Nepřibyla žádná nová aplikace, pokud nebereme v úvahu Brasero, které již většina distribucí založených na GNOME používala a nyní se jen stalo součástí GNOME. A novinky jsou spíše menšího charakteru, vylepšující stávající funkčnost. Mohlo by se zdát, že aktivita vývojářů polevuje, ale zdání klame, pozornost vývojářů se jen přesouvá více pod povrch. Stejně jako KDE, i GNOME čeká významnější krok kupředu - GNOME 3 a s ním i GTK+ 3. Taktika všechno rozbít a stavět na zelené louce byla pro KDE dost bolestná a přišlo kvůli tomu o dost uživatelů. GNOME se tomu chce vyhnout, proto byly přípravné práce započaty již v minulém vydání a nyní se v nich pokračuje. Momentálně se sestavují podrobné plány přechodu na GNOME 3 a vydání 2.26 je tak pověstným klidem před bouří. Ale o přechodu více v závěru článku, nyní se pojďme podívat na to, co nového nám přináší současné vydání.
Článek vyšel několik hodin před vydáním samotného GNOME. Může se stát, že do vydání nebudou některé odkazy dostupné nebo na nich ještě nebude umístěno GNOME 2.26.
Nové moduly do Totemu
Totem byl dlouhou dobu docela nepopulárním přehrávačem. Moc toho neuměl a jeho backend GStreamer také nepatřil k nejlepším. V posledních vydáních jde však jak na Totemu, tak GStreameru vidět kus práce. Ostatně GStreamer si jako backend pro své produkty vybralo španělské Fluendo, které zaměstnává padesát vývojářů pracujících na GStreameru nebo na produktech a něm postavených.
Stahování titulků v Totemu
Ve verzi 2.26 získává především několik zajímavých zásuvných modulů. Díky pluginu využívajícímu framework Coherence se umí zapojit do lokálních mediálních sítí běžících na protokolech DLNA/UPnP, jednoduše tak můžete v Totemu přehrávat multimédia streamovaná ze serveru ve vaší síti. Dalším modulem je Jamendo, které je známým serverem poskytujícím hudbu volně ke stažení. Modul pro Jamendo má už i Rhythmbox, naštěstí ten v Totemu se chová přece jen rozumněji a při načítání alb vám doslova nesežere stovky megabajtů paměti. Po jeho aktivaci získáte v bočním panelu další volbu a můžete můžete brouzdat stovkami alb na Jamendu.
Modul Status komunikátoru vám zase ve vašem komunikačním programu nastaví status „Pryč", pokud se díváte na film. Velmi zajímavě zní stahování titulků z internetu, o které se stará další z nových modulů. Konkrétně se jedná o stahování z OpenSubtitles.org. Bohužel v mém případě tato funkce moc nefungovala. Zkoušel jsem stáhnout titulky k jednomu velmi známému seriálu a filmu a ani v jednom případě jsem nepochodil, a to jsem zkoušel kromě češtiny i světové jazyky. Drobností, která zaručeně funguje a mě potěšila nejvíce, je možnost konečně ručně vybrat soubor s titulky, vizte nabídku Zobrazit. Díky výraznému vylepšení přehrávání DVD v GStreameru by si měl také Totem s filmy na placatých discích poradit lépe (včetně DVD menu).
Nedávno jsme vám přinesli Rozhovor: Bastien Nocera, hlavní vývojář Totemu.
Brasero
Jak už jsem se zmínil v úvodu, Brasero se stalo součástí GNOME. Bylo to logickým krokem, protože vypalování je jednou ze základních funkcí, které by měl počítač nabízet a Brasero už je obsaženo v základní instalaci mnoha distribucí, takže mnozí uživatelé ani netušili, že není součástí GNOME, ale pouze přidruženou aplikací. Brasero se sice stále nemůže rozsahem funkcí a spolehlivostí rovnat K3b (pro KDE 3), ale do GNOME přináší pokročilé vypalovací funkce a také API, které mohou využívat další aplikace, z nichž některé tak již činí, např. Totem. I nadále však zůstává původní jednoduchý vypalovací nástroj v nabídce Místa.
