Linux E X P R E S

Rekapitulace

Ať se vám to líbí nebo ne, výrazná změna ve vývoji vždy přináší ostré hrany. Vydání první verze se nedá odkládat donekonečna a uživatelé se musí smířit s tím, že ze začátku přijdou o trochu pohodlí. Ti, kteří přecházeli z KDE 3 na KDE 4, by mohli vyprávět. Musím ale říci, že vývojáři GNOME se s tímto problémem poprali velmi dobře. GNOME 3.0 nepřineslo zdaleka takové problémy jako KDE 4.0 a bylo použitelné a stabilní. V jarním článku o GNOME 3.0 jsem psal, že přechod doporučuji jen tzv. early adopters. Po půlročních zkušenostech musím toto doporučení trochu pozměnit: Myslím, že GNOME 3.0 bylo vhodné pro všechny uživatele.

Já jsem přešel na GNOME 3 s příchodem Fedory 15. Nejdříve pouze na osobním notebooku, ale po čase jsem zjistil, že je opravdu natolik stabilní, že s ním nebudu mít problém ani na pracovním notebooku, kde jsem chtěl zůstat ještě nějaký čas u ověřeného GNOME 2. Důvod, proč jsem přešel na GNOME 3 i na pracovním notebooku, byl ten, že jak si člověk zvykne na jinou práci s desktopem, už se mu těžko v práci vrací ke klasickému desktopu á la Windows 95 v podobě GNOME 2. Dnes máme GNOME 3 i na hlavním domácím počítači a zbytek rodiny si zvykl velmi rychle.

Začalo leštění

GNOME 3.0 bylo povedené vydání. Nicméně určité ostré hrany v podobě funkční regrese, nižší stability atd. tam byly. Proto vývojáři strávili značnou část času při vývoji verze 3.2 leštěním – přidáváním funkcionality, která v 3.0 chyběla, laděním stability a úpravami, které si žádají uživatelé. Do vydání 3.0 mohli vývojáři čerpat odezvu pouze od omezeného kruhu testerů a early adopters. Na jaře se však dostalo nové GNOME mezi masy uživatelů a vývojáři mohli pozorovat, jak se s ním uživatelé poperou. Celá řada věcí byla upravena nebo změněna na základě odezvy od uživatelů:

• Jednodušší změna velikosti oken – v rozích a krajích oken mají nyní uživatelé mnohem větší „vůli“, takže je mnohem jednodušší chytit okraj okna a táhnout ho. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to velmi příjemná změna.

Nyní můžete uchopit okraj okna i několik milimetrů za hranou

• Provázání části Nastavení systémů odkazy – části nastavení, které spolu souvisí, jsou provázány odkazy, např. Klávesnice s Rozložením klávesnice.

• Více šetří místem – výchozí motiv vzhledu Adwaita byl kritizován za to, že příliš plýtvá místem. Tyto výtky byly vyslyšeny a byla zmenšena tlačítka, lišty, odsazení atd. Nicméně nejsou to tak zásadní změny, aby uspokojily ty, kteří vyžadují maximálně úsporné prostředí.

• Stále viditelný přepínač ploch – ve verzi 3.0 zajížděl v náhledu oken Činnosti přepínač ploch částečně mimo obrazovku i na velkých displejích. Uživatele tak museli myší najíždět doleva, jen aby viděli, kolik mají otevřených ploch a co na nich je. Nyní se přepínač zobrazuje vždy, pokud pracujete minimálně se dvěma plochami. Naopak zůstává schovaný při jedné používané ploše, aby zbytečně nerušil ty, kteří plochy nepoužívají.

GNOME 3.0: Náhled aplikací se zataženým přepínačem ploch

GNOME 3.2: Nyní se přepínač zobrazuje celý

• Větší zvýraznění běžících aplikací – uživatelé si stěžovali, že zvýraznění běžících aplikací v Dashi v náhledu Činnosti je nedostatečné a je špatně vidět, jestli se jedná o spuštěnou aplikaci nebo pouze o zástupce. Nyní je zvýraznění patrnější, nicméně to není žádná radikální změna.

