- Druhý díl: Princip a historie kolektivní správy
- První díl: Kolektivní správa autorských práv: Historie a počátky regulace
Pak se logicky uživatelé bouří, protože celková cena z titulu poplatků roste. Na druhou stranu, při fixním stanovení ceny „za kus“ se začne bouřit zase druhá strana, protože „na větší médium se dá uložit více hudby“. Současně se projevují i tlaky z jiných důvodů a záleží na politickém složení vlády a ministerstva (a samozřejmě i náchylnosti/odolnosti vůči lobbování).
Sazby náhradních odměn
Vyhláška k autorskému zákonu (488/2006 Sb. v aktuálním znění) stanoví například za nepřepisovatelné CD sazbu 0,40 Kč, za přepisovatelné 2 Kč (u DVD je to 1 Kč, resp. 5 Kč), za externí paměťové médium 1,50 Kč za každý započatý 1 GB kapacity, maximálně 90 Kč. U externích pevných disků se platí jen 0,15 Kč/GB, ovšem tento poplatek nemá strop, jen se nad 1 TB sazba snižuje na 0,10 Kč/GB.
Nabízí se otázka: jak se platí za SSD (ať už v podobě „USB disku“, nebo třeba při připojení přes rozhraní eSATA)? Je to technologicky totéž jako paměťová karta, ale prodává se jako pevný disk. Zde rozhoduje způsob uložení dat, nikoli rozhraní. Platí se tedy jako za paměťové médium. Něco jiného jsou interní disky a jiná úložná média – ta se považují za přístroje ke zhotovování rozmnoženin záznamů (netýká se fotoaparátů, kamer a telefonů).
U těchto přístrojů ke zhotovování rozmnoženin záznamů je výše odměny určena přímo v zákoně a počítá se jako 3 % z prodejní ceny. Výjimkou jsou rozhlasové a televizní přijímače umožňující záznam, tam je sazba jen 1,5 %.
U přístrojů ke zhotovování tiskových rozmnoženin je to trochu složitější. I zde se platí podle ceny, ale pásmově (vždy pevná částka) a navíc záleží na technologii tisku (inkoustový tisk má vlastní sazby). Kopírky a multifunkční zařízení mají opět samostatnou sadu sazeb. Nejméně (45 Kč) se platí za inkoustové tiskárny v ceně do 2500 Kč. U ostatních zařízení je nejnižší sazbou 120 Kč (cena tiskáren do 5000 Kč, resp. kopírek a multifunkcí do 2500 Kč). Pak poplatek s cenou roste, až na konečných 900 Kč u inkoustových tiskáren nad 20 000 Kč, na 6750 Kč u ostatních tiskáren s cenou nad 200 000 Kč a na 13 500 Kč u kopírek/multifunkcí (opět nad 200 000 Kč).
Z kopírovacích služeb se platí 0,20 Kč za černobílou a 0,40 Kč za barevnou stránku. To je ovšem jen základ pro další výpočet, protože ještě záleží na tom, kde je přístroj umístěn. Je-li to v knihovně, škole, galerii nebo muzeu, platí se 70 % z uvedené částky, v ostatních případech 20 %. Má to reflektovat fakt, že ne vše kopírované patří mezi chráněná díla (např. účetní doklady nebo výpisy z obchodního rejstříku jimi určitě nejsou) a podíl těchto děl na celkovém objemu kopií je na různých místech různý. Podíl 20 % zákon stanovuje i pro účely výpočtu ceny placené za přístroje pro zhotovování tiskových rozmnoženin.
Platby za užití díla
Co se týká plateb za užití děl (hudebních, audiovizuálních atd.) pro různé účely, tam je škála cen velmi rozmanitá a nedá se jednoduše popsat. Záleží totiž na charakteru užití (komerční/nekomerční, charakter činnosti, živě/reprodukovaně...), způsobu provozování (součást programu, kulisa atd.), kapacitě prostoru, ceně vstupného, typu a počtu přístrojů, velikosti obce atd. Navíc se obvykle platí několika kolektivním správcům a každý má trochu jiné podmínky.
Lze ale uvést jednoduchý příklad. Majitel malé restaurace ve městě s 15 000 obyvateli si v podniku nainstaluje rádio se dvěma reproduktory, které vytváří zvukovou kulisu. V první řadě musí samozřejmě zaplatit rozhlasový poplatek (45 Kč měsíčně). Ale ten, přestože již všechny rozhlasové stanice platí kolektivním správcům, nestačí. Nejprve OSA – podle sazebníku zjistíme, že mu bude platit 95 Kč měsíčně. Dále musí provozovatel uzavřít smlouvu i se správcem INTERGRAM. Tam je sazba 141,60 Kč. Celkem tedy za rádio v této restauraci zaplatí 281,60 Kč měsíčně, z toho 236,60 Kč kolektivním správcům (částka je bez DPH, ta se u kolektivních správců připočítává).
