsou v balíčku nabízeny, ale nejdříve bude směřován na maloobchody a poté budou následovat zdravotnická zařízení, reklamní a výrobní společnosti. Balíček je nyní dostupný v USA a ke konci roku bude podobná nabídka i v Asii.
Joomla! dosáhla 10 milionů stažení
Když se začátkem tohoto desetiletí objevil open-source CMS Mambo, znamenalo to menší revoluci. Bohužel v roce 2005 došlo k roztržce mezi komunitou vývojářů a společností Mambo Foundation Inc., která vydávala komerční verzi Mamba. Výsledkem byl fork pojmenovaný Joomla!, ke kterému nakonec přešla většina tehdejších vývojářů Mamba a který také převzal popularitu svého předchůdce. Vývoj Mamba sice i nadále pokračuje dál, ale jeho vývoj není zdaleka tak dynamický a jeho popularita se nemůže rovnat s popularitou Joomly. K Joomle se přiklonila i česká komunita, která se nyní sdružuje kolem portálu Joomlaportal.cz.
Joomla! si naopak i po čtyřech letech vývoje zachovává přízeň uživatelů a dosáhla velmi pěkného milníku – deseti milionů stažení. Přitom první vydání bylo staženo pouze 72 000×. Od té doby však počet stažení roste geometrickou řadou, dá se tedy očekávat, že dalších 10 milionů stažení Joomla dosáhne mnohem dříve než za čtyři roky.
OSS Alliance připravuje open-source spisovou službu
Internet je pro mnoho lidí samozřejmostí již řadu let, ale dosud nebyl samozřejmostí pro stát a jeho organizace, ale to se postupně mění. Dalším krokem je uzákonění tzv. datových schránek.
V souvislosti s touto připravovanou legislativní novinkou jsou kladeny nové nároky na spisovou službu jednotlivých organizací, především územně samosprávných celků. Z tohoto důvodu se OSS Alliance, organizace propagující open-source software, rozhodla realizovat ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR projekt open-source spisové služby pro veřejnou správu. Účelem je připravit dostupný produkt, který ocení především menší obce, které nemohou do této záležitosti investovat mnoho peněz a přesto musí plnit povinnosti dané zákonem. Druhým cílem je také veřejným institucím ukázat, že v podobě open-source mohou získat kvalitní a otevřený software.
Novell uvažuje o obchodu s OSS
Jakoby Apple založil další trend – obchody s aplikacemi. Po úspěchu jeho App Store, kde si uživatelé stáhli již více než miliardu aplikací, jej začaly následovat další společnosti. Před nedávnem oznámil Sun Microsystems, že připravuje obchod s aplikacemi napsanými v Javě. Nyní přišel Novell s tím, že uvažuje také o obchodu s aplikacemi, tentokráte open-source.
Celý záměr není cílen na tradičního uživatele Linuxu, který ví, jaké množství aplikací distribuční repozitáře obsahují, ale na běžné uživatele, kteří jsou zvyklí na distribuci softwaru z Windows. Část z nich už si ale díky zařízením jako iPhone zvyká na to, že na jednom místě najdou veškeré aplikace na jedno kliknutí. A podobné místo pro ně chce připravit i Novell s tím rozdílem, že veškeré aplikace budou zadarmo. Nasazení se plánuje především do verze openSUSE postavené na Moblinu, která bude určená pro netbooky.
S podobným obchodem již dávno před Apple (v roce 2002) přišel Linspire, který jej nazval Click'n'run. Kromě open-source aplikací nabízí také komerční za poplatek. Nikdy však nedosáhl větší popularity, dnes patří do portfolia služeb společnosti Xandros, která ho využívá pro své distribuce.
Novinky ze světa softwaru
Amarok 2.1
Jak se zdá, vývojáři Amaroku tvrdě pracují a snaží se obnovit zašlou slávu Amaroku. Ten byl svého času považován za krále hudebních přehrávačů nejen na Linuxu, ale napříč všemi platformami. V souvislosti s KDE 4 však musel být kompletně přepsán, vývoj se na delší dobu jakoby zastavil a verze 2 měla jen část funkcí předchozí verze. Mnoha uživatelům také nesedlo kompletně přepracované rozhraní. Období relativní stagnace Amaroku využily konkurenční přehrávače, které se na něj funkčně dotáhly. To vše znamenalo výrazný odliv uživatelů.
