Linux E X P R E S

Facebook

Pár tipů pro vaše KDE

kde.png

Možná ani zcela jasně nevíte, co všechno KDE umí. Možná budete příjemně překvapení, že je to velmi propracované prostředí. A pokud se jeho uživatel aspoň trochu snaží, může ho využívat na 100 %. Zde jsou mé tipy a postřehy - vylaďte si KDE!


Upozornění: Nastavení distribucí se liší, proto nemusí některé odkazy fungovat zrovna v tom vašem systému.

„Pseudoadresy“ v Konqueroru

Konqueror podporuje mechanismus pseudoadres, které uživatele rychle navedou do konkrétního místa v systému, kam by se jinak dostával obtížně nebo zdlouhavě. Je to také cesta, jak získat zajímavé informace. Mnohé z adres fungují i v jiných aplikacích, např. Krusaderu (ale třeba v K3b zatím ne). Jedná se o tzv. KIO slaves. Psal o nich Michal Vyskočil v článku KIO slaves - vylepšený souborový systém, dnes se podíváme lehkým pohledem na jejich využití.

Úvodní strana Konqueroru

Po zapsání adresy about:// nebo about:/ se zobrazí úvodní strana Konqueroru (adresa se změní na about:konqueror, vede sem také about:config a about:about, což je zřejmě kvůli kompatibilitě s Firefoxem).

Obrázek:  4.jpg

Úvodní strana Konqueroru

Copak asi provede zadání pseudoadresy about:firefox do adresního řádku Konqueroru?

Nápověda

Teoreticky funguje jako help:/, nicméně se může stát, že se vám pouze zobrazí hláška o absenci nápovědy pro soubor index.html. Funguje, pokud zadáte help:/konqueror nebo jiné klíčové slovo – zobrazí se nápověda odpovídající názvu požadované stránky.

Koš

Do koše se dostanete, když do adresního řádku napíšete trash:/. Zobrazí se obsah koše a v kontextové nabídce se objeví příkaz pro jeho vysypání čili úplné smazání souborů a adresářů, které se v něm nacházejí. Fyzicky se záznamy o položkách v koši zaznamenávají v adresáři ~/.local/share/Trash . A jak si přidat ikonu Koš na plochu, pokud tam náhodou není? Pravým tlačítkem klikněte na ploše, zvolte Vytvořit nový-Odkaz na umístění (URL), zadejte jméno ikony a do adresy trash:/. Podobně lze přidat i jiné, zde zmíněné nebo nezmíněné pseudoadresy.

Obrázek:  2.jpg

Vytvořit na ploše odkaz na umístění

Obrázek:  3.jpg

Popis a adresa cílového umístění

Síťové složky

Pomocí pseudoadresy remote:/ se zobrazí ikony pro přidání síťových složek, bluetooth zařízení, sdílených disků a dalších síťových služeb.

Programy

Adresa applications:/ nebo programs:/ zobrazí hlavní nabídku systému. Rozdíl jsem viděl jenom v tom, že applications:/ zobrazí také položku pro nastavení systému. Je možné pochopitelně „listovat“ dále kategoriemi, tedy např. applications:/Multimedia/ zobrazí programy v sekci Multimédia etc.

Obrázek:  5.jpg

Hlavní nabídka, tentokráte přímo v Konquim

Zařízení

Adresa media:/ nebo media:// zobrazí obsah adresáře /media (na jehož označení se také lokace změní).

Nastavení

Funguje podobně jako applications:/settings:/ zobrazí sekce Ovládacího centra KDE, je možné opět postupovat adresářovou strukturou, tedy např. settings:/Desktop/ pro nastavení desktopu.

Obrázek:  1.jpg

Přístup do OC KDE z Krusaderu

Protokoly

Trochu nekoncepčně se do toho všeho „míchají“ KIO protokoly file:/ (lokální disk), fish:/ (pro SSH spojení) a další. Myslím, že zejména kvůli nim bude záhodno všechno trochu sjednotit...