Hned samozřejmě vyvstává otázka: kam se poděli další kolektivní správci? Nepoděli se nikam, jen uzavřeli smlouvu o zastupování s těmito dvěma správci. Proto například ze zmíněných 141,60 Kč putuje 28 Kč správci OAZA. Podobně zase OSA zastupuje správce DILIA a OOA-S. Skutečné částky mohou být trochu jiné, protože za dlouhodobější smlouvu je při dobré platební morálce sleva, naopak jindy se zase musí platit více. Koho by to zajímalo více, může nahlédnout do sazebníků [5, 6, 7].
Hospodaření českých kolektivních správců, rozdělování peněz
Kolektivní správci tedy vybírají od uživatelů a formou náhradních odměn peníze. Kde tyto peníze končí? Měly by být rozděleny těm, které správci zastupují. Část samozřejmě padne na náklady správy. Klíčové otázky tedy jsou, jaká část je skutečně rozdělena (a kolik spotřebuje samotný správce) a jak se tato část rozděluje.
Zákon neříká, jaká konkrétní část vybraných peněz může připadnout na náklady kolektivní správy. Pouze musí jít o nevýdělečnou činnost (tedy nezaměřenou na tvorbu zisku) a náklady musí být účelně vynaloženy.
Při rozdělování vycházejí správci především z tzv. ohlášek. Autoři, nakladatelé atd. musí správcům hlásit svá díla (lze to i po určitou dobu zpětně) a údaje se použijí pro rozúčtování. Při některém užití děl hlásí naopak uživatelé, která díla užívají. Postupy používané při rozdělování odměn zveřejňují správci v rozúčtovacích řádech. Při tvorbě těchto řádů musejí respektovat základní pravidla určená autorským zákonem (podíl jednotlivých skupin tvůrců na určitých druzích odměn).
Hospodaření OSA
Kolektivní správce OSA vybral podle své výroční zprávy v roce 2011 celkem 884 milionů Kč. Je to o 8 % více než v roce 2010 a současně se jedná o nejúspěšnější rok v historii. Z uvedené částky pochází 343 mil. Kč z veřejného provozování hudby, 328 mil. Kč z vysílání a oblasti internetu a mobilních sítí, 126 mil. Kč z odboru mechaniky a audiovize (zejména z náhradních odměn) a necelých 69 mil. Kč bylo inkasováno ze zahraničí.
Náklady na vlastní činnost OSA činily cca 154 milionů Kč (tedy 17,4 %). V absolutním vyjádření meziročně vzrostly o 3,3 % (i když jejich podíl na inkasu klesl), a to dle OSA hlavně kvůli masivní directmailové kampani.
Rozděleno bylo celkem 513 milionů Kč, z toho připadá na autory (skladatele a textaře) cca 259 mil. Kč, na nakladatele 242 mil. Kč. Do zahraničí odešlo z vybraných peněz 147 milionů. Ke konci roku 2011 OSA zastupoval 4454 žijících autorů, 2656 dědiců a 88 nakladatelů. Přibližně 61 mil. Kč bylo postoupeno jiným kolektivním správcům – jedná se o peníze, které OSA jen vybírá, ale nerozděluje. Ne všechno se rozdělilo nebo spotřebovalo na náklady správce; přibližně 9 mil. Kč byl výsledek hospodaření, který bude sloužit jako rezerva pro budoucnost (činnost správců je nezisková).
Jak přesně byly peníze rozdělovány v rámci jednotlivých skupin, lze zjistit poměrně obtížně. Postup je sice podrobně popsán v Rozúčtovacím řádu, ten je ale velmi složitý. Pracuje s bodovými hodnotami a koeficienty, které závisí na různých faktorech (různé druhy hudby, členění podle velikosti orchestru, nelineárně měřená stopáž...).
Hospodaření DILIA
Podívejme se ještě třeba na správce DILIA. Celkové inkaso v roce 2011 bylo 104 milionů Kč. Z toho největší část (cca 25 mil. Kč) pochází z televizního vysílání, druhým nejvýznamnějším zdrojem byla reprografie a kopírovací služby – celkem přes 23 mil. Kč. Náklady na výkon kolektivní správy byly 13 mil. Kč, časové rozlišení 3 mil. Kč (DPH z rozúčtování), 18 mil. Kč se použilo na tvorbu rezerv, rozdělovalo se 70 milionů.
Pokud kolektivní správce vykonává ještě jinou činnost (v případě DILIA je to především agenturní činnost), účtuje se o ní samostatně. Nezahrnuje se tedy na výnosové ani nákladové straně do částek uvedených pro kolektivní správu. Také DILIA má velmi složitý rozúčtovací řád a je obtížné zjistit, jak přesně se odměny rozdělují.
Tento článek vyšel v magazínu Open source & praxe 3/2012 a vznikl v srpnu 2012. Odborný čtvrtletník Open source & praxe vydává obecně prospěšná společnost Liberix, která se stará také o LinuxEXPRES a další weby. Magazín je určen vedoucím pracovníkům, lídrům a inovátorům a jeho smyslem je prosazovat myšlenky open source a otevřenosti v informačních technologiích. Pokud se vám tento projekt líbí, můžete ho podpořit zakoupením PDF v e-shopu. Utržené peníze pokryjí náklady na výrobu a distribuci.
Pokračování příště.