Článek o Braseru napsal před časem Martin Šín: Snadněji už to nejde: Vypalování v programu Brasero.
Ovládání zvuku integrováno s PulseAudio
Již zhruba rok je novým trendem v oblasti zvuku nasazování PulseAudia. Dnes ho používají snad všechny známé distribuce. Jedná se o vrstvu nad zvukovým serverem, která poskytuje pokročilé možnosti práce se zvukem. Použití PulseAudia je trochu kontroverzní v tom, že posouvá práci se zvukem opačným směrem, než se dává práce s grafickými daty. U ní se snaží vývojáři přenést co nejvíce práce na grafickou kartu, naopak PulseAudio pracuje se zvukem softwarově. V počátcích tak měly především slabší počítače docela výrazné problémy s výkonem. Přesto si vývojáři aplikací pracujících se zvukem nemůžou PulseAudio vynachválit, protože jim nabízí jednotnou sadu funkcí bez ohledu na kvalitu ovladače zvukové karty, proto se i jeho odpůrci budou muset s jeho přítomností a čím dál větší integrací do systému smířit.
Nové ovládání hlasitosti
Jasný krok tímto směrem provedlo GNOME v nové verzi. PulseAudio je součástí distribucí už minimálně dvě poslední vydání, ale ovládání zvuku v GNOME s ním jaksi nepočítalo. To se však změnilo s novou verzí dialogového okna Ovládání zvuku. Díky integraci PulseAudia lze jednoduše přepínat mezi různými vstupními a výstupními zařízeními a měnit hlasitost jednotlivých aplikací. Změnou také je, že nastavení zvuku a ovládání hlasitosti bylo integrováno do jednoho dialogového okna. Odpůrci PulseAudia však nemusí smutnit, nadále bude k dispozici i hardwarový mixér postavený na GStreameru.
Evolution si konečně rozumí s MS Exchange 2007
Dva a půl roku čekali uživatelé poštovního klienta a správce osobních informací Evolution na to, až se s ním budou moct přihlásit ke groupware serveru Microsoft Exchange 2007. Až do tohoto vydání totiž zvládal Exchange jen do verze 2003. Nové propojení funguje na protokolu MAPI, dříve fungovalo na protokolu SOAP, který všechny Exchange servery neměly. O tuto funkcionalitu se stará modul evolution-mapi, který by měl časem plně nahradit evolution-exchange. Zatím Evolution obsahuje oba moduly.
Kromě toho umí Evolution taky přímý import dat z MS Outlook. Dosud se musel provádět přes třetí programy, které data ve formátu Outlook Personal Folders (PST) převedly do nějakého standardního formátu, s kterým si již Evolution poradil. Vylepšená byla také podpora CalDAV.
V následujícím období bude vývoj Evolutionu zaměřen především na přechod na GNOME 3 a oproštění od závislostí na starých knihovnách. Tým vývojářů se s tím bude muset porvat navzdory tomu, že byl výrazně oslaben. Novell, který se ve vývoji angažuje jednoznačně nejvíce, totiž snižuje v rámci reorganizace a propouštění počet svých vývojářů z devíti na pět. Přitom v nejlepších letech pracovalo na Evolutionu až dvacet vývojářů z Novellu. I proto nelze do přechodu na GNOME 3 očekávat žádné výrazné změny ve funkcionalitě.
