Novinky ze světa Linuxu a open source
Bill Gates nesouhlasí s GNU GPL
Bill Gates na setkání v Institute for Systems Biology prohlásil, že nesouhlasí s licencí GNU GPL. Ta je nejrozšířenější open source licencí na světě a využívá ji řada projektů včetně Linuxu (jádra). Poznamenal, že existuje free software a potom existuje open source s tím, že Microsoft hodně svého softwaru poskytuje rozvojovým zemím. Dále prohlásil, že open source vytváří licenci, která způsobuje, že software nemůže nikdo nikdy vylepšit. A přirovnal to k farmaceutickému průmyslu: když vyvinete lék, měli byste mít možnost nechat si za něj platit. Také dodává, že by nikdy nevybudoval největší softwarovou firmu na světě, kdyby používal GNU GPL.
Můžeme se přít o životaschopnosti open source, ale realita je taková, že open source software za posledních deset let vyrostl takovým způsobem, že se stal pro Microsoft konkurentem číslo jedna. A že se na něm dá vybudovat úspěšný byznys, dokazuje například Red Hat.
Ruská pošta zvažuje nasazení Linuxu
Ruská pošta velmi vážně zvažuje nasazení Linuxu na všech svých počítačích. Momentálně se nasazení Linuxu testuje na jednom z předměstí Petrohradu a potrvá tři měsíce. Konkrétní informace o vybrané distribuci nebyly zveřejněny, ale podle některých zdrojů se jedná o Red Hat. Nasvědčuje tomu i březnová návštěva prezidenta Red Hatu Jima Whitehursta v Rusku. Whitehurst a management ruské pošty se dohodli na vytvoření informačních systémů na bázi svobodného softwaru. Jedním z řešení, které se nyní testuje, je i provozování některých aplikací pod Wine. Hlavním důvodem přechodu na Linux je pro Ruskou poštu snižování nákladů. Pokud by se Linux v testovacím provozu osvědčil, může být nasazen na více než 125 tisících počítačů ve 42 tisících pobočkách.
Linux pro 52 miliónů brazilských žáků
Brazilské ministerstvo školství zahájilo instalaci Linuxu do učeben, které po celé zemi používá 52 miliónů žáků. Zvolenou distribucí by měl být Linux Educacional 2.0, což je distribuce speciálně vytvořená pro výuku postavená na Debianu a používající KDE 3.5. V učebnách brazilských škol se využívají počítače připojené na jeden server, v průměrné učebně je tak jeden server, sedm počítačů, z nichž každý podporuje dvě stanice (klávesnice, obrazovka, myš), takže každá učebna má zhruba 15 stanic. Linux by měl být nasazen do 29 tisíc učeben tento rok a do 53 tisíc příští rok. Není to první projekt tohoto typu, v Brazílii, a především ve školství, je Linux velmi slušně rozšířen.
OLPC možná přejde na Windows
Ještě nedávno nemyslitelná věc se možná stane skutečností. Projekt OLPC (One Laptop Per Child) možná kompletně přejde na Windows. Jisté už je, že budou k dispozici notebooky s dual-boot Linux-Windows. Jak se ale nechal slyšet Nicholas Negroponte, může se stát, že OLPC bude používat pouze Windows. To ostře kontrastuje s jeho předchozími výroky, kdy zdůrazňoval důležitost svobodného softwaru pro tento projekt. Dokonce bylo nemyslitelné i nasazení prohlížeče Opera, ač měl díky svým nízkým systémovým nárokům ideální předpoklady. V OLPC se toho za poslední dobu stalo opravdu mnoho. Odešlo několik důležitých lidí a jeden z nich, Ivan Krstic, prohlásil, že důvodem jeho odchodu byly velké změny ve struktuře organizace spojené s radikálními změnami cílů a vizí.
