Co se děje ve světě Linuxu a open source
XBMC a Amarok slaví desáté narozeniny
Před deseti lety vznikly dva multimediální projekty, které dnes patří do výkladní skříně svobodného softwaru, a tak by byla škoda se krátce nepodívat na jejich historii.
Jedním z oněch projektů je multimediální centrum XBMC. První betaverze vyšla na veřejnost 5. října 2002, tehdy ještě pod názvem XBMP (Xbox Media Player). Jak název značí, původně bylo centrum určeno pro herní konzoli Xbox. Tu už dnes XBMC kvůli zastaralosti ani nepodporuje, ale zase postupně přibylo mnoho dalších a asi i zajímavějších platforem: Linux, Apple OS X, Microsoft Windows a další. Nadějně vypadá budoucnost XBMC také na Androidu. Uživatelé si tohoto multimediálního centra cení zejména kvůli spoustě funkcí, podporovaných formátů, dostupnosti zdarma a možnostem úprav – vybrat si můžete z hromady rozšíření a témat vzhledu. Nelze opomenout ani relativně nízké hardwarové nároky, XBMC si poradí s Full HD videem i na levném minipočítači Raspberry Pi.
XBMC – hezké a přitom nenáročné
V říjnu 2002 odstartoval také vývoj hudebního přehrávače Amarok. Cílem jeho autora Marka Kretschmanna původně bylo jen vylepšení přehrávače XMMS. Projekt se ale pořádně rozjel, Amarok se stal etalonem přehrávačů pro Linux. Velké oblibě se těšila hlavně verze řada 1.4 započatá na jaře 2006 a mnohými uživateli považována za nejlepší hudební přehrávač vůbec. Důkazem budiž přehrávač Clementine, který z Amaroku 1.4 vychází a šest let po vydání svého vzoru se stále těší zájmu uživatelů.
Amarok 1.4
Začátkem roku spolu s KDE 4.0 vyšel Amarok 2.0. Přinesl zásadní změny, zejména co se týče rozhraní, a nemálo uživatelů se od něj odvrátilo. Některé se mu časem podařilo přilákat zpět, ale zlatá éra „jedna čtyřky“ je definitivně pryč. Ale Amarok má i dnes co říct a zůstává výchozím správcem hudby v grafickém prostředí KDE.
Amarok 2.3
Linux Foundation přichází s řešením „problému secure boot“
Zhruba před rokem vyšlo najevo, že Microsoftem certifikované počítače pro běh Windows 8 budou muset podporovat technologii UEFI Secure Boot, a objevily se hlasy, že by to Linuxu mohlo pěkně zatopit. Linux Foundation nyní přichází s řešením, díky kterému by mělo být možno prakticky každý svobodný systém rozběhnout i přes secure boot.
Jak to bude fungovat? Aby každá linuxová distribuce (nebo i jen lehce pozměněná verze distribuce) nemusela žádat Microsoft o klíč, Linux Foundation vytvoří předzavaděč a ten podepíše. A za oním předzavaděčem už si budete moci dělat to, co lze nyní bez secure bootu: Nainstalovat „dospělý“ zavaděč, nainstalovat systém, nebo jej rozběhnout z optického média či USB flash disku. Aby nebylo tak jednoduché tuto v podstatě díru v UEFI Secure Boot zneužít, předzavaděč se vás při prvním zavedení dosud neznámého systému zeptá, zda ho opravdu chcete zavést, aby se ujistil, že jste opravdu mírumilovný člověk a ne ošklivý malware.
Novinky ze světa softwaru
Mozilla Firefox 16 podporuje webové aplikace
Mozilla vydala šestnáctou verzi webového prohlížeče Firefox. Prohlížeč přináší základní podporu webových aplikací, které budou hrát hlavní roli v připravovaném Firefox OS pro mobilní telefony. Na první pohled se webové aplikace pro Firefox nebudou lišit od těch v konkurenčním Google Chrome, ale měly by být o něco schopnější, lépe se integrovat do systému a také bezproblémově běžet offline. K dispozici budou v připravovaném repozitáři Firefox Marketplace. Další novinkou je lišta pro vývojáře nabízející rychlý přístup k nejrůznějším vývojářským nástrojům.
