Představení
Celkově sedmnácté a druhé letošní vydání Ubuntu bylo pokřtěno jako Quantal Quetzal, což v překladu znamená kvantový kvesal. Vysvětlit, „co tím autor myslel“, je jako tradičně pěkný oříšek, tentokrát nám nenapověděl ani Mark Shuttleworth. Raději si tedy vystačíme s tím, že kvesal je celkem malý pestrobarevný pták, mimo jiné symbol Guatemaly.
Obyčejný kvesal. Jak asi vypadá ten kvantový? Autor: Matt MacGillivray, CC BY 2.0
Ubuntu 12.10 staví na těchto základních kamenech: linuxovém jádru ve verzi 3.5, grafickém prostředí GNOME 3.6 a rozhraní Unity 6.8. Pokud se vám tato sestava nelíbí, můžete sáhnout po jedné z odnoží Ubuntu, které by měly vyjít ve stejný den, tedy ve čtvrtek 18. října 2012.
-
Lubuntu s nenáročným LXDE 0.5
-
GNOMEbuntu s čistým GNOME 3.6 (novinka)
-
Edubuntu s aplikacemi pro výukové účely
Sbohem, cédéčko
Pokud se rozhodnete zůstat u Ubuntu, první věcí, která vás možná zarazí, bude velikost obrazu. Přesahuje 700 MB. Vývojáři se s limitem CD potýkali dlouho, tentokrát už ale opravdu nebylo zbytí a museli jej překročit. Chválím ale fakt, že si vývojáři stanovili nový „umělý“ limit 800 MB, které nebude možno překročit bez pořádného důvodu. Ubuntu tak bude i nadále obsahovat jen pár základních aplikací, což osobně považuji za výhodu. Každopádně – na cédéčko už Ubuntu 12.10 nedostanete, tak jak nainstalovat?
Artwork Ubuntu 12.10
První a nyní už zřejmě nejdostupnější možností je překlopit obraz systému na USB flash disk a z něj potom nabootovat. Existuje spousta programů, se kterými je to otázka pár kliknutí, zmiňme třeba Tvůrce spouštěcího disku (přímo v Ubuntu) a UNetbootin (pro Linux, Windows i OS X). Další možností je jednoduše vypálit Ubuntu na DVD úplně stejně, jako byste to udělali s CD. Do třetice všeho dobrého je tu „NetInstall“, kdy si stáhnete obraz úplného základu systému o velikosti pár desítek megabajtů, který můžete vypálit třeba i na to cédéčko. Všechny potřebné balíčky se stáhnou z internetu až při instalaci.
Ubuntu 12.10 – první okamžiky po instalaci
Integrace webu do desktopu
Hlavní novinkou Quantal Quetzalu je integrace nejrůznějších webových služeb do desktopového prostředí. Děje se tak skrze dva nástroje: Webové aplikace a On-line účty.
Webové aplikace
Webové aplikace fungují tak, že když v podporovaném prohlížeči (aktuálně Mozilla Firefox a Chromium) přejdete na podporovanou stránku, prohlížeč vám nabídne možnost integrovat ji do prostředí jako samostatnou aplikaci.
Firefox nabízí integraci webové aplikace
Najdete ji potom v nabídce aplikací, můžete jejího zástupce přidat na launcher apod. Podporovaných stránek je několik desítek, bohužel není k dispozici jejich seznam. Zmiňme například Facebook, Twitter, Last.fm či řadu výtvorů z dílny Googlu (Gmail, Google+, Google Dokumenty...).
Myšlenka je to bezesporu dobrá, provedení o poznání horší. Dejme tomu, že mám na launcheru zástupce Gmailu a kliknu na něj. Co se stane? Otevře se okno prohlížeče se zadanou adresou Gmail.com, které se mi na launcheru nelogicky zařadí jak pod zástupce prohlížeče, tak pod zástupce Gmailu. Tato duplicita zbytečně zabírá místo na launcheru a mate uživatele. Zklamání přichází i při dalším zkoumání. Jedná se o standardní okno prohlížeče. Očekával bych osekání většiny ovládacích prvků a lišt a přenechání prostoru obsahu, ale to se nekoná. Některé možnosti Webových aplikací jsou dostupné po kliknutí pravým tlačítkem na zástupce. Gmail ale nabízí jen možnost napsat e-mail.