• Počítadla zpráv – možnost odpovídat na zprávy přímo v upozorněních nebo z Shellu je věc, která udělala na lidi, kterým jsem GNOME 3 ukazoval, největší dojem. Nicméně mělo to zásadní nedostatek, člověk jinak nezjistil, jestli mu někdo z kontaktů, s kterým si psal, nenapsal nějakou zprávu, když si odskočil třeba na kávu. I pro mě bylo tady toto jedno z největších negativ GNOME 3.0, protože počet zpráv, které jsem přehlédl, výrazně vzrostl. Nyní najdete u zástupce každého kontaktu počítadlo, které zobrazuje zprávy, které vám došly, ale ještě jste si je nestihli přečíst.

Nyní můžete vidět, kolik máte u kontaktu nepřečtených zpráv

Provázání s webem

Web je dnes nedílnou součástí života každého uživatele počítače. Webový prohlížeč se stal nejpoužívanější aplikací a mnohdy aplikací jedinou, kterou používáme. GNOME 3 se snaží tento posun v používání počítače reflektovat a přináší několik novinek, které prostředí těsně provazují s webem.

Webové aplikace – v GNOME 3.2 je možné z každé webové stránky udělat desktopovou aplikaci. Zvětšuje se počet aplikací, které jsou vlastně jen webovou stránkou v samostatném okně. Uživatelé GNOME mají nyní univerzální způsob, jak si takové aplikace vytvářet. Není problém si tak udělat aplikaci Gmail nebo Angry Birds. Nevýhodou je trochu to, že k tomu potřebujete prohlížeč Epiphany, který není zrovna příliš oblíbený. Většina lidí preferuje Mozilla Firefox, Chromium nebo Operu.

Spouštěč webové aplikace Twitter, zdroj blogs.gnome.org

Online účty – další propojení desktopu s webem by mělo být v GNOME 3 skrze online účty. Věci jako pošta, kontakty, dokumenty, kalendáře atd. jsou dnes čím dál častěji uloženy online (v cloudu, na vzdáleném serveru...). Vývojáři GNOME se snaží tento trend reflektovat a přes Online účty umožňovat přístup k těmto datům ostatním aplikacím, jakoby se jednalo o data uložená lokálně. V budoucnu by tak třeba Evolution už nemusel řešit přístup ke kalendáři nebo kontaktům v Gmailu pomocí řešení vlastního, ale mohl by využít společné.

Kontakty a dokumenty

Kontakty – aplikace jednoduše pojmenovaná Kontakty má za úkol integrovat kontakty z různých služeb do jednoho seznamu, kde může uživatel kontakty spravovat a kde jsou k dispozici dalším aplikacím v GNOME. Stejně jako u Online účtů se zatím jedná jen o takovou funkční ukázku, která toho moc neumí. Nicméně to považuji za velmi dobrý nápad a příslib do verze 3.4.

Dokumenty – je aplikace, která tak trochu konkuruje správci souborů Nautilu. Na rozdíl od něj se ale zaměřuje pouze na dokumenty a nezobrazuje je tradičním pohledem souborů. Je také první aplikací, která naplno využívá Online účty, protože uživateli nabízí i dokumenty, které jsou vzdáleně uloženy třeba v Google Docs. Snaží se uživatele odstínit od toho, z jakého zdroje soubory pochází. Ten by měl pracovat s lokálně uloženými soubory stejně jako s těmi uloženými vzdáleně. Aplikace je napsaná v JavaScriptu, který je v GNOME čím dál populárnější a rozhraní aplikací se v něm bude psát čím dál častěji.

Aplikace Dokumenty, zrdoj GNOME 3.2 release notes

GNOME Shell

Novinek se dočkalo také samotné rozhraní – GNOME Shell. A nebylo jich málo:

• Prohloubení integrace IM – jak jsem psal, integrace instant messagingu do GNOME Shellu se setkala s pozitivním přijetím u uživatelů. Nyní se ještě více prohlubuje. Už nemusíte spouštět samostatnou aplikaci (Empathy). Přihlásit se můžete přes user menu vpravo nahoře, vyhledávat kontakty přes náhled Činnosti a psát můžete stejně jako v GNOME 3.0 také přes GNOME Shell.

