Má pěkné pozadí
V jiných grafických prostředích, než je KDE nebo GNOME, se pro nastavení obrázku plochy používají jednoduché prográmky, které mají v názvu slovo „root“. Nesouvisí to s nejvyšším uživatelem, nýbrž s technickým označením hlavního okna (plochy) – root, kořenové okno, jež vlastní všechna okna všech aplikací.
Takový program má více či méně parametrů, obvykle ale stačí jméno souboru s obrázkem. Aby uživatel nemusel spouštět emulátor terminálu a ťukat v něm příkazy, je tady (téměř) univerzální aplikace gsetroot, jež vyžaduje utilitu Esetroot. Tu lze nainstalovat společně s emulátorem terminálu (Eterm). Po spuštění gsetroot se zobrazí jednoduché okno, ve kterém lze vlastně jen vybrat obrázek, podívat se na něj a kliknutím Apply jej umístit na plochu.
Tato akce se ovšem nikam neukládá, proto je vhodné zařadit spouštění Esetroot např. do skriptu .xinitrc; jedině tak se vám pokaždé zobrazí požadované pozadí. „Velká prostředí“ to ale stejně řeší po svém.
Přehledný adresář
Nadpisem máme na mysli adresář kontaktů, ve kterém si každý z nás shromažďuje informace o svých kolezích či přátelích. Při psaní každého e-mailu jeho služby využíváme a obvykle jej ani nevnímáme. Rozsáhlé aplikace jej obsahují (Thunderbird, Opera) nebo využívají služeb „externistů“ (Kniha adres v KDE je zdrojem pro všechny možné aplikace z této velké rodiny).
Ale uživatelé terminálových programů mutt či pine by podobný program také uvítali. Je skromnější vzhledem, ale ne funkčností. Poskytuje totiž téměř totéž, co jeho barevnější kolegové, a navíc má minimální požadavky ke spuštění. Jeho ovládání je také snadno naučitelné a zapamatovatelné – pouhým stiskem klávesy (myš neuživíte) jednotlivé akce realizujete.
Založení nového záznamu je stisk klávesy [a] jako Add; ve stejném duchu se nese i další ovládání. Každý záznam obsahuje pět sekcí – Contact, Address, Phone, Other a Custom, jež mohou uchovat snad všechny požadované informace. Program podporuje konverzi adresářů z jiných mailových klientů (např. Thunderbird) a je chápán jako parťák programu mutt.
Pořádek už snad konečně bude
Aby si člověk udělal konečně pořádek ve všech svých discích, adresářích a souborech, potřebuje k tomu pomocníka. Jedním z nich může být relativně propracovaná a na domácího uživatele zaměřená aplikace s lakonickým názvem cdcat, jejž můžeme chápat jako „CD catalog“. Neomezuje se ale pouze na CD, nepohrdne ani klasickým hard diskem či na druhé straně USB diskem nebo síťovou jednotkou.
Aplikaci je prostě jedno, co bude indexovat. Umožní uživateli založit katalog (uložen na disku jako komprimovaný XML soubor) a do něj během chvilky načte informace o souborech a adresářích. Nevýhodou (či přece jen výhodou?) je fakt, že je program zaměřen na hudební soubory. Je tedy schopen číst hlavičky MP3 souborů, a netrvá to ani moc dlouho.
Lze jej samozřejmě použít i k indexaci běžných souborů, jen se jaksi vytrácí jeho účel. Podporuje práci s CSV (jednotlivé údaje jsou odděleny např. středníky) a export do HTML. Získáme tak velice rychle HTML dokument se seznamem svých nahrávek či jiných položek, které má smysl třídit.
Editor pro LaTeX
Typografický systém TeX a jeho nástavbu LaTeX snad netřeba představovat. Zdrojový text dokumentů lze připravovat v libovolném editoru, neexistuje nic jako „editor pro LaTeX“. I když možná vlastně ano. Jmenuje se Kile a úspěšně se snaží nabídnout uživateli LaTeXu dokonalé prostředí. V nové verzi přibyly volby hlavní nabídky, jejichž výběrem se do textu vloží odpovídající příkaz. Momentálně jsou to snad všechny standardní LaTeXové příkazy, časté balíčky nevyjímaje.
Novinkou je ale dokonalejší správa práce. Kile se přiblížil vývojovým prostředím. Objevují se zde bohaté možnosti pro zpracování dokumentu a vytvoření výstupu. Tím může být kromě standardního DVI také PDF či HTML. Možnosti ladění a hledání chyb jsou na vynikající úrovni, což ale klade na uživatele další požadavky, protože se musí orientovat v mnoha informacích, které na obrazovce po překladu uvidí.
