Wayland!
Na podpoře Waylandu už se pracovalo několik vydání této distribuce. Součástí výchozí instalace už byl od minulé verze - Fedory 24, ale výchozí volbou je až nyní. Co od něj mohou čekat běžní uživatelé? V nejlepším případě by si žádných viditelných rozdílů všimnout vůbec neměli! Od Fedory 25 je pak Wayland plně podporován i na uzavřeném grafickém ovladači pro grafické karty nVidia. Aplikace, které Wayland nepodporují poběží také bez jakýchkoliv odlišností - pod Waylandem se spustí X server a uživatel nemá šanci poznat rozdíl.
Co se ale uživatelů přímo dotkne:
- vyšší bezpečnost Waylandu oproti téměř 30 let používanému X serveru - pro Wayland nelze například jednoduše vytvořit funkční keylogger, každá aplikace je od těch ostatních izolovaná (což bohužel prozatím rozbilo “color picker” v GIMPu)
- „každý snímek je perfektní“ - na X serveru se mohlo stát, že se nějaké pixely změnily ve špatném pořadí a docházelo k tzv. tearingu (trhání obrazu), tohle se na Waylandu neděje
- výkon - vývojáři se zatím soustředili primárně na dokončení funkcionality, ale do budoucna Wayland nabízí mnohem více prostoru ke zvýšení výkonu než X server
Fedora 25 – Wayland vs X.Org (zdroj: phoronix.com)
A co mě osobně na Waylandu nefunguje nebo chybí? Prakticky už jen aplikace Redshift, která způsobuje zčervenání monitoru ve večerních hodinách a šetří tak zrak. Tuhle funkcionalitu ale celkem obstojně supluje rozšíření Screen Shader do prohlížeče Google Chrome. Jistě, funguje to jen v rámci Chromu, ale před spaním už stejně většinou žádné jiné aplikace nepoužívám a ke sledování filmů je Redshift spíše na škodu. Každopádně ale vždy můžete v případě obtíží zvolit sezení GNOME na Xorg a používat X server jako doposud. Podpora pro to ve Fedoře zůstane ještě nejméně několik let.
Co nového je v GNOME?
Podstatnou část novinek Fedory tvoří tradičně nová verze výchozího prostředí - GNOME. To už je nějakou dobu poměrně ustálené a novinky tak přicházejí postupně po menších dávkách. Z těch nejviditelnějších bych vypíchl tyto:
- Podpora pro instalaci rozšíření přes Software - na tohle jsem čekal už delší dobu, protože původní mechanismus instalace rozšíření přes webový prohlížeč nebyl úplně nejspolehlivější a kromě toho všechny hlavní prohlížeče přestávají klasické pluginy podporovat (Chrome už je delší dobu nepodporuje, Firefox zařízne všechny kromě Flashe koncem tohoto roku)
- Flatpak - byla přidána možnost instalovat soubory .flatpak pouhým otevřením (nemusíte otevírat terminál a ručně nastavovat klíče a repozitáře) a kromě toho byly přidány některé portály(zatím otevření souboru, otevření URL, tisk, pořízení screenshotu, odeslání upozornění, získání informací o stavu sítě, přístup k zařízením), které slouží aplikacím využívajícím sandbox k vyžádání oprávnění. Udělení oprávnění je plně v pravomoci uživatele a aplikace si jej nemůže žádným způsobem vynutit
- Hry - ano, takto se samotná aplikace jmenuje. Poskytuje přístup k nainstalovaným hrám z jednoho místa a také emulátor některých starých herních konzolí -Atari, Amiga, Wii, Playstation I, Sega Saturn a pár dalších). V repozitářích zatím bohužel není a tak ji budete muset nainstalovat přes Flatpak.
Úplný přehled novinek v GNOME 3.22 naleznete ve starším článku Jirky Eischmanna na tomto serveru.
V rámci prostředí pak zmíním ještě jednu nepříjemnou chybu. Ačkoliv se týká jen aplikací využívajících framework Qt (aplikace jako VLC, Calibre, Spyder a spousta dalších), tak zasáhne pravděpodobně velké množství uživatelů. Problém je v mechanismu automatického škálování DPI, které je v poslední verzi Qt a bohužel ve spoustě případů nefunguje správně. Aplikace pak mohou být příliš velké, případně malé. Tady k tomuto chování bohužel neexistuje nějaké jednoduché řešení (technicky zdatnější uživatelé mohou zavítat do bug reportu, kde jsem chování a řešení problémů u některých aplikací popsal, zdaleka ale nefunguje všude). Na plnohodnotném vyřešní problému už vývojáři nicméně pracují a na patch snad nebudeme čekat příliš dlouho.
Nový MediaWriter
Moderní aplikace pro vytváření spustielných instalačních médií Fedoře chyběla jako sůl. A konečně jsme se dočkali - program s pěkným a moderním vzhledem, který vypadá stejně a funguje na všech paltformách - od Mac OS X přes Windows až po ostatní linuxové distribuce. Oproti minulé generaci došlo na jednu výraznou změnu, kde by uživatelé měli spozornět - aplikace používá výhradně tzv. “destruktivní režim”, kdy celý flash disk smaže a pak až do obnovení, které se provádí v Media Writeru, nelze jinde použít (zápis instalačního obrazu probíhá interně pomocí nástroje dd). Před smazáním dat na tento fakt samozřejmě důrazně upozorní.
nVidia a hybridní grafické karty
V této oblasti by se dalo říct, že Fedora 25 skočila raketovým tempem a podpora je téměř dokonalá. Proč téměř? Až během několika týdnů bude dořešena podpora přepínatelných grafik na straně grafického ovladače od nVidie, tak bude tak hotov poslední díl skládačky.
Jednoduché vybírání mezi integrovanou a vyhrazenou grafickou kartou před spuštěním aplikace
Ovladače NVIDIA přímo v aplikaci Software
Chybět už poté bude jen nějaké API, kterým by aplikace mohly oznámit, že požadují dedikovanou grafickou kartu.
Kromě zlepšení podpory pro hybrdiní grafické karty byl přidán ovladač grafik nVidia přímo do aplikace Software. Systém se pak také postará o to, aby s nainstalovaným proprietárním ovladačem nebyla nainstalována novější verze linuxového jádra a X serveru, která by jej mohla případně rozbít.
Pár slov na závěr
Nová Fedora 25 se velice vydařila a uživatelé prakticky nemají důvod neupgradovat na novější vydání. Kromě toho pak upgrade probíhá velmi rychle a není kvůli tomu ani potřeba otevírat terminál :)