Integrovaný Gmail
Abych jen nehanil, podívejme se na službu, kde je integrace povedená a dává smysl. Je to již zmíněné Last.fm. Když si pustíte rádio (resp. playlist na míru), ve zvukovém menu se objeví tlačítka pro jeho ovládání. A fungují perfektně. Webové aplikace by mohly zaujmout uživatele, kteří o Linuxu ještě neslyšeli. K dokonalosti jim ale chybí hodně – trestuhodně nevyužívají potenciálu a občas se chovají dost nelogicky. Tak snad příště.
Last.fm – takhle by to mělo vypadat
On-line účty
On-line účty jsou takový sourozenec Webových aplikací. Jeden by očekával, že tyto funkce budou nějak propojeny, ale není tomu tak. S On-line účty přišlo už GNOME 3.2 někdy před rokem, Ubuntu je začíná plně využívat a propagovat až nyní.
On-line účty – přehled podporovaných služeb
Kouzlo spočívá v tom, že se v systému přihlásíte k účtu některé webové služby a ten se propojí s aplikacemi, které s nějakou částí oné služby dokážou spolupracovat. Největší možnosti použití skýtá nepřekvapivě Google a Facebook. Během pár sekund jsem se přihlásil ke svému účtu u Googlu a hned mám k dispozici tyto možnosti: Vyhledávání fotografií a dokumentů v dashi, chatování v Empaty skrze Google Talk a snadné nahrání fotografií ze správce fotografií Shotwellu na Picasu.
Google vlezl, kam mohl
Kdybyste se přihlašovali v každé aplikaci zvlášť, strávili byste spoustu minut hledáním, kde a jak danou službu vůbec nastavit. Takhle to zvládne i vaše kočka a výsledek je stoprocentní. Mezi další podporované služby patří například Twitter, Flickr nebo Windows Live, ale ty už se většinou zaměřují jen na jednu věc, pro kterou jsou určeny. I když se mi směřování GNOME v poslední době nelíbí, za On-line účty si zaslouží velkou pochvalu.
Nahrávání fotografií na Picasu
Vzdálené přihlášení
Také třetí a poslední z velkých novinek Ubuntu 12.10 se týká moderních technologií. Jedná se o možnost přihlásit se ke vzdálenému počítači přímo z přihlašovací obrazovky Ubuntu. Abyste ji mohli využít, nejprve se budete muset přihlásit na UCCS.Landscape.Canonical.com skrze svůj Ubuntu Single Sign On účet (možná ho již používáte v Ubuntu One nebo na Launchpadu) a zaregistrovat zde vzdálený počítač.
Registrace vzdáleného počítače
Samotné připojení ke vzdálenému počítači potom probíhá ve dvou krocích: Nejdříve se přihlásíte ke svému Single Sign On účtu, načež se objeví seznam vzdálených počítačů, které jste zaregistrovali na výše uvedené adrese. Poté už stačí jen zadat přihlašovací údaje pro konkrétní stanici a je hotovo. Aktuálně se takto můžete přihlásit na vzdálené počítače využívající buď VMware View, RDP nebo ICA. Oblíbené VNC chybí, což je škoda.
Novinky v Unity
Ani tentokrát vývojáři nezapomněli na vylepšování rozhraní Unity, i když novinek už je podstatně méně než v předchozích verzích. Nejzásadnější změnou je odstranění Unity 2D, které pro svůj běh nepotřebovalo grafickou akceleraci. Místo toho Ubuntu vsadilo na řešení LLVMpipe, kdy používáte standardní Unity, ale o grafické výpočty se stará procesor. A to pochopitelně není žádná rychlovka. Unity bez grafické akcelerace tedy jede, ale na dlouhodobé používání to není. Raději sáhněte třeba po Xubuntu nebo Lubuntu. Ale teď už k těm pozitivnějším novinkám.
