Vydána OpenMandriva Lx 2013.0
Byla vydána první oficiální verze distribuce OpenMandriva, která si klade za cíl stát se nástupcem kdysi velice populárního Mandriva Linux.
Cíl, který si OpenMandriva vytyčila, rozhodně nepatří k těm nejjednodušším – velkou část kdysi velmi aktivní komunity Mandriva Linuxu si na svou stranu přetáhla Mageia, která už má za sebou tři stabilní vydání a oproti OpenMandrivě má více jak dvouletý náskok. Vývoj OpenMadrivy se navíc celou dobu stále zpožďoval.
OpenMandriva s prostředím KDE a nabídkou SimpleWelcome
Co tedy OpenMandriva Lx 2013.0 přináší? Jako jedna z mála dnešních distribucí sází především na prostředí KDE, které naleznete v nejnovější verzi 4.11.2. Jinak zde nalezneme „klasickou“ sestavu dobře známého otevřeného softwaru v aktuálních verzích, jako například Firefox 25 či LibreOffice 4.1. OpenMandriva má také velmi podařený vlastní grafický motiv, ale kromě něj a spouštěče SimpleWelcome příliš vlastních inovací nečekejte – OpenMandriva začínala v podstatě na zelené louce a rozšiřování vlastností se dočkáme spíše až v dalších vydáních.
Mozilla v roce 2012 hospodařila s 311 miliony dolarů
Zatímco u Linuxových distribucí si celkem jasně představíme, v čem spočívá jejich hlavní příjem, u internetových prohlížečů je situace poněkud složitější. Kdo vlastně platí jejich poměrně náročný vývoj? Alespoň u Firefoxu si o tom můžete udělat celkem pěkný obrázek ze zprávy o finančních výsledcích, kterou publikovala Mozilla Foundation, jež za vývojem Firefoxu (a také dalších projektů) stojí.
Mozilla Foundation měla v loňském roce příjmy v celkové výši 311 milionů dolarů, což oproti roku 2011, kdy příjmy Mozilly činily 163 milionů, znamená téměř dvojnásobek. Hlavním zdrojem pro Mozillu v současné době představuje Google, se kterým v roce 2011 prodloužila smlouvu, která Googlu zajišťuje první pozici jeho vyhledávače ve Firefoxu.
Obdobné smlouvy pro jiné jazykové mutace Firefoxu má Mozilla i s vyhledávači Yandex (v Rusku) a Yahoo! (v Asii). Kolik přesně od koho Mozilla dostala, bohužel zveřejněno není, takže se nedozvíme, na kolik taková první pozice mezi vyhledávači vlastně přijde. Dalším zdrojem příjmů jsou také dary a různé státní dotace.
Je Linux Mint bezpečný? Podle vývojáře Ubuntu ne
Začíná se zdát, že náš pravidelný přísun novinek se nemůže obejít bez nejnovějších skandálů kolem Ubuntu. Tentokrát se o ně postaral Linux Mint a vývojář Ubuntu Oliver Grawert, který Linux Mint označil za nebezpečný a podle svých slov by se z něj do internetového bankovnictví rozhodně nepřihlásil. Ačkoli svou poznámku pronesl jen na (veřejné) poštovní konferenci, hodně rychle se roznesla a odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, když se Clement Lefebvre, zakladatel Linux Mint, proti jeho tvrzení energicky ohradil.
Celý spor je v tom, jakým způsobem Linux Mint nakládá s aktualizacemi v repozitářích Ubuntu. Mint totiž stále z Ubuntu vychází a očekávalo by se, že i přebírá následné aktualizace jednotlivých balíčků. To se ovšem tak úplně neděje. Vývojářům Mintu se nelíbí politika Ubuntu, kdy se v rámci bezpečnosti často zařazují aktualizace ne zcela otestované, které pak mohou „dělat problémy“.
Linux Mint 15 s prostředím Cinnamon
Linux Mint tak má balíčky rozdělené do pěti „okruhů“ a u dvou z nich, u nichž aktualizace nepovažuje za otestované, má ve výchozí instalaci nastaveno „neaktualizovat“. Každý uživatel si ale může povolit všechny aktualizace a mít Mint (dle slov Lefebvra) tak „nestabilní“ a „bezpečný“ jako Ubuntu.
Open data & gov
Je kniha s DRM kniha?
Francouzským národním shromážděním na jeden den prošel velmi zajímavý dodatek daňového zákona, který stanovil, že elektronické knihy s DRM nejsou knihou, ale službou. To by pro takové knihy znamenalo, že by se na ně nevztahovala nižší sazba DPH, která je ve Francii 5,5 %, ale ta zvýšená, která činí 19,6 %, čímž by se rázem staly výrazně nevýhodnější volbou.
Během debaty padl i názor, že kniha je něco, co můžete půjčovat, číst kolikrát chcete a vzít si kamkoli, což právě DRM znemožňuje, a proto se nejedná o knihu.
Bohužel tato změna ale v návrhu zákona dlouho nevydržela a hned druhý den byla na návrh vlády jiným dodatkem zrušena. Hlavním důvodem byla obava z nesouladu s Evropským právem. Knihy s DRM tak ve Francii zůstanou knihami se všemi výhodami s tím spjatými.
Lausanne zvažuje přechod na open source
Čtvrté největší město Švýcarské konfederace zvažuje, že na svých počítačích nasadí otevřený software. V současné době probíhá pilotní projekt, který zahrnuje pět počítačů s Linuxem a který rozhodne, jak bude Lausanne dále postupovat. Pro město se jedná o celkem logický krok, protože Linux již běží na jejich serverech a podstatná část softwarového řešení již také stojí na otevřených technologiích. I tak si ale zástupci města uvědomují, že přechod nemusí být tak úplně jednoduchý, a jako vzor uvádějí německý Mnichov, který sice úspěšně na kompletní opensource řešení přešel, ale trvalo mu to několik let.
Jednou větou
- Nedávno jsme upozorňovali na 1,5 milionu prodaných minipočítačů Raspberry Pi. Inu, poptávka je zjevně stále veliká, protože na konci října byl prodán Raspberry Pi číslo dva miliony.
- Chtěli byste si vyzkoušet nové Ubuntu pro mobily a tablety, ale nemáte žádné z podporovaných zařízení? Nyní již máte možnost pomocí experimentálního emulátoru Ubuntu Touch.
- Ubuntu se s jeho novým grafickým serverem Mir stále nedaří. Poté, co se oproti původnímu plánu nedostal do nedávno vydaného Ubuntu 13.10, nedostane se ani do jarního vydání 14.04 Trusty Tahr. Důvodem je opět obava o (ne)stabilitu, špatná podpora hardwaru a zpětná nekompatibilita.
- FreeBSD, stejně jako každý rok, spustilo kampaň, jejímž cílem je vybrat prostředky na další rozvoj a vývoj. Z cílové částky, která činí 1 milion dolarů, se zatím vybralo necelých 450 tisíc. Pokud FreeBSD používáte, nebo jej prostě máte rádi, zvažte přispění.
- SELinux je tu s námi již 10 let. Pokud si stále nejste tak úplně jisti, oč vlastně jde a jak to funguje, možná vám pomůže toto stručné obrázkové představení.