Jednoduché sdílení a posílání souborů v Nautilu
Správce souborů Nautilus se dočkal několika zásuvných modulů. Jeden rozšiřuje možnosti sdílení. S jeho pomocí lze jednoduše sdílet soubory po WebDAV, HTTP a Bluetooth. Modul nautilus-sendto sice není přímo součástí GNOME, ale možnosti Nautilu také zajímavě rozšiřuje. Umí posílat soubory po Bluetooth, e-mailu a kecálcích (Pidgin, Gajim). Nově by měla podporovat Empathy (u mně na Ubuntu 9.04 to s Empathy nefungovalo). Dále bylo přidáno posílání na přenosné zařízení, do „vypalovačky" a na UPNP server.
Odeslat soubor pomocí...
Vývojáři Nautilu se inspirovali u kolegů vyvíjejících multimediální software, který při spuštění nějakého multimediálního souboru v případě chybějícího kodeku nabídne jeho doinstalování, a vymysleli něco podobného pro Nautilus. Nyní, když budete otevírat nějaký soubor, pro který nemáte nainstalovaný software, řekne Nautilus PackageKitu a ten potřebný software podle MIME nainstaluje.
Empathy stále za očekáváním
Novinkou v minulé verzi byl kecálek Empathy, který využívá komunikační framework Telepathy. Empathy bylo asi jedinou nepovedenou aplikací minulé verze, nejenže bylo velmi nestabilní, ale také postrádalo i základní funkce. Přesto se jednalo o slibný program s jednoduchým a přehledným rozhraním a také první, který uměl volat přes Jabber. Také proto jsem se těšil na jeho jarní verzi s tím, že bych jím případně nahradil Gajim. Bohužel realita je taková, že Empathy je sice mnohem stabilnější, ale stále postrádá základní funkce, dokonce ani posílání souborů není stále plně integrováno. Zatím funguje pouze po Jabberu v lokální síti. Kompletní podpora přenosů souborů po Jabberu by se měla objevit v jedné z revizí GNOME 2.26 a ostatní sítě možná příště.
Co ale vývojáři stihli? Import účtů z Pidginu, pozvánky do chatovací místnosti, podpora notifikací. Vylepšeno bylo také audio a video hovory, pro které Empathy používá kodeky Theora a Speex.
Nedávno jsme vám přinesli Rozhovor: Sjoerd Simons, Empathy.
Drobnosti na závěr
Změn a novinek, které přináší nová verze GNOME, je samozřejmě mnohem více, další z nich uvádím jen ve zkratce: Nástroj Nastavení rozlišení získal na spolehlivosti i v případě horších ovladačů grafické karty. Zapojení více monitorů nebo projektoru by mělo být jednodušší.
Prohlížeč Epiphany má vylepšený adresní řádek, který se podobá Awesome Bar z Firefoxu 3. I když byl přechod na Webkit ohlášen už před více než rokem, stále je ještě k dispozici verze s Geckem. Byla integrována podpora pro čtečku prstů. Pokud ji vlastníte, můžete si nechat v Systém | Volby | O mně sejmout otisk prstů a pak jej používat k autentizaci napříč GNOME.
Deskbar získal modul pro OpenSearch. Pokud chcete v nové verzi přenášet panely, musíte držet Alt. Toto opatření bylo zavedeno poté, co si celá řada uživatelů přemístila panel omylem. Editor gedit má nový celoobrazovkový režim s vysunovací nástrojovou lištou. Kompletně přepsán byl prohlížeč logů.
Prohlížeč dokumentů Evince získal podporu PDF Optional Content (vrstvy), zobrazuje průběh načítání velkých dokumentů a tisku. Vyhledávání v dokumentech je rychlejší. Díky knihovně libevview mohou prohlížení dokumentů z Evince jednoduše implementovat i další aplikace. Naopak knihovna libevdocument umožňuje třetím stranám vyvíjet backendy pro Evince, aniž by musely být součásti programu.
Pracovalo se také na přístupnosti. V Orce bylo opraveno velké množství chyb a přibyly nové vlastnosti. Jednou z novinek GTK+ 2.16 je i to, že pole pro vkládání textu mohou obsahovat ikonu na začátku a na konci a také ukazatel průběhu.
