Linux E X P R E S

Facebook

Veřejná správa 11–12/2022: datové schránky, open source v Asii a Latinské Americe, interoperabilní Evropa

Veřejná správa

Datové schránky budou povinné pro další skupiny osob, pro nepodnikatele ale po změně zákona nikoliv. Open source vzniká čím dál víc v asijských a latinskoamerických státech. Evropská komise schválila koncepci legislativy pro interoperabilní Evropu.


Datové schránky budou povinné pro další skupiny osob, ale ne pro nepodnikatele

Od ledna 2022 budou datové schránky automaticky zřizovány dalším skupinám osob, ale ne podle původních plánů. Svých datových schránek se dočkají všechny osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci a lidé podnikající podle jiných předpisů, například jako soukromí lékaři nebo poskytovatelé služeb elektronických komunikací) a také nepodnikatelské právnické osoby (například spolky, obecně prospěšné společnosti, nadace či společenství vlastníků jednotek). Naopak „nepodnikatelé“ se automatického zřízení schránky nemusejí obávat.

Jak sněmovnou, tak senátem a přes prezidenta prošla novela měnící zákon ještě před jeho účinností. Původně měla být datová schránka automaticky zřízena tomu, kdo se státem komunikoval elektronickou cestou (s přihlášením přes NIA). Nově mu NIA zřízení pouze doporučí.

Svých datových schránek se dočkají ovšem i ti, kdo své podnikání přerušili. Pro přístup do datové schránky lze použít v zásadě tři cesty: oficiální webové rozhraní, Portál občana nebo systém/aplikaci třetí strany (existuje jich celá řada a některé mají otevřené zdrojové kódy).

Informační systém datových schránek zprávy automaticky maže po 90 dnech. Uchovávat je lze buď v Datovém trezoru (placená služba České pošty), v Portálu občana (zdarma, ale ke zprávě se hned po dodání bude přistupovat jako k přečtené, se všemi právními účinky) nebo ve vlastní režii.

Open source vzniká čím dál víc v asijských a latinskoamerických státech

Davide Rossi z Univerzity v Boloni a Stefano Zacchiroli z Polytechnického institutu v Paříži vypracovali studii geografické diverzity příspěvků do veřejně dostupného softwarového kódu. Studie zkoumala 160 milionů projektů se 43 miliony přispěvatelů, a to už od roku 1971. Výsledkem je zajímavý časový přehled, kde kód vznikal.

Podíl aktivních autorů kódu podle regionů (zdroj: Studie, Rossi & Zacchiroli) Podíl aktivních autorů kódu podle regionů (zdroj: Studie, Rossi & Zacchiroli)

V 80. letech 20. století tvorbě výrazně dominovala Severní Amerika. Na počátku 90. začal rychlý pokles podílu a hlavní roli převzala Evropa. Vévodila tvorbě open source až do roku 2006, pak se začal opět zvyšovat podíl Severní Ameriky, ale do hry začaly výrazně vstupovat i další regiony. První fáze patřila hlavně Střední a Jižní Americe, kde se podíl do roku 2020 (kde studie časově končí) zněkolikanásobil. Druhá fáze, přibližně od roku 2010, patřila především asijským státům.

Co se týká států v rámci Evropy, největší podíl aktivních přispěvatelů je ve skandinávských státech, v Irsku, zemích Beneluxu a některých oblastech západoevropských států. Česká republika z toho nevychází příliš lichotivě, výjimkou jsou jen Praha a Jihomoravský kraj.

Ve stručnosti

  • Na šestém EU Datathonu vznikala řešení ve čtyřech výzvách: Green Deal, transparence veřejných zakázek, příležitosti pro mladé lidi a Evropa připravená pro digitální věk. U každé výzvy byly oceněny tři týmy, například CROZ renEUwable team za personalizovaná doporučení úspor energie nebo FSF Europe za vizualizaci propojení mezi zadavateli, firmami a jednotlivci

  • Podle představitelů Rozvojového programu OSN (UNDP) hrál open-source hardware výzamnou roli při řešení pandemie nemoci covid-19. UNDP společně s hackster.io a za podpory řady firem z celého světa připravily program pro vývoj otevřeného hardwaru, kde následně vybíraly projekty vhodné k další podpoře.

  • Evropská komise schválila a zveřejnila návrh koncepce legislativy pro interoperabilní Evropu. Návrh se připravoval ve spolupráci s členskými státy EU a nyní bude EK společně s Evropským parlamentem a Radou EU transformovat tuto koncepci do konkrétních textů pro legislativní proces. Koncepce počítá s vytvořením Evropské rady pro interoperabilitu, zavedením povinných kritérií interoperability, zřízení specializovaného portálu a s nástroji pro inovace a podporu interoperability. K věci začala i komunitní debata.

  • Francouzské město Échirolles získalo nejvyšší úroveň certifikace „Territoires numériques libres“, což znamená splnění dvanácti kategorií otevřené digitalizace veřejné správy. Échirolles je teprve čtvrtým městem, které bylo na této úrovni certifikováno.

  • Německá spolková země Sasko přijala novou strategii pro open source. Směřuje ke zvýšení transparence a vyššímu používání otevřeného softwaru, což by se mělo projevit i ve snížení nákladů na provoz veřejné správy.

  • V rámci českého předsednictví Radě EU se uskutečnily různé akce zaměřené na digitalizaci veřejné správy – například Snadná navigace světem úřadů nebo The Creative Bureaucracy Festival.

  • Nizozemské království spouští Registr algoritmů. Registr slouží k poskytování informací o tom, jaké algoritmy veřejné správa používá a tedy zvýšit transparenci jejích systémů. Zatím je pro úřady zveřejňování algoritmů dobrovolné, v budoucnu se ale stane povinným, s odůvodněnými výjimkami.



Diskuze (0) Nahoru