Pokud jste se chtěli vzdělávat v oboru tvorby internetových stránek, určitě jste narazili na termín redakční systém. Nejdříve však musíme zabrousit do nedávné historie. Když jste chtěli vytvořit nějakou internetovou prezentaci, vytvořili jste pomocí HTML jazyka strukturu několika stránek. Vyžadovalo to dobré znalosti značkovacího jazyka HTML a mnoho hodin věnovaných všemožným úpravám a optimalizacím (ano, existují nástroje, které umožňují vytvářet HTML stránky bez znalosti kódu, výsledný kód je však značně neuhlazený). Pokud jste se rozhodli něco změnit ve struktuře, bylo to docela obtížné. Museli jste postupně projít všechny stránky a na nich to změnit. Kompletní předělávka vzhledu vaší internetové prezentace se pak rovnala v podstatě novému vytvoření. Pak se objevila ještě vychytávka v podobě rámců, kdy byla stránka rozsekána na menší části, a tak bylo možno sdílet část strany (například nabídku) s několika stránkami.
Skutečnou revoluci však dle mne znamenalo až masovější rozšíření redakčních systémů. Redakční systém je speciální internetová aplikace navržená tak, aby byla správa internetových stránek co nejjednodušší. V zásadě je to speciální struktura, která má navržený vzhled pomocí nějaké šablony, do které je z databáze vkládán text. Ukládání v databázi má svůj půvab v tom, že pro kompletní změnu vzhledu stránek stačí obvykle nahrát jen novou šablonu a redakční systém zbytek zařídí sám. Další výhodou je to, že své stránky můžete rozjet v minimalistické verzi a postupně a za chodu přidávat nové funkce.
Největší množství redakčních systémů je naprogramováno ve skriptovacím jazyce PHP a ke svému chodu potřebuje databázový server. Nejpoužívanější kombinací je tzv. LAMP řešení. Je to zkratka ze slov Linux, Apache (webový server), MySQL (databázový server) a PHP (skriptovací jazyk). Pokud chcete vytvořit nějakou internetovou prezentaci, obvykle využijete služeb specializované firmy zvané hostingový provider. U ní získáte prostor na webovém serveru pro umístění prezentace. V našem seriálu se nebudeme zabývat tím, jakou firmu si vybrat, spíše předpokládám, že již někoho máte. Nutno ještě podotknout, že najdete i systémy, které ke svému chodu žádný databázový systém nevyžadují.
Pokud běží daní kombinace na serveru s operačním systémem Windows, mluvíme o WAMP řešení, analogicky MAMP je řešení založené na MacOS.
Redakční systémy můžete získat od komerčních firem, kde vám nabídnou patřičný servis v podobě podpory a úprav na míru, za tento komfort si však vezmou nemalé finanční prostředky. Navíc vás i jinak limitují. V případě velké nadnárodní společnosti to asi není tak podstatné, vyplatí se však poohlédnout se jinde. K dispozici je nám totiž svět tzv. svobodného softwaru. Ten nabízí řadu skvělých produktů s dobrým zázemím a srovnatelnou kvalitou jako u komerčních produktů. Také si můžete dovolit prakticky cokoliv, protože obvykle obdržíte zdrojové kódy celého systému a šikovný programátor dokáže přetvořit vše dle vašich představ. A když se s ním rozkmotříte, jednoduše zaměstnáte nového se znalostí PHP.
Při výběru hostingu se určitě nevyplatí využívat ten nejlevnější, na jaký narazíte. Kvalitní služby něco stojí. Také nemá smysl pokoušet se rozjíždět Joomlu na tzv. freehostingu tj. hostingu, za který neplatíte. Joomla je poměrně citlivá na nastavení a freehosting je obvykle nastaven docela striktně a nekompromisně, což Joomla nesnáší dobře. Pak nefunguje vůbec, případně se chová podivně, což je horší.