Rozhraní Sugar
Zvláštní jsou i důvody, proč chce OLPC přejít na Windows. Negroponte se nechal slyšet, že nejsou spokojení s použitelností open source řešení. Přitom Linux může mít velké množství podob a rozhraní Sugar bylo vyvíjeno speciálně pro OLPC, takže si sami mohli ovlivnit jeho podobu. Jako vyloženě výmluva potom zní tvrzení, že současný notebook OLPC na rozdíl od Windows XP nepodporuje Flash, který je často využíván na vzdělávacích webech. Přitom Flash funguje stejně tak na Windows jako na Linuxu. Pravděpodobnou příčinou, proč chce OLPC výrazně měnit směřování celého projektu, je fakt, že zatím výrazně pokulhává za očekáváním. Zatím bylo prodáno pouze 500 tisíc notebooků, což je hodně pod miliónovými plány. Otázkou je, jestli tyto změny budou mít kýžený efekt. Již teď se OLPC potýká s vysokou cenou notebooku a dual-boot řešení, které vyžaduje větší diskový prostor, tuto cenu posune ještě více nahoru.
Linux u Dellu pravděpodobně obstál
Je to rok, co Dell oznámil, že začne prodávat počítače s předinstalovaným Ubuntu. A podle vyjádření představitelů Dellu jsou zatím prodeje povzbuzující. Ačkoliv Dell nezveřejnil konkrétní čísla, představitelné Dellu se nechali slyšet, že pokud by prodeje nebyly uspokojivé, tak by prodej počítačů s Ubuntu dále nepokračoval, což se neděje, naopak mělo by dojít k dalšímu rozšíření nabídky. Přitom Dell neinvestoval žádné peníze do propagace těchto počítačů a na stránkách Dellu mají malý prostor. Jak řekl Russ Ray, zástupce produktového marketingu Dellu, ti, kteří se zajímají, o jejich linuxové nabídce vědí. „Znáte-li Linux, budete také vědět, že prodáváme produkty Dellu s Linuxem,“ řekl doslova. Rostoucí poptávku po linuxových řešeních Dell sleduje také u firemních zákazníků. Bude zajímavé sledovat, zda Dell začne počítače s Ubuntu nabízet také firemní klientele. Dosud totiž se totiž prodávají jen nefiremním zákazníkům. Prodej Dellů s Linuxem v České republice je však pravděpodobně stále v nedohlednu. Nyní si je totiž může koupit pouze v USA, Kanadě a velkých evropských státech, jako je Německo, Velká Británie, Francie a Španělsko.
Red Hat a Novell se staví zdrženlivě k linuxovému desktopu
Podle vyjádření představitelů společností Red Hat a Novell to vypadá, že se v následujících letech nebudou zaměřovat na desktopová řešení pro spotřebitele. Prezident a CEO Novellu v jedné osobně Ronald Hovsepian prohlásil, že potrvá nejméně tři až pět let, než začne být opravdu relevantním na spotřebitelském trhu. Do té doby vidí uplatnění jejich desktopového linuxového řešení především v korporátní sféře, kde Novell zaznamenává rostoucí poptávku. Zatímco společnosti ze Západu migrující na Linux zpravidla přecházejí na stanicích na Linux pouze částečně, v Asii jsou údajně firmy linuxovému desktopu mnohem více otevřeny a lze tam očekávat rychlejší růst trhu.
V podobném duchu se nese i prohlášení Red Hatu. Ten také považuje v nejbližší době linuxový desktop pro spotřebitele z pohledu ziskovosti za nevýznamný a nehodlá žádný takový produkt v dohledné době nabízet. Podle něj je momentálně těžké se na tomto trhu prosadit a historie ukazuje celou řadu neúspěšných pokusů. Red Hat se chce v budoucnu zaměřit na desktop jako doplněk k svým serverovým a middleware produktům.
Názoru obou společností se nemůžeme divit, momentálně na trhu linuxového desktopu pro spotřebitele opravdu neexistuje prostor pro velký byznys. Zaprvé se jedná o trh malý a navíc je většina produktů zadarmo a společnosti těžko hledají přidanou hodnotu, za kterou by zákazníci byli ochotni zaplatit. Otázkou zůstává, jestli už nebude pro Red Hat a Novell pozdě, až tento trh zhodnotí jako ziskový. V té době už jej může opanovat konkurence jako např. Canonical se svým Ubuntu.
