Zákon o evidenci tržeb nabyl platnosti
Ve sbírce zákonů vyšel zákon č. 112/2016 Sb., o elektronické evidenci tržeb (EET), a nabyl tak platnosti. Tím je dán i časový harmonogram, kdy se povinnost evidovat tržby on-line začne uplatňovat na jednotlivé skupiny podnikatelů. První přijdou na řadu ubytovací a stravovací služby, na které povinnost dopadne k 1. prosinci 2016, poslední skupiny činností se to bude týkat až od 1. června 2018.
Technická dokumentace datového formátu, komunikačního rozhraní a dalších součástí systému elektronické evidence tržeb by měla být k dispozici během května 2016, o měsíc později pak testovací prostředí pro vývojáře (playground). Od 1. září 2016 začne ministerstvo přidělovat autentizační údaje, k 1. listopadu by mělo uvést do provozu testovací prostředí pro podnikatele.
Systém pro EET dodá společnost IBM formou rozšíření letitého informačního systému ADIS (vývoj začal v roce 1992, první část byla uvedena do provozu o rok později), ministerstvo financí za to zaplatí 50 milionů korun. Toto řešení, kdy bude zakázka na systém zadána přímo (bez soutěže), kritizovala pracovní skupina Rady vlády pro informační společnost. Ministerstvo plánuje v budoucnu „přesoutěžit“ (nahradit prostřednictvím otevřeně zadávaných zakázek) zastaralý systém ADIS novým řešením.
Studie poradenské firmy Deloitte, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat, doporučuje tzv. irský model informačního systému. V něm se využívá řešení založené na otevřených zdrojových kódech a autorská práva k dílu vykonává stát.
Bolzano už nechce LibreOffice
Italská autonomní provincie Bolzano se odvrací od balíku LibreOffice, na který měla podle původního plánu migrovat. Místo toho chce využívat proprietární cloudové služby kancelářského balíku. „Naše rozhodování nebyla volba mezi tím, jestli open source ano nebo ne – učinili jsme strategické rozhodnutí přenést základní služby do cloudu, se zaměřením na získání efektivnějšího a aktuálnějšího způsobu práce. Nebudeme kupovat licence, nýbrž službu,“ vysvětlil radní pro oblast veřejné správy Waltraud Deeg.
Rozhodnutí o migraci na otevřený kancelářský balík padlo už v roce 2013. V minulém roce pak provincie uvolnila na projekt prvních 100 tisíc eur. „Rozpočet na projekt LibreOffice byl naplánován, ale nebude už potřeba,“ řekl k tomu radní Deeg.
Papírové vydání novin Neue Südtiroler Tageszeitung cituje skupinu Linux User Group Bosen, podle níž byla studie pro rozhodnutí o přechod do cloudu připravena přímo dodavatelem proprietárního cloudového řešení od společnosti Microsoft.
Radní Andreas Pöder rozhodnutí kritizuje, s tím, že přenést data do cloudu znamená bezpečnostní riziko. Provincie by si podle něj měla nad svými daty ponechat kontrolu a pokračovat v migraci na LibreOffice. „Vložit všechna data a kancelářské nástroje do rukou jedné obří firmy není dobrá strategie.“
Open Data Barometer: Česko je 26. na světě, kleslo o 9 příček
World Wide Web Foundation zveřejnila stav otevřenosti dat ve světě v roce 2015. Česko si v žebříčku zemí Open Data Barometer oproti předchozímu roku poměrně výrazně pohoršilo – ze 17. příčky kleslo na 26. Přesto ale zůstává druhé mezi zeměmi bývalého socialistického bloku, před ním (o pozici výš) je pouze Estonsko.
Na první místě zůstává Velká Británie, za ní jsou Spojené státy americké a na třetím místě Francie. Na opačném konci jsou z 92 sledovaných zemí Haiti, Jemen a Zimbabwe. Určitou zajímavostí je umístění hned tří jihoamerických států v první dvacítce (Mexiko, Brazílie a Uruguay).
Žebříček se počítá tak, že se berou v úvahu tři kritéria: ochota otevírat data, implementace a praktické dopady (každé je složeno z podrobnějších kritérií – například u implementace se hodnotí formáty, licence, dostupnost dat atd.). V každém kritériu se vypočítá relativní skóre vůči nejúspěšnějšímu státu (tedy nyní Velké Británii), který má hodnotu 100. Pak lze zjistit jak žebříček v jednotlivých kritériích, tak po zprůměrování také celkové hodnocení a tedy i pořadí.
Ve stručnosti
- Ministerstvo financí ČR otevřelo zdrojové kódy k aplikaci Supervizor pod GNU GPLv3. Webová aplikace vytvořená přímo zaměstnanci ministerstva a založená na frameworku Nette slouží především k vizualizaci dat o fakturách ve veřejné správě (aby bylo vidět, kolik se za co utrácí) a lze ji získat na GitHubu.
- Český telekomunikační úřad a firma AT&T společně pořádaly hackathon zaměřený na „chytrá města“ (smart cities), otevřená data a vzdělávání. Partnerem bylo také sdružení CZ.NIC, které nabízelo odborný mentoring.
- Evropský komisař Günther Oettinger říká, že otevřené licence by měly být normou: „Uživatelé cítí, že proprietární platformy nevyhovují jejich potřebám.“ Komisař také varuje před cloudovými službami, kterým chybí interoperabilita a přenositelnost dat.
- Francie otevřela zdrojové kódy aplikace pro daně z příjmů fyzických osob. Ministr financí Michel Sapin k tomu řekl, že „transparence je nezbytná pro posílení důvěry ve fiskální systém.“ O otevření aplikace kdysi požádal student podílející se na modernizaci francouzské veřejné správy. Tehdy byl jeho požadavek Generálním ředitelstvím veřejných financí zamítnut; pařížský správní soud však rozhodl, že na zdrojové kódy softwaru vytvořeného pro veřejnou správu mají občané nárok.
- Skupina slovinských neziskových organizací vyvinula portál, který ukazuje občanům dopady schválených právních předpisů. Portál graficky příjemnou formou ukazuje proces přijímání legislativy, její dopady a také jak kdo v parlamentu hlasoval.
- Irská policie předběžně uvažuje o nasazení otevřeného systému SugarCRM. Dospěla k tomu po porovnání nákladů a možností podpory s proprietárními systémy. „Nemáme moc zkušeností s tímto druhem softwaru, ale věříme, že ho dokážeme využít lépe,“ říká Ray Pierce. „Software je velmi flexibilní, škálovatelný a ihned snadno použitelný. Můžete dělat v podstatě všechno.“
- Evropská komise zveřejnila modul do Drupalu, jenž umožňuje snadno vytvářet vysvětlující mapy. Modul NextEuropaMap je další součástí jednotné platformy systému Drupal 7, na niž EK konsoliduje své weby, jichž má stovky. „Existuje několik alternativních způsobů, jak vytvářet mapy pro weby běžící na Drupalu, ale mají mnoho konfigurovatelných voleb a potřebují kombinaci více modulů,“ popisuje důvody ke vzniku nového modulu vývojář Boris Doeborg. „NextEuropaMap je základní modul pro přímočaré případy použití a vyžaduje jen málo konfigurace. Jeho cílem je umožnit uživatelům vytvářet mapy, aniž by potřebovali asistenci správce webu.“