Pořídil jsem si počítač a začal hodně času trávit na internetu. Sem tam jsem zahlédl něco, co se týkalo Linuxu. Začal mě zajímat čím dál více. Tučňák začínal být zajímavější. Když už jsem po nějakém čase byl už zkušeným uživatelem Windows, přestal mi vyhovovat. Stále jsem viděl nějaké nedostatky. Vadilo mi, že musím mít plochu jako ostatní. Pořádnou změnu udělat nejde. Stále vyskakující okna nebrala konce. „Zaregistrujte se; Pomozte nám zdokonalit ...“ Držel jsem se a tiše naříkal.
Jednoho dne, kdy mě Windows něčím opravdu naštval, jsem zadal do vyhledávače „Linux“.
Proklikal jsem se až k možnosti „poslat zdarma“ a odeslal si instalační CD domů (měl jsem pomalý internet, proto jsem nestahoval). Nervózních 14 dní jsem přetrpěl. Linux, konkrétně Ubuntu 7.04 přišlo. Návod jsem znal již nazpaměť a pustil se do instalace. Pln očekávání jsem strávil celý den v Ubuntu. Mohlo to být mým starým PC nebo spíše mnou. Nic mi nefungovalo. Nechápal jsem, co mám dělat, jak klikat. Po týdnu jsem Ubuntu, pln zklamání, smazal. Nastoupil jsem do 4. ročníku na střední škole a trochu si prohloubil znalosti o PC. Windows mě začal opět rozčilovat. Když jsem zjistil, že vyšla nová verze Ubuntu, nechal jsem si CD opět poslat. Tentokrát jsem se lépe připravil. Prostudoval některé příkazy, návody, jak co funguje, četl fórum.
Ubuntu 7.10 dorazilo domů. Celé odpoledne jsem strávil u PC. Tentokrát jsem byl nadšen. Šlo mi to. Sice jsem musel něco zkoumat třeba i půl hodiny, ale pak to fungovalo. Neříkám, že všechno, některé věci dodnes nejdou, ale to už jsou většinou kravinky :-) Po třech dnech jsem nahrál video ze své plochy. Odeslal známým a ti se nestačili divit, co to mám. Byl jsem eso :-D . Nemám Ubuntu nijak dlouho a rozhodně v něm nejsem nějaký odborník, ale líbí se mi. Mohu si ho nastavit, jak potřebuju.
Určitě bych to celé nezvládl bez ohromné ochoty všech, co se točí kolem Linuxu. Obzvláště chci poděkovat Aničce Taliánové. Bez ní bych byl v koncích.
Díky za skvělý operační systém.