Tip pro nastavení písma v Linuxu

Písma v Linuxu byla kdysi velkým problémem. Dnes je sice situace lepší, ale po pravdě řečeno má do ideálu pořád daleko. Nabízím vám jedno řešení, které s úspěchem využívám. Možná není úplně košer, nicméně netrpím problémy při čtení textu z displeje, což o mnohém svědčí.

Písma dodávaná s Linuxem jsou dostačující (typicky fonty DejaVu), ale ne moc pěkná, na čemž mnoha lidem záleží. Pátrají, testují, nastavují... Také jsem zkoušel a zjistil jsem, že pro mě je nejlepší prostě stáhnout balíček msttcorefonts, tedy nejznámější písma z Microsoft Windows, která byla svého času vydána s neomezující licencí – dnes už tuším k dispozici nejsou, nicméně kdysi vydané balíčky mají stále platnou licenci a jsou součástí mnoha distribucí Linuxu. Kromě nich používám ještě svobodný font Terminus, který je ideální pro zdrojový kód (HTML, TeX, terminál).

Vytvořit font (soubor s písmem) je věc náročná – člověk musí být odborník, a těch asi moc není. A ti kteří jsou, asi nevytváří písma, která by dali zdarma k dispozici. A pokud se tak už stane, jsou to cizinci, kteří třeba nevytvoří národní znaky, nebo je odbudou. Výjimkou může být Střešovická písmolijna, ale to je spíše šafrán než vlaštovka...

Obrázek:  7.jpg

Nastavení hintingu písma

Nejvíce se mi pro displej notebooku a mnohahodinové zírání na něj osvědčilo písmo Tahoma. Nastavení systému (aplikace v Kubuntu) vypadá s Tahomou podle mého velmi dobře. Osvědčila se mi velikost 8 pixelů (při rozlišení 1024x768) a hinting podle obrázku.

Obrázek:  6.jpg

Nastavení systému v Kubuntu

Jak je to s provázaností aplikací

V prostředí KDE je mnoho věcí zařízeno službami, které stále běží a obvykle dobře obhospodařují uživatelovy požadavky. Existuje zde ještě další princip, který je velmi praktický a přínosný, a tím je, česky řekněme, vkládání či zabudování, anglicky embedding.

Pokud si otevřete dialog pro spuštění programu (obvykle pomocí [Alt-F2] nebo přes hlavní nabídku) a zadáte některou pseudoadresu, samozřejmě se spustí Konqueror a zobrazí to, co má – inu, provázanost aplikací KDE.

V Ovládacím centru se jednoduše nastaví (resp. je už nastaveno), že video typu AVI se přehrává pomocí Kaffeine. Typická aplikace, jakou Kaffeine je, má jakýsi „vnitřek“, který umí přehrávat videa a zobrazuje se jako pravoúhlá oblast s ovládacími prvky, a pak ještě slupku, která použije onen vnitřek, přidá k němu hlavní nabídku, nějaké to uživatelské prostředí pro správu playlistů a je z toho přehrávač.

Nic nového, tento princip stavebnice je ale velmi výhodný. Například v HTML editoru Quanta se po stisku [F6] načte „vnitřek“ (knihovna) KHTML (používá se v Konqueroru) a zobrazí editovaný dokument tak, jak má stránka vypadat. Jak to využíváme v praxi?

Milan Kozák mi poslal své články do LinuxEXPRESu jako jeden archiv .bz2. V KMailu, který používám, jsem zvolil Uložit přílohy. Soubory se uložily na disk a mezi nimi také vizitka – soubor s příponou vcf, který Milan rozesílá na všechny strany. Když jsem ji v Krusaderu viděl, přemýšlel jsem, co se s ní dá dělat.

Vybral jsem soubor kurzorem a stiskl jsem [F3]. Krusader je správce souborů, který je důsledně zapojený do struktur KDE (což je skvělé), takže po stisku [F3] spouští – podle nastavení v Ovládacím centru – na soubor odpovídající aplikaci, přesněji řečeno onen „vnitřek“, který umí s obsahem souboru pracovat. Tady spustil komponentu KAddressbook neboli Knihu adres (součást balíku aplikací Kontact pro vedení osobní agendy), jež si s vizitkou umí poradit.