Tímto sáhodlouhým úvodem jsem se nakonec dostal k jádru toho, co chci popisovat. Jedním z často používaných redakčních systémů je Joomla. Jedná se o původně komerční produkt, který byl později vydán pod svobodnou licencí. Nelze jednoznačně říci, proč je Joomla lepší než jiné systémy, je to totiž podobné jako s výběrem linuxové distribuce. Někomu sedí ta, jinému zase tato.
Základní charakteristika Joomly je celkem jasná. Jedná se o redakční systém, který ke svému chodu vyžaduje skriptovací jazyk PHP a databázový server MySQL. Obvykle jej instalujeme na web server Apache (ale znám i instalace na web server IIS od Microsoftu). Jeho možnosti jsou docela široké, vlastní jádro systému však moc funkcí nemá, rozšiřují se zásuvnými moduly. V Česku existuje celkem rozsáhlá skupina uživatelů a místní komunita připravuje překlady rozhraní a tvoří vlastní dokumentaci. K dispozici je i diskuzní fórum, kde je možno získat další informace.
V současné době (na konci května 2008) je Joomla! k dispozici ve dvou verzích. Nejdříve je tu starší vývojová větev označovaná jako 1.0.x. Je velmi stabilní a nabízí velké množství volitelných doplňků (více než 2 500). Její hlavní nevýhodou však je, že správcovské rozhraní není možno přeložit. Existují neoficiální úpravy, které překlad přidávají. Problémem je, že zasahují natvrdo do kódu a s příchodem nové verze je nutno dělat překlad znovu. Je to trochu nesystémové, ale někteří lidé se bez češtiny v administraci prostě neobejdou.
Oproti tomu vyšla na začátku roku 2008 dlouho očekávaná verze označovaná jako 1.5.x, která přináší spoustu nových vlastností (včetně tolik očekávaného překladu správcovské části). Tím, že se jedná o relativní novinku, není k dispozici tolik doplňků, protože není plně kompatibilní s těmi starými. Přináší však podporu jediného kódování, kterým je logicky jen a pouze UTF-8. Celá struktura dostala jednotnou formu, je pro vývojáře přehlednější a pro uživatele srozumitelnější.
Rozdíl mezi oběma verzemi si můžete přečíst v článku Joomla! 1.0.x versus Joomla! 1.5.x.
Komunita uživatelů novou Joomlu uvítala, protože se o ní mluvilo více než dva a půl roku. Její první verze byla po svém uvedení velmi kladně přijata, brzy se objevila verze 1.5.1, která opravila největší nedostatky. Poslední verze 1.5.3 přidala některé drobnosti, které trápily uživatele převážně asijských jazyků (podpora psaní zprava doleva) a vytvořila velmi slušný základ. Proto také mé vysvětlování bude prováděno na této poslední verzi. Ve srovnání s Joomlou 1.0.x je spousta věcí jinak, a tak se musí uživatelé s Joomlou 1.5.x seznamovat více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Joomla nebyla vytvořena úplně na zelené louce. Je to odnož předchůdce nazvaného Mambo. Kvůli sporům se vývojový tým rozštěpil na dva tábory, jeden zůstal a vytváří Mambo dál, druhá část má svou Joomlu. V určité fázi byly oba systémy volně zaměnitelné, v současné době je kompatibilita na úrovni asi 60% a s přibývajícím časem bude klesat.
Co všechno můžete s redakčním systémem provádět? Pomocí prostředí, které je velmi podobné klasickým textovým editorům, můžete vkládat své články. Můžete vytvářet obrázkové galerie a vytvořit repozitář pro stahování multimédií nebo vašich souborů. Pro uživatele můžete vytvořit i diskuzní fórum nebo chat. Pro firmy se určitě hodí i vytvoření internetového obchodu. Existuje i několik doplňků přinášejících nástroje pro správu projektů a úkolů či e-learning. Ale vaše možnosti tím nekončí, neboť si můžete najmout nějakého vývojáře, který vám vytvoří na zakázku to, co budete potřebovat. Dokumentace je k dispozici.
První, teoretický díl, tímto ukončíme. Získali jste takový malý základní přehled, co můžete od redakčního systému Joomla čekat. O tom však příště, kdy se budeme věnovat instalaci a následně nastavení.