V minulém dílu jsem psal o tom, že jsem si koupil Eeečko se čtyřgigabajtovým diskem, na kterém jsem nějakou dobu nechal původní Xandros, ale vcelku rychle jsem se rozhodl distribuci změnit. Hledání jsem věnoval docela dlouhou dobu a vyzkoušel jsem poměrně dost různých distribucí. Předkládám tedy pár poznámek, které mají subjektivní a (časově) omezenou platnost - nemusí být všechno, co píšu, ještě pravda. Vývoj jde naštěstí vpřed.
Příchuť "eee"
Na webu je ohromné množství stránek, které se věnují problematice eeeček a velká část z nich se věnuje systémům, které běží, které vybrat a jak je nastavit. To mi umožnilo zhruba zmapovat terén a zjistil jsem, že lepší bude obrácený postup - vybrat si distribuci a zjistit, jestli má Eee verzi, tedy spíše veeerzi. Ještě než jsem začal prozkoumávat velké distribuce, napadlo mě vyzkoušet "cvrčky" - minidistra.
Puppy Linux (starší recenze Puppy Linux – miloučké zvířátko) je rozhodně skvělé distro, nepostrádá funkčnost, ale postrádá atraktivitu, podobně jako Damn Small Linux, který je na tom vzhledově ještě hůř, i když jinak je to perfektní systém. Jsou to příliš malé systémy. Můj netbook má sice jen čtyři gigabajty, ale rozhodně potřebuji OpenOffice.org, Firefox, Thunderbird a další programy. Až když jsem vyzkoušel SliTaz, pochopil jsem konečně absurditu a hloupost svého konání. Pokud má Puppy 100 MB, DSL asi 50 MB a SliTaz cca 30 MB, jdu na to vyloženě špatně.
Moje představa byla totiž původně taková, že na interním disku budu mít data, nikoliv systém. Pokud je běžným zvykem připojovat pomocí USB disků nebo datových karet do systému data, já jsem uvažoval nad tím, že budu z externího média bootovat systém a na interním disku budu mít data. Bez systému bude netbook sice mrtvý kus železa (s daty), budu moct ale bezbolestně aktualizovat/měnit systém - pouhou výměnou karty. Dvougigabajtová datová karta stojí zhruba 120 Kč - je lepší jejím častým používáním přijít o systém (a mít v záloze jiný) než o data. Navíc netbook v podstatě jen uspávám do paměti, myslím, že na disk systém zapisuje minimálně. Pokud bych vyladil tato nastavení, životnost karty by se zvýšila.
Vyzkoušel jsem Slax (starší recenze Duel: Slax versus Knoppix) a utvrdil se v tom, že netbooku sluší KDE. Vypadalo to prostě úžasně, ale... V rámci testování jsem vyzkoušel pouze jednu verzi Slaxu, která nebyla schopná oživit wifi zařízení (a na nějaké hrátky jsem neměl čas ani chuť). Wifi nejela, pokud vím, ani u předchozích systémů, ty jsem ale zkoušel jen pro zajímavost, Slax byl první vážný kandidát. Zatím to tedy neklaplo, ale blýská se na leeepší časy (další zajímavý odkaz nejen o Slaxu).
Vzpomněl jsem si na svůj oblíbený Slackware; nečekal jsem, že by měl Eee verzi; zamířil jsem na stránky jeho potomka - Zenwalku, který mě zaujal už před časem. Tam jsem čekal perfektní variantu pro Eee. Bohužel marně, existuje pouze wiki návod, který mě nebere. Stáhl jsem tedy live CD, nainstaloval na USB disk a připojil jej k netbooku.
Systém si vylámal zuby na rozlišení 1024×600, ani po ručním zásahu se mi ho nepodařilo přesvědčit a fungoval pouze v 800×600. Velké zklamání. Nepodařilo se mi to vůbec vyzkoušet a podle fór a wiki o veeerzi ani velký zájem ze strany vývojářů není. To mě mrzí. Obrátil jsem se k mainstreamu.
Hledal jsem něco jako Mandreeevu, ale výsledek byl jasný - netbooky podporuje běžná verze Mandrivy. To je fajn, ale chtěl jsem něco trochu jiného, Mandrivu mám na dvou strojích. Ubuntu má moře klonů, solidní jezero jsou pak verze pro netbooky. V jejich názvosloví jsem se ztratil, ačkoliv jsem si dělal poznámky. Jednoznačně mi utkvělo Ubuntu Eee, ovšem po čase jsem ho nenašel; našel jsem za to Easy Peasy.
Easy Peasy desktop
Vývojář Ubuntu Eee totiž mezitím dostal mail z Canonicalu, kde mu Michelle z trademark týmu píše, že jako ok, ale ne takto ok. Změnilo se tedy jméno, aby to nebylo Ubuntu - ovšem další nové *buntu je na světě - tentokrát ovšem *buntu, které má smysl. Když jsem ho nainstaloval, zjistil jsem, že to je ono. To je ten systém, který jsem hledal. Take it easy - easy peasy.
Ještě nebude konec...
Po pár týdnech používání začínám tušit, že to úplně ono není, ale zatím mě nic netlačí ke změně, protože na těch pár detailů se dá zvyknout. Jmenovitě: každé okno se maximalizuje, a to i takové okno, které na to není připravené. Mnohé programy nemají standardní položky v nabídce Soubor - jako např. Ukončit. Ukončuje se klepnutím na křížek na radikálně zmenšeném panelu. Stejně hloupé je přepínání běžících programů - zcela zmizela výhoda panelu, běžící úlohy jsou zobrazeny jen jako malé ikony v levém horním rohu.
Moc místa na disku nezbylo, ale zatím to stačí
Celkově vzato - je to Ubuntu se vším dobrým, co nabízí. Nenašel jsem výrazné nevýhody, snad jen některé programy dost těžce nesou direktivní maximalizaci, některé rozevláté dialogy se na displej nevejdou (Alt-tažení myší pomůže). Ale zase mám k dispozici tradičně velké množství programů, aktualizace, bezproblémové wifi, připojování médii, síťové služby... prostě moderní operační systém.
To, že mě to táhne ke KDE(4), je můj problém. :-) Zjistil jsem to při testování KDE4 z openSUSE - moc krásně se tam KDE4 vyjímalo...
KDE4 na netbooku
Pár odkazů
Dále je možná zajímavé tohle (nebo taky ne):
- u-lite - Ubuntu upravené pro staré počítače
- jolicloud - nic o tom nevím, ale tváří se to tajemně; asi to bude černé Ubuntu... ;-) ;-)
- dobré tipy, autor Ondřej 'SanTiago' Zajíček
- SvOlli's EeePC hacks
- Ubuntu Netbook Remix od Canonicalu
- DebianEeePC