• Správa výměnných disků – to byla jedna ze slabin verze 3.0. Výměnné disky bylo možné spravovat pouze v Nautilu. Nyní to můžete provádět i přes Shell. Po připojení disku se objeví upozornění, které vám nabídne akce, které můžete se zařízením provést. Disk můžete kdykoliv odpojit vpravo dole v oznamovací oblasti.

Výměnné disky lze spravovat přímo v GNOME Shellu

• Vypínání upozornění – pokud se chcete opravdu zaměřit na nějakou činnost a nechcete být rušeni, můžete vypnout zobrazování upozornění. Dosud to bylo spojeno se statusem, který si nastavíte pro IM, nyní už jsou tato dvě nastavení oddělena.

Vypínání upozornění v nabídce uživatele

• Vypnutí/uspání počítače – ve verzi 3.0 nebyla viditelná volba pro vypnutí počítače. Designéři GNOME argumentovali tím, že uživatel počítač vypínat nemusí, stačí jej uspávat. Nicméně se to setkalo s velkým nepochopením uživatelů a i já si myslím, že je to asi největší úlet, který GNOME 3 přineslo. V nové verzi došlo ke změně. GNOME zjistí, jestli funguje uspávání, a pokud ano, nabídne pouze uspávání. Pokud ne, nabídne jen vypnutí. Samozřejmě i nadále existuje rozšíření, které zobrazí obě volby.

Vylepšení vzhledu

Kromě změn, které jsem zmínil v úvodu článku, designéři zapracovali i na dalších změnách ve vzhledu:

• Tmavá varianta vzhledu – u některých typů aplikací, např. u grafických editorů, je populární tmavé rozhraní. GNOME se tomuto snaží vyjít vstříc a umožňuje aplikacím využít tmavou variantu motivu. Zatím se s tím můžete setkat u aplikací Totem a Eye of GNOME, u kterých je to podle mého názoru zbytečné a jen to narušuje konzistentnost vzhledu.

Totem v tmavém provedení

• GDM jako GNOME Shell – výrazného vylepšení vzhledu se dočkala i přihlašovací obrazovka GDM. Nyní více zapadá do vzhledu GNOME Shell. GDM přibyla konkurence v podobě LightDM, který vznikl také kvůli tomu, že GDM mělo nemoderní vzhled a nešlo skinovat. Skinovat nejde i nadále, ale alespoň už vypadá moderněji.

Nová podoba přihlašovací obrazovky

• Lepší antialiasing rohů – zaoblené rohy oken byly v dřívějších verzích GNOME poněkud kostrbaté. Nyní vypadají jejich hrany mnohem hladší.

• Dialogy po vzoru GNOME Shell – ve verzi 3.0 mělo hodně dialogů ještě vzhled GNOME 2, ve verzi 3.2 už jsou udělány ve stylu GNOME Shell.

Novou podobu mají i dialogy

A mnoho dalšího: některé ikony byly přemalovány, zlepšil se vzhled Nautilu, zobrazení chatu v GNOME Shell bylo vylepšeno atd.

Dotykové obrazovky

Zařízení s dotykovými obrazovkami jsou dnes čím dál populárnější. A GNOME k tomuto trendu není hluché. GNOME Shell byl sice navržen tak, aby se dobře ovládal na dotykových obrazovkách, ale hodně věcí ve verzi 3.0 využití GNOME na tabletech efektivně bránilo. Vývojáři se na to zaměřili a nyní by se mělo GNOME na dotykových obrazovkách ovládat mnohem lépe. Mělo by fungovat rotování obrazovky, a pokud GNOME nedetekuje žádné polohovací vstupní zařízení (myš,...), vypne zobrazení kurzoru myši a začne využívat softwarovou klávesnici, která byla také kompletně celá přepsána.

Náhledy v Nautilu

Příjemných zlepšení se dočkal i Nautilus. Kromě drobných vylepšení rozhraní přibyla možnost náhledů. Nyní si můžete po stisknutí mezerníku nechat zobrazit obrázek nebo se podívat na film, či si poslechnout hudební soubor. Rychle tak zjistíte, co daný soubor obsahuje.