Amarok přehrává Jamendo
Vývojáři Amaroku se však nevzdávají a chtějí znovu dokázat, že jejich přehrávač patří na vrchol. Verze 2.1 je ve znamení znovuzískání starých funkcí. Výrazně byl vylepšen playlist, nyní může uživatel vyhledávat, filtrovat, vytvářet frontu, nechat zastavit přehrávání po skočení skladby. Uživateli také byla dána velká volnost v nastavení vzhledu playlistu. Bylo vylepšeno kontextové zobrazení a správa appletů. Novou funkcí jsou záložky v podcastech. Musíte-li přerušit poslouchání podcastu, můžete si uložit místo, kde jste skončili, a kdykoliv se k němu zase vrátit. Pokud používáte jako backend GStreamer, můžete využít funkci ReplayGain, která automaticky nastavuje skladby na stejnou hladinu hlasitosti. Amarok také lépe spolupracuje s Last.fm a iPody.
Pokud chcete Amarok vyzkoušet, k dispozici jsou balíčky pro celou řadu distribucí. Ohlášená verze pro Windows se stále nedostala do použitelného stavu.
Novinky ze světa distribucí
Fedora 11 Leonidas
Poslední velkou distribucí, která přichystala své vydání na jaro, je Fedora, která je známa svým progresivním vývojem, v rámci něhož implementuje novinky dříve než ostatní distribuce.
Stejně jako vývojáři ostatních distribucí se i vývojáři Fedory snaží stlačit dobu nutnou pro start systému na minimum. Nyní by se měla průměrná doba pohybovat kolem 20 sekund. Dopomohl k tomu také rychlejší souborový systém Ext4, který je už sice od loňského podzimu v jádře, ale Fedora patří mezi první distribuce, které ho nasadily jako výchozí. Zvukový server PulseAudio kompletně přebírá otěže ovládání zvuku, i když možnost použít původní řešení je stále k dispozici. DeviceKit společně s udevem nahrazuje HAL. Byly odříznuty staré architektury a optimalizační základ je i586. Bylo zavedeno šifrování SHA256, které je mnohem obtížněji prolomitelné než původní šifrování. Byla snížena paměťová náročnost RPM a poprvé jsou použity tzv. deltaRPM, kdy v rámci aktualizací nestahujete celé balíčky, ale pouze rozdíl mezi tím, co je na serveru a co máte v počítači. Výsledkem by měla být úspora přenesených dat. Nová Fedora obsahuje: kernel 2.6.29.4, GNOME 2.26.1, KDE 4.2.2, x.org 1.6.1, Firefox 3.5 atd., stáhnout ji lze na stránkách projektu v podobě ISO obrazu.
Ubuntu má bootovat za deset sekund
Nedávno proběhl summit vývojářů Ubuntu v Barceloně, kde byly na pořadu dne především plány pro nadcházející Ubuntu 9.10. Nejpopulárnější distribuce současnosti v poslední verzi výrazně zrychlila bootování. Ve verzi 8.10 trvalo 65 sekund, 9.04 už to zvládla za 25 sekund. Přesto si vývojáři myslí, že je ještě hodně prostoru pro optimalizaci. Práce na rychlejším bootování tedy budou pokračovat i ve verzi 9.10 a cílem pro jarní verzi 10.04 je mít použitelný systém do deseti sekund.
Deset sekund bylo rozděleno na části. Každá část bootovacího procesu dostala časový rozpočet, který musí být splněn, aby mohl být splněn původní cíl – mít systém připravený za deset sekund. Načítání kernelu a initramfs by mělo zabrat dvě sekundy, načítání ovladačů a připojování souborového systému také dvě sekundy, stejně tak start X serveru, zbývající čtyři sekundy by měly zbýt na spuštění desktopového prostředí.
Společně s tímto plánem přišli vývojáři s rozhodnutím, že nebudou oproti předchozím plánům implementovat Plymouth, což je grafický bootovací proces vyvinutý lidmi z Red Hatu. Při bootování totiž nepočítají s žádnou grafikou, bude odstraněn jak bootsplash, zobrazující logo Ubuntu, tak pruh ukazující průběh. Podle vývojářů bude start systému tak krátký, že to prostě nebude potřeba.
Co k takovému brutálnímu zkracování startu systému vývojáře vede? Je to především snaha udělat z Ubuntu použitelnější systém na netboocích. Pro ně existují specializované distribuce, které mají také velmi rychlý start (Moblin to zvládne za pět sekund), ale Ubuntu je na rozdíl od nich plnohodnotná distribuce.
Naše články o netboocích: Netbooky