Všechny důležité změny naleznete v oficiálních poznámkách k vydání.
Přechod na GNOME 3
Jak jsem psal v úvodu, přípravné práce na přechodu na GNOME 3 byly započaty už v minulém vydání, vlastně jsou to už dlouhodobější snahy o vyčištění celé platformy GNOME, které nyní dostávají konkrétní podobu a termíny. Poté, co bylo byla nedávno knihovna Qt vydána pod licencí LGPL, dostala se GTK+ a vlastně celá platforma GNOME do zostřené konkurence, proto je jedním z cílů zatraktivnění platformy pro vývojáře. Platforma obsahuje velké množství zastaralého kódu, aby byla zajištěna zpětná kompatibilita. Tento kód by měl být s přechodem na GNOME a GTK+ 3 odstraněn a úkolem vývojářů je odstranit ze všech aplikací závislosti na něm. Již od minulé verze se do knihoven Glib a GTK+ umísťují návěstí, které vývojářům říkají, které funkce mohou použít a které ne. Z platformy budou také odstraněny zastaralé, pro GNOME specifické knihovny libgnome, libgnomeui, libgnomeprint, libgnomeprintui, libglade, a libgnomevfs. Posledním vydáním GNOME řady 2 by mělo být GNOME 2.28, které vyjde na podzim. GNOME 2.30 už by mělo být označeno jako GNOME 3.
Lokalizace
GNOME si udržuje vysokou úroveň lokalizace. Do 48 jazyků je přeloženo z více než 80 %. Opět mezi nimi figuruje čeština s velmi pěknými 95 % přeložených řetězců. Pokud si ale odmyslíme vývojářské nástroje Anjuta a Glade3, tak lokalizace činí 99 %, takže lokalizace pro běžné uživatele je prakticky kompletní. O jeden procentní bod na 79 % poklesla lokalizace přidružených aplikací. Naopak se rozjela lokalizace dokumentací. Ta je přeložena z 23 %, což je téměř dvojnásobek oproti minulé verzi. Čeština tak patří k jedněm z mála jazyků, kde lokalizace dokumentací funguje. Český překladatelský tým GNOME má nyní pravděpodobně nejvíc překladatelů v historii, registrováno je jich včetně koordinátora 14 a další pomáhají. I díky tomu bylo provedeno mnoho práce, kterou statistiky neodrážejí. Mnoho překladů bylo překontrolováno a pracuje se také na sjednocení termínů.
O poznání hůře je na tom slovenská lokalizace GNOME, která byla kdysi dokonce lepší než česká. Již několik vydání však pokračuje její propad a nezastavil se ani nyní. Nyní je GNOME přeloženo do slovenštiny jen z 52 %. Ještě hůře jsou na tom přidružené aplikace, ty jsou přeloženy je z 35 %. O překladech dokumentace nemůže být ani řeč. Přitom je ve slovenském překladatelském týmu registrováno 8 lidí. Asi špatně funguje organizace.
Některé aplikace na screenshotech nejsou celé česky ne proto, že by nebyly lokalizovány, ale protože se lokalizace do vývojových verzí distribucí ještě nedostaly.
Jak ho získat
Jako každý open-source software si můžete GNOME přeložit ze zdrojových kódů. Využít k tomu lze nástroje Garmone a JHBuild. Jednodušší způsob, jak se dostat k novému GNOME, je však využít distribuce, které ho již obsahují. K dispozici je přímo ukázkové live CD, které si můžete stáhnout pomocí torrentu. Pravděpodobně první distribucí, která nabídne GNOME v ostré verzi, bude Foresight, který pravidelně vychází několik dní po vydání GNOME. Novou verzi GNOME naleznete také v jarních vydáních populárních distribucí, jako jsou Ubuntu, Mandriva Linux, openSUSE nebo Fedora. Můžete si počkat na jejich stabilní verze nebo již nyní stahovat verze vývojové.