Náhled obrázku v Nautilu

Správa barev

Stejné barvy mohou vypadat na různých monitorech zcela různě. V práci to denně vidím na dual-headu. Ti, kteří pracují například s fotografiemi, potřebují, aby barvy vypadaly na všech obrazovkách stejně nebo aby vypadaly stejně i po vytisknutí. Pro ně GNOME 3.2 přináší přehledný správce barev, který umožňuje import barevných profilů, kalibraci atd.

Správa barev podle GNOME

Dokumentace

S přechodem na GNOME 3 se přechází také na nový značkovací jazyk pro dokumentaci – Mallard. V něm nepředstavuje dokumentace monolitický dokument jako u Docbooku, ale sadu nezávislých dokumentů, které se dají pružně kombinovat a navzájem na sebe odkazovat. Vychází z toho, že uživatel míří do dokumentace pro konkrétní návod, ne číst dokumentaci jako román. Mallard má navíc užší zaměření, takže je jednodušší než Docbook. Ve verzi 3.2 do něj byly přepsány nápovědy Accerciser, Anjuta, Brasero, Cheese, Eye of GNOME, Evolution a Vinagre. Nápovědy prošly také výraznou obsahovou aktualizací.

A mnoho dalšího...

• Podpora Apple Filing Protocol, který slouží pro sdílení dokumentů mezi počítači Apple.

• Zlepšená práce s certifikáty.

• Empathy umí posílat SMS a volat na telefonní čísla. Má přepracovanou historii konverzací.

• Network Manager 0.9 umožňuje rychlejší přepínání mezi sítěmi, zlepšuje podporu wifi, WiMaxu...

• Přepracovaný dialog pro výběr písma.

• Zlepšení stability a výkonu správce oken Mutter. Výrazné vylepšení běhu 3D her v režimu celé obrazovky.

Lokalizace

GNOME je tradičně dobře lokalizováno. Verze 3.2 je přeložena do více než padesáti jazyků z více než osmdesáti procent. Patří mezi ně i čeština, do které je dokonce GNOME přeloženo zcela. Kvůli novým dokumentacím se trochu zhoršila jejich lokalizace, nyní je přeloženo třicet procent.

Slovenština je na tom jako už tradičně hůře, ale již zhruba rok se zlepšuje. Nyní má 61 % přeloženého rozhraní. U dokumentace je bohužel stále na nule.

Kompletní desktop, bez ohledu na to, co běží pod ním

V tomto článku jsem se nemohl věnovat všem novinkám hlouběji, i když by si to určitě zasloužily. Bylo jich totiž tolik, že jeden článek je může jen stěží pokrýt. GNOME 3 plní to, co od něj všichni očekávali, tedy že zase nastartuje zájem vývojářů a zintenzivní vývoj, který u GNOME 2 hodně zvolnil. Osobně se mi líbí směr, kterým se GNOME ubírá. Nejde jen o změnu rozhraní, ale designéři a vývojáři se snaží linuxový desktop posunout dál ve všech směrech. Např. většina dialogů byla kompletně přepracovaná a jde vidět, že se nad nimi autoři zamýšlí. Nekopíruje se slepě konkurence, která s sebou většinou táhne břemeno starých konceptů, ale vždy se sesbírají všechny existující implementace a nalézá se nejlepší řešení bez zatížení minulostí.

Líbí se mi také, že se GNOME již nespoléhá na distribuce, ale snaží se nabídnout kompletní desktop. GNOME 2 mělo některá hluchá místa a záleželo na distribuci, jak si GNOME upravilo a hluchá místa vyplnilo. GNOME se tak v různých distribucích výrazně lišilo kvalitou. Přístup u GNOME 3 je nabídnout kompletní desktop bez ohledu na to, co běží pod ním, to je jen implementační detail.

GNOME 3 asi nikdy nebude vyhovovat konzervativním zastáncům konceptu „Windows 95“. Pro ty je tu Xfce, LXDE a další. Nebude taky nikdy vyhovovat těm, kteří vyžadují, aby si mohli všechno nastavit do posledního detailu. Pro ty je tu KDE. Těm ostatním ale doporučuji, aby dali GNOME 3 šanci. Já jsem mu ji dal a nelituji.