Linux E X P R E S

Facebook

Veřejná správa 05/2016: FOSS na patentovém soudu, LibreOffice v italské armádě, veřejná tvorba euroústavy

opensource_verejna_sprava02_100.png

Jednotný patentový soud EU využívá svobodný a open-source software. Italské vojsko migruje více než 100 000 počítačů na LibreOffice. Nizozemská pirátská strana spustila projekt veřejné tvorby nové evropské ústavy.


Jednotný patentový soud využívá open source

Jednotný patentový soud (Unified Patent Court, UPC) je zvláštní soudní orgán Evropské unie, má výlučnou pravomoc ve vztahu k evropským patentům. Členské státy EU nemusí povinně přistoupit ke smlouvě o tomto soudu, dosud tak učinilo 25 států včetně Česka.

Tento soud, jehož činnost se teprve postupně rozjíždí, využívá celou řadu otevřeného a svobodného softwaru. Díky tomu mohl tým z britského úřadu duševního vlastnictví (Intellectual Property Office) rychle a levně vše připravit pro hladký provoz.

Použité řešení je postaveno na systému správy obsahu Drupal (na něj kromě jiného přechází orgány EU se svými weby), portálovém systému Liferay (zde je použit pro případové řízení), dokumentovém úložišti Alfresco a komunikační platformě Zarafa (s využitím systému ownCloud).

Italské vojsko ušetří migrací na LibreOffice

Italské ministerstvo obrany předpokládá, že migrace ozbrojených sil na kancelářský balík LibreOffice ušetří v příštích pěti letech 26 až 29 milionů eur. Projekt LibreDifesa zahrnuje migraci více než 100 000 počítačů na nový kancelářský balík.

Vzhledem ke lhůtám daným aktuálními licencemi na Microsoft Office bude potřeba migrovat 75 000 počítačů do roku 2017 a 25 000 počítačů do roku 2020. „Začali jsme hodnocením dopadů, sérií brífingů s personálem a výukou lektorů, instalátorů a zástupců IT. Nyní pracujeme na e-learningovém kurzu pro uživatele, bude k dispozici pod copyleftovou licencí. V této části projektu úzce spolupracujeme s organizací LibreItalia,“ říká generál Camillo Sileo.

„Už jsme odmigrovali 5 000 stanic a nenarazili jsme na žádné vážné problémy. Pokud je migrace náležitě řízena, je méně obtížná, než si můžete myslet. Lidé jsou nadšeni, zapojeni a nápomocni. Díky sdílení maxima možného, transparenci a úzké spolupráci s komunitou LibreOffice věříme, že posíláme silnou zprávu našim občanům a staneme se hodnotným příkladem pro další veřejné organizace.“



Crowdsourcing v tvorbě nové euroústavy

Nizozemská pirátská strana ve spolupráci s dobrovolníky spustila projekt společné tvorby (crowdsourcingu) návrhu nové ústavy Evropské unie. Výsledný návrh by měl být alternativou dosavadní Lisabonské smlouvy, která byla podepsána a všemi členskými státy ratifikována poté, co schvalování Smlouvy o Ústavě pro Evropu skončilo neúspěchem.

„Demokracie může být a měla by být mnohem interaktivnější, s použitím moderních nástrojů,“ tvrdí iniciátoři projektu. „Věříme, že lidé si lidé zaslouží odpovědnost se skutečně podílet na všech formách rozhodování. Evropa je perfektním příkladem, jak technokraté preferují použití menšího množství demokracie, protože je to pro ně jednodušší. No jasně, že se to neosvědčilo.“

Projekt „lidové ústavy“ byl inspirován ústavní reformou na Islandu v roce 2011. Tehdy byl návrh nové ústavy předložen občanům v (nezávazném) referendu a schválen dvěma třetinami voličů, byť nakonec „spadl pod stůl“ kvůli konci volebního období.

„Chceme ukázat Evropskému parlamentu, že lidé mohou společně pracovat na obrysech evropské budoucnosti. Cílem je pracovat společně s lidmi z celé Evropy na vytvoření manifestu. Chceme, aby se politici podívali, co děláme, a vstoupili k nám na palubu.“

Ve stručnosti

  • Nizozemské státní organizace nejsou připraveny na otevřená data. Zákon požaduje otevřenost a znovupoužitelnost informací, organizacím však velmi dlouho trvá, než na požadavky na informace zareagují – po dvou měsících vyhoví jen 13 % z nich. Žádná požadavky neodepřela, považují však za velmi obtížné vyexportovat údaje ze systémů.
  • Maďarská pošta žádá extrémně vysokou částku za zpřístupnění informací o zakázkách. Údajně bude potřeba zpracovat více než 35 tisíc stran – vyhledat je, zkopírovat, přečíst a začernit v nich neveřejné informace. Za to vše pošta požaduje 68 milionů forintů (cca 5,9 milionu Kč).
  • Zastaralé systémy komplikují digitální práci veřejné správy. Pouze 2 % ze zkoumaných britských orgánů a organizací veřejné správy je plně připraveno, naopak 17 % je kvůli starým systémům ve stavu praktické nemožnosti digitalizace práce.
  • Maďarsko uspořádalo hackaton s cílem podpořit znovupoužitelnost otevřených dat. Byl zaměřen na tři okruhy: využití geografických dat, transparentní veřejné rozpočty a místní otevřená data v chytrých městech.
  • Organizace The GovLab spustila portál Open Government Research Exchange (OGRX), jehož smyslem je výměna vědeckých informací – metodologií, základního i aplikovaného výzkumu atd. Portál již indexuje mnoho vědeckých publikací, každý může přidávat do systému nové výzkumy.
  • Čtyřicet vládních organizací se zavázalo implementovat otevřené zadávání veřejných zakázek, s cílem eliminovat korupci. Podle dat sledovaných na základě OECD Anti-Bribery Convention bylo cílem zhruba 60 % všech úplatků získání veřejné zakázky.
  • Nová verze francouzských pravidel pro interoperabilitu (Référence Général d’Intéropérabilité, RGI) pro kancelářské dokumenty doporučuje formát ODF. Dosud byl tento formát, stejně jako formát OOXML, označen jako „v pozorování“ (v nové verzi se stav formátu OOXML nemění, pouze ho lze u tabulkových dokumentů zvážit jako alternativu).
  • Odborníci doporučují revidovat směrnici EU pro standardy. Podle trojice specialistů z Univerzity Skövde může povinné využití formálních standardů (ISO, ITU, ETSI…) vytvářet bariéry pro vývojáře open-source softwaru. Experti varují před začleněním principu FRAND do směrnice, považují ho za velmi problematický pro softwarové standardy.
  • Lucembursko spustilo portál pro otevřená data. Portál data.public.lu je zatím ve zkušebním provozu. Vznikl ve spolupráci s francouzskou organizací Etalab a využívá kódovou bázi využitou pro francouzský portál.
  • Drtivá většina španělských měst neplní zákonné požadavky na transparenci (účinné od roku 2014), ukládající zveřejňovat různé významné informace. Z 54 zkoumaných měst jich zákonu vyhovělo jen 11 %. Mezi nejčastěji chybějící informace patří údaje o veřejných zakázkách, seznam poskytnutých grantů a inventář majetku.

Diskuze (2) Nahoru