Jestli Xfce vůbec neznáte nebo jste o něm slyšeli, ale nikdy jste ho neviděli, přečtěte si o tomto moderním, ale trochu netradičním, prostředí náš seriál.
Pokud aktualizujete balíčky své distribuce na vyšší verzi Xfce, bude potřeba převést staré nastavení do nového. O to se postará nové Xfce, jen to znamená, že při prvním přihlášení do nové verze tohoto prostředí nebude vaše nastavení funkční. Po provedení skriptů se tedy budete muset znovu přehlásit. Všechno nastavení by se mělo zachovat, takže přechod je téměř bezbolestný. Jediným problémem je menu aplikací. Ve verzi 4.4 zobrazovalo Xfce systémovou nabídku rozšířenou o uživatelem navolené položky. Podrobnosti se můžete dočíst v sedmém díle seriálu o tomto prostředí.
Nyní ale Xfce přechází na systém podporovaný konvencemi freedesktop.org - menu se tvoří soubory s koncovkou .desktop, a to i na bázi uživatele. Pokud jste tedy měli nabídku aplikací dost přizpůsobenou "na tělo", bude pro vás přechod mírně nepříjemný. Xfce zatím neobsahuje žádnou aplikaci na úpravu menu, takže buď můžete použít alternativu z GNOME, nebo se hrabat v souborech podle návodu na Xfce wiki. Staré menu není nenávratně ztraceno, můžete si ho prohlížet v souboru ~/.config/xfce4/desktop/menu.xml. Pokud se vám tato novinka nezdá příliš zlepšující, vězte, že pro nové uživatele je situace jednodušší a v případě doplnění o editor nabídky se jedná o standardní přístup, který najdete například v GNOME.
Další radikální novinkou je kompletní přepracování systému nastavení Xfce. Kromě toho, že je teď možné použít jedno okno s nastavením téměř pro všechno, změnil se i způsob, jakým se Xfce o nastavení stará. Přibyl tak nástroj Xfconf, pomocí kterého můžete přistupovat k jednotlivým položkám nastavení. Výhodou tohoto nástroje je možnost změny nastavení z terminálu - hodí se pokud Xfce nefunguje, nebo pokud píšete návod. Je jednodušší napsat jeden příkaz, než ve dvou odstavcích navigovat čtenáře, co má kde a jak nastavit. I když je pak článek o něco kratší a musí se doplnit dlouhou nicneříkající větou, jako je tahle. Pokud máte rádi konzoli, můžete se dozvědět více v manuálové stránce xfconf-query.
Kreslíme obdélníky, které stejně mizí
Uživatelé Xfce 4.4 často volali po možnosti vybírat ikony na ploše hromadně tahem stisknuté myši. Ve verzi 4.6 je tato možnost dostupná.
Kliknutí pravým tlačítkem na plochu s ikonami vyvolá nabídku, která kombinuje kontextovou nabídku správce souborů a kontextovou nabídku plochy. Pokud máte rádi nabídku aplikací všude po ruce, můžete si ji v Xfce nechat zobrazit po kliknutí pravým tlačítkem na plochu. Ve staré verzi jste si však museli vybrat: buď nabídka aplikací, nebo nabídka plochy. Takže do nabídky plochy přibyla ještě nabídka aplikací.
Je všeobecně známo, že víc hlav víc ví. Více monitorů taky není k zahození a to vědí i vývojáři Xfce. Nastavení panelu, nastavení pozadí plochy, nastavení obrazovky - všechny počítají s možností více obrazovek a jsou na to lépe připraveny, než tomu bylo ve verzi 4.4. Mimochodem, pozadí plochy jde nyní nastavit přímo z kontextové nabídky souboru. To se mi nejeví jako praktické, jelikož pozadí neměním každý den, ale někomu se to může hodit.
Další změnou, která může někomu připadat hloupá, je podpora složek pro hudbu, videa, šablony, dokumenty apod. ve vašem domovském adresáři. Názvy těchto složek jsou lokalizované a můžete se do nich dostat přes nabídku Přejít v Thunaru. Pokud máte rádi v domovské složce vlastní systém, potěší vás, že tyto adresáře jde prostě smazat a Thunar pak zobrazí pouze ty existující.
Dále Thunar například zobrazuje odpojená zařízení průhledně. Kromě kosmetických změn podporuje nyní nová verze Thunaru i zašifrované diskové oddíly, což bohužel nemám možnost vyzkoušet.
Velkých změn se dočkal správce oken, tedy xfwm. Kompletně přepracovaná nabídka oken umožňuje například každé okno, které jde maximalizovat, uvést do režimu celá obrazovka. I když tuto funkčnost sama aplikace nepodporuje. Pokud nebude vědět, jak se z toho ven, vězte, že kontextová nabídka lišty okna je v celoobrazovkovém režimu přístupná přes klávesovou zkratku [Alt+mezerník]. Klávesovou zkratku jde nastavit i přímo na přepínání tohoto režimu. Pokud aplikace sama umí tento režim, doporučuji používat ten, jelikož třeba skryje některé ovládací prvky apod.
Další novinkou je akce s názvem Vyplnit. Jde v nastavení správce oken přiřadit klávesové zkratce nebo dvojkliku na lištu okna. Okno vyplní volný prostor kolem něj. Zastaví se až o okolní okna, panely a kraje obrazovky. Raději se podívejte na ukázku.
Jak je vidět na obrázku, překryje takové okno i okraje oken nacházejících se pod ním. Nevím, jestli se jedná o chybu, nebo to tak bylo zamýšleno.
Pokud zavíráte okno aplikace, která neodpovídá, snaží se vám správce oken pomoci - nabídne vám její ukončení. Dělá to trošku nepořádek, pokud zavíráte Firefox, kterému to dlouho trvá. Naštěstí nabídka sama zmizí, pokud se ukončení aplikace provede.
Násilné ukončení zaneprázdněné aplikace
Další novinkou je přidání dvou vylepšení z Xubuntu. Tedy podpora hibernace/uspání a nastavení rozložení klávesnice.
Volba při ukončení sezení
Nastavení rozložení klávesnice
Směšovač zvuku nyní používá GStreamer a applet do panelu na ovládání zvuku konečně sloučil indikátor hlasitosti s ikonou megafonu, vypadá to velmi hezky a šetří to místo.
Ikonka na panelu (vpravo varianta mute)
Xfce má nyní vylepšený systém relací (sezení) a jejich správy. Spousta dalších aplikací se dočkala vylepšení. Namátkou: oznamovací oblast umí schovávat ikony a vyhledávač aplikací má přepracované rozhraní.
Velmi příjemnou novinkou je Správce napájení. Umožňuje měnit režimy procesoru, doby zhasínání obrazovky i jas obrazu v závislosti na připojení adaptéru.
V nejlepším je třeba skončit - změn je pravděpodobně mnohem víc, snažil jsme se obsáhnout ty důležité. Jak se těšíte na Xfce 4.8?
Nová verze Xfce je kompletně přeložená do češtiny, a to včetně goodies. Strůjcem překladu je Michal Várady, kterému bych tímto chtěl poděkovat.