Náhledy v dashi
Na každou položku v dashi nově můžete kliknout pravým tlačítkem myši a zjistit o ní víc. Z počátku jsem k této funkci byl skeptický, ale abych se přiznal, časem jsem si ji oblíbil. Umožní vám rychle zjistit informace o aplikaci, podívat se na náhled fotografie a datum jejího vytvoření, nebo třeba poslechnout kousek písničky. A to okamžitě bez čekání na spuštění aplikace, která má daný typ souboru na starosti.
Informace o aplikaci
Dash umí i přehrát písničku
Lens pro fotografie
Jak už jsem v předchozích odstavcích lehce naťukl, do dashe přibyl lens pro vyhledávání ve sbírce fotografií. Obrázky lze filtrovat podle období vytvoření a zdroje (Tento počítač a služby přidané do On-line účtů). Vyhledávání fotografií z Facebooku má ale docela zásadní vadu na kráse: Neprohledávají se jen vaše fotografie, ale i fotografie přátel, což vytváří slušný zmatek.
Fotografie z několika zdrojů na jednom místě
Trocha komerce
Je celkem běžná praxe, že společnosti produkující software či operační systém zdarma jsou financovány z reklamy. Mozilla prakticky žije z milionů, které jí platí Google za to, že je ve Firefoxu výchozím vyhledávačem. Linux Mint je na tom podobně. Teď se přidává také Canonical a jde možná ještě dál. Hned po instalaci na launcheru uvidíte zástupce obchodů Amazon a Ubuntu One Music Store. Při prohledávání dashe se navíc v dalších návrzích zobrazuje hudba k zakoupení. Někteří uživatelé uvidí i produkty Amazonu, těch českých se to ale netýká. Pokud nechcete zobrazovat ani tu hudbu, stačí navštívit nabídku Nastavení systému | Výsledky vyhledávání.
V počítači nic pekelného nemám, tak mi dash nabízí aspoň hudbu
Softwarová výbava
Ubuntu 12.10 je jedno z mála vydání, kde nepřibyla ani neubyla žádná ze základních aplikací. Samozřejmě ale přišly jejich nové verze, a tak se krátce podíváme, jaké novinky přinesly.
Soubory: Nautilus v plné polní
Hned první aplikace tvoří výjimku – souborový správce Nautilus zůstal ve verzi 3.4. Důvodem je fakt, že Nautilus 3.6 přišel s mnoha změnami. Pro krásu a lepší intuitivnost obětoval řadu funkcí, zejména dvoupanelový, stromový a kompaktní mód zobrazení. A to nezanedbatelná část uživatelů nedokáže přenést přes srdce. Proto se vývojáři rozhodli, že do Quantal Quetzalu nasadí starší verzi. Jako dočasné řešení fajn, ale příště už bude třeba sáhnout po dlouhodobějším řešení.
V Nautilu 3.4 nebudete nic postrádat
Cloud: Ubuntu One už i pro Mac
Klient cloudového úložiště Ubuntu One od minula přidal jednu šikovnou funkci – přehled všech hypertextových odkazů ke sdílení, které jste ke svým souborům kdy vytvořili. Najdete ho pod položkou Sdílené odkazy. Mezi odkazy lze navíc vyhledávat.
Seznam veřejně sdílených souborů
Nedávno Canonical vydal betaverzi klienta Ubuntu One pro OS X, která se nijak neliší od verzí pro Ubuntu a Microsoft Windows. Dokonce i indikátor v pravém horním rohu vypadá a funguje stejně. Ubuntu One už tedy pokrývá přední desktopovou trojku a dva nejrozšířenější mobilní systémy Google Android a iOS. Nesmíme zapomenout ani na univerzální webové rozhraní. Jedinou kaňkou zůstává a bohužel asi ještě chvíli zůstane absence podpory ostatních linuxových distribucí.
