Veřejná správa 02/2021: standardy pro mobilitu, osobní identifikace v Portugalsku, digitalizace v Česku

Open Mobility Foundation zastřešuje spolupráci na standardech pro mobilitu

V roce 2019 vznikla nová nezisková organizace, která má za cíl vývoj standardů technologií pro řešení mobility. Jmenuje se Open Mobility Foundation (OMF) a má v dané oblasti propojovat veřejný a soukromý sektor ve společném úsilí při tvorbě otevřených standardů.

Počet členů OMF rychle narůstá. Z veřejného sektoru jsou zatím členy především americká města (New York, Seattle, Chicago a řada dalších), ale také třeba kolumbijské hlavní město Bogota, německé město Ulm nebo severoevropská organizace ODIN. Ze soukromých subjektů pak například Ford Autonomous Vehicles, BlueSystems nebo Waymo. Organizaci podporují také Knight Foundation a Rockefeller Foundation.

Hlavním výstupem je zatím Mobility Data Specification (MDS), což je technologická specifikace vyvíjená původně ve městě Los Angeles, ale využitá například i v Bruselu, Římě nebo Paříži. MDS je sada API zaměřená na sdílená vozidla (kola, elektrokola, skútry, automobily), pro komunikaci mezi municipalitami a provozovateli systémů pro poskytování vozidel.

Portugalsko je úspěšné v digitalizaci osobní identifikace

Portugalsko je dlouhodobě úspěšné v zavádění elektronických nástrojů osobní identifikace. Vše začalo už v roce 2007, kdy byla zavedena identifikační Karta občana. Tato kontaktní čipová karta umožnila jak samotnou identifikaci (nahradila dosavadních pět samostatných průkazů a s nimi spjatých identifikačních čísel), tak i podepisování dokumentů elektronickým podpisem.

Portugalská karta zhruba odpovídá současnému českému občanskému průkazu, který ovšem navzdory původním plánům podporuje jen identifikaci, ale už ne elektronické podepisování (technicky to možné je, ale občan si musí sám pořídit kvalifikovaný certifikát od některé z uznávaných certifikačních autorit – stát mu s tím nepomůže).

S rozmachem mobilních technologií vyvstaly nové požadavky a v reakci na ně v roce 2014 vznikl Digitální mobilní klíč. Ten umožňuje opět jak elektronickou identifikaci, tak i elektronické podepisování. Identifikaci lze využít jak vůči orgánům veřejné správy, tak i do soukromých služeb – právě zapojení těchto služeb vedlo v roce 2018 k velkému rozmachu této metody identifikace.

Česká veřejná správa má podobný nástroj: Mobilní klíč eGovernmentu. Ten vznikl v roce 2020 rozšířením funkce původního Mobilního klíče ISDS, který sloužil pro přihlašování k datovým schránkám; nově umí i přihlašování do NIA. Využít ho lze ale právě jen pro tato dvě přihlášení, což fakticky znamená přístup jen do služeb veřejné správy.

Dalším krokem, který přišel v roce 2018, byl certifikační systém profesních atributů. Týká se jak identifikace, tak podepisování, a umožňuje spojovat s identitou různé profesní atributy – například funkcemi v organizacích či obchodních společnostech nebo s úrovní kvalifikace či způsobilosti. Lze tak kupříkladu při identifikaci ověřit, že jménem společnosti jedná oprávněná osoba.

Zatím poslední fází je mobilní aplikace id.gov.pt a autentizační portál authenticacao.gov, obojí z roku 2019. Aplikace umožňuje nahradit běžné průkazy (např. řidičský nebo zdravotního pojištění), a to i v off-line režimu (nedostupnost Internetu tedy není překážkou ověření). Autentizační portál spojuje různá řešení autentizace a elektronických podpisů; jeho API podporuje otevřené protokoly jako SAML nebo OAuth.

V roce 2020 bylo přes identitní ekosystém provedeno skoro 13 milionů ověření (7,5 milionu v roce 2019 a 3 miliony v roce 2018), celkem se lze ověřit už do 246 veřejných i soukromých služeb.

Ve stručnosti

Španělská Pamplona a rumunská Oradea se staly členy komunitní sítě The Things Network (TTN), která umožňuje připojení zařízení do Internetu věcí prostřednictvím protokolu LoRaWAN. Do sítě TTN je aktuálně zapojeno 17 560 bran ve 151 zemích.
Evropská komise nabízí orgánům veřejné správy řešení pro agregaci dat. Mohou použít referenční implementaci Orion Context Broker, některou z dalších existujících implementací, případně si vytvořit vlastní implementaci podle specifikace NGSI-LD.
Zpráva pro francouzského premiéra od parlamentní mise kromě jiného vyzývá ke zřízení vládní kanceláře pro open source a funkce vysokého úředníka pro data, algoritmy a zdrojové kódy.
Iniciativa Green City Watch vytvořila a nabízí software GeoAI pro mapování městské zeleně pomocí umělé inteligence. Ta zpracovává multispektrální satelitní snímky a rozpoznává na nich různé druhy objektů, získává textové informace z dokumentů, umí zpracovávat i velké trojrozměrné geoprostorové datové sady.

Automatická detekce stromů v GeoAI (zdroj: GeoAI/TreeTect, CC BY-SA 4.0)

Evropská komise spouští další program hledání chyb za odměnu (bug bounty). Tentokrát je zaměřen na Element (webový klient komunikačního systému Matrix), výukový systém Moodle a groupwarové řešení Zimbra. Za nalezení chyby lze získat až 5000 eur, za poskytnutí opravy je bonus 20 %.
Nový výzkum ve Švédsku ukázal, že je potřeba větší povědomí a pochopení rizik připoutání k dodavateli (vendor lock-in) u veřejných zakázek. Například městům a obcím chybí vodítka pro to, jak ukončit smluvní vztahy, do kterých vstoupily, nebo jaká jsou rizika některých takových vztahů v kontextu GDPR.
Česká vláda schválila nový harmonogram digitalizace služeb veřejné správy (pro období 2021 – 2025). Pro rok 2021 jsou k digitalizaci naplánovány jen dvě služby. Ondřej Profant, poslanec za opoziční Piráty, považuje plán za málo ambiciózní a upozorňuje na to, že mnohé služby vůbec neobsahuje – například oblast stavebního práva nebo řidičských oprávnění.