Obrázek:  8.jpg

Importovat Milana do adresáře?

Komponenta KAB mi nabídla import kontaktu do adresáře. Protože používám celý balík Kontact, tvořený aplikacemi KMail, KOrganizer, KAddressbook a dalšími, s klidným srdcem jsem s importem souhlasil. Trochu zamrzí chyba v kódování vyžadující ruční zásah, ale snad se dočkáme opravy (chyba není u Milana, ale v programu).

Kontact je vlastně jenom „slupka“, která spouští zmiňované „vnitřky“ – jsou to ale zároveň samostatné aplikace. Takže je lze spustit třemi způsoby:

  • samostatně z hlavní nabídky;
  • spustit Kontact a v nich kliknout na ikonu modulu;
  • v Konqueroru nebo např. právě Krusaderu (či klidně i jinde) spustit jen komponentu „náhled“ na soubor, který umí zpracovat.

Obrázek:  9.jpg

Náhled na kartu v KAB prostřednictvím Krusaderu

Vyhledávací stroje v Konqueroru

Často vyhledávám všechno možné. Někdy není úplně nejefektivnější používat přímo Google, protože existuje rychlejší cesta. Vyhledávací box v prohlížeči totiž nemusí používat jako vyhledávač jenom Google, ale libovolný jiný. Nemá smysl hledat ve Wikipedii nebo na webu LinuxEXPRESu Googlem – je lepší použít vyhledávání přímo té stránky, na které chceme hledat, zbavíme se tak zbytečného balastu, který by nám Google vrátil. Jedná se hlavně o situace, kdy víme, co hledáme a kde to hledáme.

Přidání dalšího vyhledávacího stroje do prohlížeče není obtížné (desítky jsou jich již předvoleny). Políčko (je obvykle vpravo nahoře) má ve své levé části ikonu vyhledávacího stroje – na tu stačí kliknout a objeví se seznam vyhledávačů.

Obrázek:  10.jpg

Vyhledávací stroje v Konqueroru

Poslední odkaz, Vybrat vyhledávací nástroje..., nás dovede k cíli. V okně lze stroje zakazovat, či povolat a přidávat nové. Nejprve je ovšem nutné zjistit jednu věc: na stránce, která má být volána jako vyhledávač, proveďte vyhledání textu, např. „hledam“. Až se zobrazí výsledky, zkopírujte kompletní URL, tedy adresu z adresního řádku – tu použijete jako magické zaklínadlo:

http://www.linuxexpres.cz/search.php?action=results&andor=OR&query=hledam

Místo textu, který jste jako test hledali, tedy „hledam“, zadejte do URL řetězec \{@} . Ten bude potom nahrazen skutečným výrazem, který zadáte do vyhledávacího políčka, předán v adrese cílové stránce, která jej vyhledá a do okna načte výsledky hledání.

http://www.linuxexpres.cz/search.php?action=results&andor=OR&query=\{@}

Obrázek:  11.jpg

Definice nového vyhledávacího stroje

Tip pro vyhledávání v Konqueroru: Nastavte si takto vyhledávání na svém blogu, pokud jej tedy udržujete a píšete si do něj poznámky, bez kterých „nemůžete žít“.

Velmi komfortní je také zkratka pro vyhledávač. Na obrázku vidíte „le“ pro web LinuxEXPRESu. Ta se používá takto: do adresního řádku zapíšete tuto zkratku, mezeru a hledaný výraz, např. le fstab . Ve výsledku se volá vyhledávací stroj, kterému je přiřazena zkratka „le“ (tedy web našeho časopisu) a na cílovém webu se hledá text „fstab“.

Pro vyhledávání lze ještě nastavit, jestli oddělovacím znakem v adresním řádku má být právě mezera, nebo jiný znak; také můžete určit, který vyhledávací stroj budete používat jako předvolený – obvykle asi Google.

Diskuze (6) Nahoru