Slovensko zřídilo elektronické schránky právnickým osobám
Slovenská republika spustila v roce 2014 svoji obdobu českého Informačního systému datových schránek (ISDS), který je v provozu od roku 2009. Na Slovensku se to jmenuje Elektronická schránka (ES), smysl a základní principy jsou stejné jako u české „předlohy“. ES má sloužit pro komunikaci mezi veřejnou správou a dalšími subjekty (občany, firmami, spolky atd.) a je povinná pro některé právnické osoby. Nepodnikající fyzické osoby sice svoji schránku také automaticky získají, nemusejí si ji však aktivovat.
I neaktivovanou schránku lze používat pro odesílání zpráv orgánům veřejné správy. Odpověď však v takovém případě přijde běžnou poštou.
Architektura ES je podobná jako v případě ISDS – je to centralizovaný systém provozovaný pro slovenský stát. Parametry jsou však poněkud jiné. Například je jinak definována omezenost jednotlivých schránek – na rozdíl od ČR není limit určen časově, nýbrž objemově (1 GB). Za nadlimitní velikost si lze připlatit.
Další odlišnost je v přihlašování. ISDS nabízí více možností přihlášení (z nichž je pravděpodobně nejpoužívanější obyčejné heslo), kdežto u ES je vyžadován občanský průkaz s čipem, čtečka čipových karet a speciální software (eID klient).
Nyní byl završen poslední krok spouštění systému, a to vytvoření schránek všem právnickým osobám, které jsou povinny je používat. Schránka se jim aktivuje automaticky při prvním přihlášení. Pokud k němu však nedojde do 1. ledna 2017, schránka bude aktivována tímto dnem.
Frustrace z proprietárních licencí a další zkušenosti
Proprietární licence na Oracle Database jsou pro uživatele frustrující a odrazují je od používání tohoto softwaru. Například švédská rada národního dědictví (Riksantikvarieämbetet, RAÄ ) byla donucena obnovit podporu ke staré verzi této databáze (9.3), přestože skutečná podpora skončila již dříve. RAÄ chce proto udržet tuto verzi jen do doby, než přemigruje na PostgreSQL.
Podle Larse Danielssona, reportéra IDG Enterprise Sweden, tyto praktiky „hraničí s podvodem“ a Oracle není jedinou firmou, která je provozuje. Dalšími jsou podle něj IBM, SAP a Microsoft. „Je těžké se vyhnout dojmu, že jsou tyto licenční smlouvy tak složité záměrně, aby zákazníci nepochopili, jak drahý tento software doopravdy je.“
Bart Lindeboom z nizozemského města Ede říká, že „Centric, jeden z hlavních dodavatelů městských aplikací pro daně a dotace, také jako součást svého byznysu prodává licence Oracle. Jsou fakticky hlavním dodavatelem na trhu aplikací pro města. A tak absolutně nechtějí, abyste přešli na PostgreSQL, protože by tím ztratili objem prodejů a marži. Mají tedy silný zájem udržet status quo a dál nás ‚dojit‘ pro Oracle. Tak se vydělávají peníze.“
Město Ede přešlo na software LibreOffice a Zarafa. Očekávali návštěvu obchodního zástupce Microsoftu, stalo se však něco horšího: úder BSA (známé také v ČR, pozn. aut.). „O dva roky dříve nainstalovali do sítě sniffer, protože jsme nebyli tak ‚organizováni‘, jak bychom měli být. Tak jsme museli koupit další licence Microsoftu.“
Ve stručnosti
- Průzkum UNPAN (Síť veřejné správy OSN) ukázal, že se situace v Česku mírně zlepšila, ještě více v Bulharsku, naopak Maďarsko, Slovensko a Rumunsko si na žebříčku států pohoršily. Zkoumá se úroveň telekomunikační infrastruktury, lidský kapitál a přítomnost veřejné správy na Internetu.
- Francie buduje státní cloudovou infrastrukturu na otevřených technologiích. V rámci pilotního projektu se testuje OpenStack, Docker a MongoDB. V novém cloudu by měl běžet například VITAM, open-source archivační systém budovaný ministerstvy zahraničí, kultury a obrany.
- Španělská Valencie nasadila řecký systém Epoptes pro hromadnou správu počítačů. Podobně se už používá v řadě dalších států. Problémem však je financování dalšího vývoje – pokud se peníze neseženou, hrozí projektu stagnace.
- Polsko posiluje důraz na otevřenost a znovupoužitelnost softwarových řešení. V návrhu nových pravidel pro zadávání veřejných zakázek (aktuálně je ve veřejném připomínkování) je to uvedeno společně s tím, aby si zadavatelé vymínili výkon autorských práv k softwaru a získání kompletních zdrojové kódů.
- Evropský institut pro telekomunikační standardy (ETSI) pořádá workshop na téma rozporu mezi právy FRAND a otevřeným softwarem. Zatímco ETSI mezi FRAND (odkazující typicky na patenty) a open-source licencemi nevidí žádnou kolizi, mnozí odborníci (např. právník Carlo Piana nebo David Marr z firmy Qualcomm) si myslí opak.
- Litevská policie přešla na kancelářský balík LibreOffice, celkem byl nasazen na 8 000 počítačů. Nyní se na 50 desktopech pilotně zkouší linuxová distribuce Ubuntu. Aktuálně je zhruba 30 % softwaru používaného policejním sborem otevřeného, kromě zpracování dokumentů se využívá například pro e-mail, sdílení souborů nebo řízení projektů.
- Americké federální úřady otevřou asi 20 % softwaru, který si nechaly vyvinout na zakázku. Cílem dokumentu politiky federálních zdrojových kódů (Federal Source Code Policy) je omezit opakované vyvíjení stejného softwaru a zabránit uzamčení úřadů ke konkrétním dodavatelům (vendor lock-in).
- Projekt Open Data Inception sestavil seznam více než 2 600 portálů s otevřenými daty po celém světě. Je k dispozici i v mapové podobě pro snadné prohlížení. Jak se ale můžete přesvědčit u Česka, mnohé portály v seznamu chybějí.
- Slovensko svůj věstník veřejných zakázek (Vestník verejného obstarávania) zveřejnilo ve formátu XML. Věstník tak lze strojově zpracovat a snadno získávat informace o zakázkách. Ty jsou tam zatím k dispozici za období od roku 2014 do nynějška.
- Rakousko pošle dalších až 200 tisíc eur na open-source projekty. Zájemci se mohou hlásit do 4. října. Je to již druhé kolo. V prvním, o hodně větším, z letošního jara, bylo rozděleno 3,6 milionu eur celkem 31 projektům (přihlásilo se jich 50).