Logo firmy
Proč jste se rozhodli k přechodu na Linux?
-
Zvědavost, nebo možná lépe zvídavost
-
Hledání úspor
-
Podpora svobodného softwaru
Kde všude plánujete Linux nasadit?
-
Dva počítače trochu lépe vybavené a používané jako náhrada za servery
-
Čtyři počítače v administrativě, u kterých lze Linux nasadit z důvodu již vyřešených náhrad aplikací
Co brání nasazení Linuxu v dalších oblastech?
-
Výroba – speciální výrobní aplikace, u které zatím neumíme zajistit podporu Linuxu
-
Ekonomika – speciální aplikace (účetní program POHODA), u které zatím neumíme zajistit podporu Linuxu
Poznámka redakce: Sháníte účetnictví pro Linux? Přečtěte si článek Účtujte v Linuxu: FlexiBee a SQL-Ledger.
Kolik předpokládáte, že nasazením Linuxu ušetříte?
Úspora je v našem případě v řádech okolo 25 tisíc korun ročně. Převážně za poplatky spojené s nákupem a obnovou softwaru a za licenční poplatky (Microsoft Office, antivir atd.).
Pro kterou distribuci jste se rozhodli?
Ubuntu 11.10 (a předchozí).
Firemní prostory
Které aplikace používáte? Jak je hodnotíte v porovnání s obdobnými aplikacemi pro Microsoft Windows?
Používáme běžné kancelářské aplikace. Nejvíce LibreOffice Calc a Writer. Ve srovnání s OpenOffice.org (který jsme používali na Windows) jsem rozdíl pro běžnou práci nenašel. Ostatní aplikace pro hudbu, film, foto – totéž.
OpenOffice.org ve firmě používáte již několik let. Jak se na něj adaptovali zaměstnanci?
Ve srovnání s Microsoft Office je to zjednodušeně řečeno o jednu generaci pozadu. Běžný uživatel bez ambicí programovat či jinak upravovat dokumenty rozdíl nepozná. Po drobném přeškolení schematických návyků je přechod bezbolestný.
Poznámka redakce: Zajímají vás rozdíly mezi balíky Microsoft Office, OpenOffice.org a LibreOffice? Přečtěte si článek Srovnání kancelářských balíků.
Vaše zkušenost s Linuxem je zatím krátká, ale dovedete již nyní popsat, co vás mile, či nemile překvapilo?
Pouze pocity. Čím delší odstup, tím menší smutek. Běžný uživatel má sklony ke schematickému používání. Po zažití nových schémat je to už jen pocit. Ale jeden poznatek snad: Linux sází více na prostorovou představivost. Muži to budou zvládat lépe než ženy. To je bod na dlouhou debatu pro programátora a psychologa.
Jaké jsou podle vás klady a zápory svobodného softwaru obecně?
Nejde tak ani o klady a zápory. Většina uživatelů potřebuje „psací stroj“. Pro tyto uživatele je každý placený software zbytečný luxus. Obecně je nepřijatelné, aby např. pro legální vyplnění daňového přiznání elektronicky musel uživatel nakoupit software za tisíce.
Prostory z venku
Doporučili byste nasazení Linuxu i dalším firmám?
Ano – pokud se bude postupovat shora dolů. Opačně to nedopadne dobře. Těžko vysvětlovat podřízenému, že on musí a já ne. Navíc letitá zkušenost ukazuje, že čím vyšší manažer, tím menší „reálný“ nárok na výkon počítače. I když většinou na stole těchto pracovníků dokonale zahálí velice výkonné stanice pro příjem pošty a prohlížení tabulek a grafů. U těchto manažerských stanic je přechod ve 100 % bez problémů možný ihned. Hledání řešení pro přechod nastává až v dolních patrech, kde se používají speciální technologie.
Máte nějaké rady pro firmy, které na Linux chtějí přejít?
Bez ohledu na datum přechodu při každém nákupu hardwaru pečlivě vážit, zda bude provozuschopný i při migraci na jinou platformu. Neukvapit se a vždy konzultovat.
Na otázky za SCHUPKE, s.r.o. odpovídal jednatel Jan Schupke.
Firma působí v oblasti vývoje, výroby, dodávky a montáže požárních a nepožárních hliníkových oken, dveří, stěn a lehkých obvodových plášťů.
