Španělské letectvo chce Linux na 30 let
Španělské vojenské letectvo se potýká s problémy v oblasti informačních technologií, zejména s rychlým zastaráváním a nedostupností bezpečnostních oprav. Podrobněji to vysvětluje plukovník Fernando Acero Martin, ředitel sekce kybernetické obrany.
„Naším hlavním problémem jsou bezpečnostní aktualizace; bez nich jsme vystaveni riziku. Například letadlo má životnost 30 let, nebo i více. ICT systémy pro toto letadlo mají však životnost jen 10 let nebo méně.“ Navíc trvá 2 – 6 let, než je produkční systém nasazen do ostrého provozu.
Plukovník Acero Martin vidí řešení v nasazení Linuxu a dalších otevřených technologií. „Máme úspěšná nasazení SLES12 a SUSE Studia. Jedno z nich je to, čemu říkáme ‚hraniční systém‘.“ Je to spustitelný obraz bezpečnostně posíleného operačního systému na izolované pracovní stanici. Jen přes tento systém mohou do vnitřní infrastruktury vstupovat data zvenčí (po otestování na malware).
„V tuto chvíli používáme více než 250 takových hraničních systémů – prakticky s nulovými náklady, protože jsou založeny na starých systémech bez pevných disků. Výrazně zvyšují bezpečnost našich systémů, omezují incidenty a bezpečnostní události,“ říká ředitel kyberobrany.
Co španělské letectvo v open-source světě postrádá, je linuxová distribuce s velmi dlouho životností, řekněme 30 let. „Potřebujeme systém, který bude mít správné akreditace pro naše použití: Společná kritéria pro bezpečnost a leteckou certifikaci pro bezpečnost. A potřebujeme, aby správně běžel na starém hardwaru a byl vysoce modulární. Myslím, že jedinou cestou je zde open source, protože tlak trhu umožňuje jen velmi obtížně toho dosáhnout v proprietárním softwaru. OSS může běžet na mnoha platformách, má dobrou podporu starého HW, je modulární, umožńuje vám vybrat si jen potřebné balíčky a pracuje na všech druzích embedded systémů.“
Letectvo ale nemá ambice to řešit samo: „Nemáme schopnost sami udržovat linuxovou distribuci po dobu 30 let. Ale existují i jiné průmyslové oblasti a aplikace s podobnými potřebami. Například lodní doprava, výroba a distribuce energie, řízení letového provozu, úprava a distribuce vody, železniční doprava a řízení, letecké a letadlové systémy, zdravotnické systémy a zařízení, výroba automobilů a palubní systémy nebo Internet věcí.“
Za nejlepší cestu plukovník považuje celoevropské řešení, spravované nadnárodní neziskovou organizací a fungující jako součást stabilního, bezpečného a důvěryhodného evropského technologického ekosystému. Tato potřeba už byla identifikována na více místech, zatím se ale neobjevila žádná skutečná iniciativa, která by to začala řešit.
Sharing & Reuse Awards 2019
Je za námi už druhý ročník soutěže Sharing & Reuse Awards. Soutěž vyhlašuje Evropská komise ve čtyřech kategoriích:
-
Nejinovativnější open-source software,
-
Open-source software s největším pozitivním dopadem na občany či firmy,
-
Nejinovativnější sdílené IT služby (společně vyvinuté nebo sdílené),
-
Sdílené IT služby s největším dopadem na občany či firmy (společně vyvinuté nebo sdílené).
Vítěz v každé kategorii získává 15 tisíc eur, soutěžící na druhém místě 10 tisíc. V prvním ročníku byl mezi vítězi také software Supervizor vyvinutý na Ministerstvu financí ČR. Výsledky letošního ročníku byly vyhlášeny 11. června v rumunské Bukurešti.
V první z kategorií zvítězilo francouzské řešení OpenFisca, umožňující „transformovat legislativu do kódu“ a například vypočítávat ekonomické dopady návrhů zákonů; na druhém místě skončily projekty Decidim (participativní demokracie), OSLO (otevřené standardy) a Web Accessibility Observatory Tracker.
Ve druhé kategorii vyhrál estonský projekt open-eid (kryptografie, podepisování, autentizace), Consul (participativní demokracie), LUTECE Core (portálový engine) a @firma (elektronické podpisy). Výsledky dalších dvou kategorií si můžete přečíst na stránce na portálu Joinup. Žádné české řešení se ale mezi letošními prvními dvěma místy v žádné kategorii neobjevilo.
Ve stručnosti
-
Ukrajinská státní agentura pro e-government spolupracuje s unijním Generálním ředitelstvím pro informatiku (DIGIT) na základě smlouvy podepsané v prosinci 2018. V rámci této spolupráce už vznikla brožura o stavu e-governmentu (jaká se pravidelně vydává pro členské státy EU; můžete si přečíst například tu českou), sleduje se také implementace Evropského frameworku interoperability (EIF) na Ukrajině.
-
Přes Evropský datový portál je k dispozici už skoro 900 tisíc sad otevřených dat, která se sbírají ze 77 datových katalogů. Dvanáct států EU navíc implementovalo aplikační profil DCAT, poskytující jednotný přístup, s možností používat také rozšíření jako GeoDCAT-AP (pro geodata) nebo StatDCAT-AP (pro statistiky).
-
Více než 30 vývojářů ze šesti projektů Apache Software Foundation se sešlo na hackathonu pořádaném v rámci EU-FOSSA 2 (fotografie, video). Účastníci pocházeli nejen ze zemí EU, ale i z USA a Ruska. Pracovali například na populárních řešeních SpamAssassin či Tomcat, ale i méně známých SINGA nebo Karaf).
-
Projekt AEGIS, probíhající v rámci unijního programu Horizont 2020 a zaměřený na big data, vydal druhou verzi své platformy. Nová verze obsahuje kromě jiného výrazně přepracované uživatelské rozhraní. Platformu lze využívat například k vyhodnocování rizikovosti různých míst silniční sítě; její hlavní cílovou oblastí je právě obecně bezpečnost.
-
Švédská digitalizační agentura DIGG přijala politiku otevřených zdrojových kódů. Pokud bude rozvíjet existující projekt, použije licenci tohoto projektu. Pro vlastní projekty použije jednu ze dvou permisivních licencí – Apache nebo BSD.