Kancelář: Hezčí LibreOffice 3.6
Nová verze kancelářského balíku LibreOffice 3.6 se chlubí uhlazenějším vzhledem, všimnete si toho například na rozcestníku a méně výrazném pravítku. Menších designových změn je více a dohromady vylepšují celkový dojem. Mezi další novinky patří podpora grafického formátu CDR (CorelDraw), podpora širokoúhlého formátu v Impressu nebo nové možnosti podmíněného formátování v tabulkovém procesoru.
LibreOffice 3.6 – rozcestník má nový design
Web: Stále aktuální Firefox
Není to tak dlouho, co prohlížeč Mozilla Firefox změnil cyklus vydávání nových verzí – nyní vycházejí zhruba každých šest týdnů. Ubuntu zareagovalo a s minimální prodlevou zařazuje nové verze do repozitáře. O tom si zbytek softwaru může nechat jen zdát. Když to vezmu kolem a kolem, internet jde kupředu mílovými kroky a pro běžného uživatele je to plus. Existují ale i uživatelé, kteří nemají rádi změny a preferují stabilitu. Alternativou by jim mohl být Firefox ESR s prodlouženou podporou, ale ten by v repozitářích hledali marně.
O nové verze Firefoxu se starat nemusíte, Ubuntu se postará za vás
Další novinky
Opět o kousek lepší Ambiance
Stalo se už pomalu tradicí, že se výchozí vzhled Ambiance v každém vydání dočká několika malých úprav. Tentokrát se k lepšímu změnily checkboxy a ouška karet. Dle mého skromného názoru je Ambiance přehledné, elegantní, ale zároveň moderní. Ze srovnání s Microsoft Windows, OS X a několika známými linuxovými distribucemi mi vychází na prvním místě. Pokud je rozhraní aplikace navrženo poctivě, s Ambiance prostě vypadá skvěle.
Ambiance – elegantní a moderní
Konec indikátoru uživatelů
Z panelu v novém Ubuntu zmizel indikátor uživatelů. A myslím, že nikomu chybět nebude. Vlastně jsem ho ani nechápal – proč bych měl potřebu neustále mít na očích své jméno? Na panelu nyní zbývá více místa a položky, které obsahoval indikátor uživatelů, nově najdete v systémovém indikátoru (ozubené kolečko v pravém horním rohu).
Uživatelé se nově přepínají zde
Světové časy
Indikátor data a času se dočkal zajímavé funkce zobrazování aktuálního času v různých místech na světě. Pokud ji chcete využít, jděte do nabídky Nastavení data a času na kartu Hodiny a tam zatrhněte položku Čas v ostatních umístěních. Poté stačí už jen kliknout na Zvolit umístění a vepsat město. Aktuální časy ve vybraných destinacích budou přístupné na jedno kliknutí v indikátoru pod kalendářem. Jednoduchá a praktická věc.
Kolik hodin je zrovna v Hongkongu?
Bez kvesala se obejdete
Na závěr obligátní otázka: Stojí Quantal Quetzal za upgrade? Integrace webových služeb do systému je vynikající nápad a jsem rád, že s ním Ubuntu přišlo. K dokonalosti ale má ještě daleko. Pokud vás tedy neoslnila některá z menších novinek nebo nepotřebujete mít úplně nejnovější verze softwaru, Ubuntu 12.10 můžete vynechat. Určitě to ale neberte tak, že stojí za starou belu. Pořád je to ta nejlepší distribuce pro linuxové začátečníky, méně náročné uživatele nebo i pro fandy Linuxu, které už to věčné vymazlování systému přestalo bavit. Ubuntu 12.10 Quantal Quetzal je lepší než jarní vydání – jen zkrátka ne o tolik.