Současně vyšla také verze pro Android, která dokáže převést webovou stránku do jednoduchého formátu pro pohodlné čtení. Pro uživatele používající službu Firefox Sync je tu nová možnost „odeslat“ otevřené stránky do jejich ostatních zařízení. Méně slavný sourozenec Firefoxu – poštovní klient Thunderbird – také přinesl pár novinek. Funkce pro posílání velkých příloh skrze externí webové úložiště nově podporuje službu Box.net. Thunderbird 16 už vás nebude otravovat aktualizacemi, postará se o ně sám na pozadí.
Firefox 16 pro Android – mód pro pohodlné čtení, zdroj Lucasr.org
ownCloud 4.5 přidává podporu dalších úložišť
OwnCloud, open-source nástroj pro snadný provoz vlastního cloudového úložiště, nedávno vyšel ve verzi 4.5 s řadou užitečných novinek. Nejzajímavější z nich je zřejmě podpora připojení úložišť třetích stran – Dropboxu, Google Drive, Amazonu S3 a dalších. Možná si říkáte, že Dropbox má vlastního povedeného klienta, tak k čemu že to je? Díky ownCloudu můžete například synchronizovat rovnou několik účtů, což by u oficiálního klienta bylo obtížně proveditelné. Dále přibyly jednoduchá HTML5 aplikace pro zobrazení prezentací a přehrávač pro streamování videa z úložiště.
Významně byly rozšířeny možnosti správy oprávnění. Uživatelé mezi sebou mohou sdílet soubory, přičemž u nich nastaví, zda je další uživatelé mohou číst, upravovat, mazat, sdílet dál apod. Přístup k souborům lze také volitelně zabezpečit heslem. Nově může být jednotlivým podskupinám uživatelů přidělen vlastní správce. Při synchronizaci už se nekontroluje časová značka souboru, nýbrž přidělené identifikační číslo. To s sebou nese zrychlení synchronizace a hlavně snížení zátěže serveru. Další vylepšení se týkají verzování, kalendáře nebo synchronizace sdílených adresářů.
Navigace TomTom pro Android
TomTom, legenda mezi navigacemi, konečně přichází na Android. Zde jsou sice velmi oblíbené Google Mapy, ale ty využívají spíše méně nároční uživatelé. Pokud potřebujete více funkcí a hlavně dostupnost map offline, je lepší se poohlédnout po komplexnějším řešení. TomTom jím je, ale za kvalitu si připlatíte: Mapové podklady pro celou Evropu vyjdou na jeden a půl tisíce korun. Lze pořídit také pouze některou část kontinentu přibližně za polovic. V ceně je doživotní aktualizace map. Část pokročilých funkcí jako živé sledování provozu a rychlostních radarů v základním balíčku nenajdete, ale lze je dokoupit přímo v aplikaci. Nevýhodou TomTomu je, že ho zdaleka nerozběhnete na každém zařízení – zabere několik set megabajtů a požaduje rozlišení 800 × 480 nebo 854 × 480 pixelů. Nižší ani vyšší neprojde.
TomTom pro Android se drží osvědčeného rozhraní
Jednou větou
Úložiště Ubuntu One dostalo klient pro OS X (betaverze).
Richard Stallman: Dejte si pozor na nové Ubuntu.
World of GNOME představuje devět aplikací, které by se mohly objevit v GNOME.
Projekt KDE si nadělil manifest.
Centrum softwaru z Ubuntu je portováno do dalších distribucí.
Poznámkovač Zim ve verzi 0.57 přidává správce šablon.
Svobodný ovladač Mesa 9.0 přináší podporu OpenGL 3.1.
ASUS nabídne dva nové high-end netbooky také s Ubuntu.