Možnosti nastavení jsou bohaté a ohromující. A opět nastává problém: program je nutné nejprve nastavit k obrazu svému, jinak je všechno to doplňování textu, chytré nápovědy a další vlastnosti spíše k zlosti. Nevýhodou také je, že je editor opravdu určen pro LaTeX, nikoliv pro plainTeX. Pokud ale LaTeXista věnuje dost času nastavení, získá úžasného pomocníka. Srovnat jej lze s programem Quanta Plus, který je zase určen pro editaci HTML kódu a je svou funkčností velmi podobný.
Další jabber klient
Existuje množství aplikací pro instant messaging, tedy povídání po internetu. Známé jsou Kopete, Gaim, sim, psi, centerICQ a další. Na scéně se nedávno objevil také klient pro Jabber – Gajim. Je napsán v Pythonu, moderním jazyce, který vyžaduje interpretr, s jehož pomocí je program spouštěn. Tady mohou nastat komplikace. Pokud ale máte požadované verze programu, program se bez problému spustí.
Jedná se o nový projekt, takže jeho hlavním znakem je jednoduchost. Podporuje již systém zásuvných modulů (pluginů), těch ale ještě mnoho není. Aplikace je ale funkční a její služby mohou zcela dostačovat. K běhu je nutné rozhraní GTK, výborně bude tedy klient vypadat v prostředí GNOME.
Nejen Midnight Commander
Midnight Commander je snad jediný program, který se dostal do každé distribuce Linuxu a se kterým se každý uživatel denně setkává. Jedná se o správce souborů, jenž má za sebou dlouhou historii a vývoj. A dosud neměl vážnější konkurenci. Necromancer's Dos Navigator (NDN) má však vážné ambice a může se takovou konkurencí stát. Je založen na známém Dos Navigatoru, který známe z platformy DOS.
Jedná se o komplexní program pro konzoli, který uživatele možná až vyděsí množstvím funkcí a voleb. Jeho vzhled je klasický, dvoupanelový, a přitom v něčem nový a neznámý. Obsažené funkce nesouvisejí jenom se správou souborů a adresářů, i když je to hlavním účelem aplikace, ale program obsahuje také další zabudované programy. Mezi ně patří například adresář kontaktů, kalendář či kalkulačka. Stává se z něj unikátní nástroj pro systémy, kde tyto aplikace nemohou běžet (systémy bez grafického rozhraní). Program bohužel potřebuje ještě doladit, protože má různé problémy, které končí „zatuhnutím“.
Prezentační nástroj
K prezentacím se v Linuxu nabízejí zejména nástroje, které jsou součástí kancelářských balíků KOffice a OpenOffice.org. Obvykle jejich možnosti bohatě dostačují účelu, kterého chceme dosáhnout. Dále existuje rozšíření pro LaTeX, ale to je řešení trochu náročnější na uživatele. Na pomezí této kategorie stojí Pointless, nástroj určený pouze k vytváření prezentací. Nejedná se o žádný vizuální nástroj s uživatelským rozhraním. Jde o rutinu, která se spouští z příkazové řádky.
Program načítá parametry pro prezentaci z textového souboru, který obsahuje popis činností ve zvláštním, ale vcelku jednoduchém jazyce. Pomocí srozumitelných příkazů, podobným příkazům TeXu, se postupně definují jednotlivé snímky. Nastaví se pozadí (obrázek), rodina písma, jeho řez, nadpisy nebo třeba seznamy. Program lze po spuštění ovládat mnoha klávesami a mezi snímky se libovolně posunovat. Ve funkčnosti si rutina nezadá s jinými prezentačními nástroji, jen způsob použití je trochu odlišný. Na druhou stranu lze textový soubor snadno vygenerovat skriptem. Aplikace je nenáročná na systémové prostředky, vyžaduje ovšem Python.
Univerzální slovník
Překladový slovník pro běžné světové jazyky by neměl chybět na žádném počítači. Pokud je uživatel připojen do Internetu, není problém využít on-line slovníky. Ne vždy je ale taková možnost k dispozici a když se ještě vezme v úvahu cena za profesionální slovník, která není nízká, nabízí se k použití slovník se svobodnou licencí.
Jedním z nich může být například Peki, slovník napsaný v Javě. To jej předurčuje k použití na mnoha platformách. Obsahuje datové soubory pro mnohé jazyky (angličtina, němčina, ruština, italština, španělština, esperanto a další). Data pro slovníky pocházejí ze svobodných zdrojů, tedy těch, jež mají licenci podobnou GNU GPL.