Jihoafrická republika přechází na ODF
Možná by se zdálo, že formát ODF upadne po přijetí OOXML jako standardu v zapomnění, ale v některých státech je tomu právě naopak. Některým zemím již došla trpělivost v čekání na otevřené formáty dokumentů od Microsoftu, rozhodly se pro ODF a schválení OOXML na tom pravděpodobně nic nezmění. Mezi tyto státy patří i Jihoafrická republika, která ODF spolu s dalšími dvěma formáty schválila jako oficiální standard pro uchovávání a výměnu dokumentů ve vládních úřadech. Úřady by měly být schopné pracovat s ODF do konce roku a do března roku příštího by měly být do ODF (či do dvou zbývajících formátů) převedeny všechny stávající formáty.
Novinky ze světa softwaru
Real a Helix Player 11
Real Player je vyvíjen již 13 let společností RealNetworks. Ta se proslavila především žalobou na Microsoft za zneužívání monopolního postavení. Real Player má i vlastní formáty pro hudbu i video, ale v posledních letech jejich význam upadá. Jen občas na něj můžete narazit u streamovaného videa (např. u ČT). Linuxová verze je vyvíjena odděleně od verzí pro Windows a Mac OS X. Je založena na open source přehrávači Helix Player, o jehož vývoj se taktéž stará RealNetworks. Helix Player se na rozdíl od Real Playeru nachází v repozitářích většiny distribucí a nepodporuje některé uzavřené formáty. Chcete-li Real Player, musíte si ho ze stránek společnosti stáhnout ve formě binárky.
SMPlayer 0.6.0
SMPlayer patří bez diskuse mezi nejlepší přehrávače vůbec a v nejrůznějších testech získal řadu cen. Je postaven na legendárním MPlayeru a stejně jako on je multiplatformní, takže ho můžete používat jak na Windows tak na Linuxu. Nad MPlayerem nabízí velmi povedený kabátek napsaný v Qt4, který poskytuje celou řadu voleb. Pokud tedy hledáte propracovaný a spolehlivý přehrávač, SMPlayer může být řešení. Stáhnout ho můžete ze stránek projektu.
Přehrávání DVD v SMPlayeru
Novinky ze světa distribucí
Ubuntu 8.04 LTS Hardy Heron
Vydání nového Ubuntu bylo jedním z nejočekávanějších okamžiků tohoto roku ve světě Linuxu. A totálně přetíženě servery s obrazy Ubuntu toho byly důkazem. Bez nadsázky se dá říct, že se z Ubuntu stává masová záležitost. Podle některých průzkumů jej používá dokonce 40-50 % všech linuxových uživatelů. Co v nové verzi přináší nového? Pro zájemce o podrobnější přiblížení nové verze tu mám recenzi, pro ostatní se pokusím shrnout nejdůležitější novinky:
Hardy Heron přináší samozřejmě várku nových programů. Za všechny jmenujme např. OpenOffice.org 2.4 nebo Firefox 3 (beta5). Součástí je také nové GNOME 2.22, které přináší celou řadu novinek. V repozitářích se již nachází téměř neuvěřitelných 25 tisíc balíčků, takže drtivá většina softwaru je dostupná na několik kliknutí. Menšího oživení se dočkal i vzhled Ubuntu. I když je výchozí stále klasické téma Human, k dispozici jsou také jeho modernizace – Human Murrine a Human Clearlooks. Kompletně nový vzhled byl přesunut do podzimního vydání. Hardy také obsahuje nový X.org 7.3, který z velké části automatizuje nastavení monitoru a grafické karty. Novým zvukovým serverem je PulseAudio, které umožňuje pokročilé funkce jako regulaci intenzity zvuku pro jednotlivé aplikace.
Ubuntu Hardy Heron - nabídka
Ačkoliv je v Kubuntu výchozím stále KDE3, v repozitářích se již nachází také KDE4. Ubuntu je také velmi dobře lokalizované, uživatelské prostředí téměř kompletně a dokumentace k systému taky. Stejně jako v minulých verzích i nyní jsou k dispozici další varianty – např. Kubuntu s prostředním KDE, Xubuntu s prostředím Xfce a Gobuntu, které obsahuje pouze svobodný software. Neoficiální variantou Ubuntu, která taktéž vyšla spolu s ostatními, je MythUbuntu, které se zaměřuje multimediální centrum v podání MythTV.
Ubuntu Hardy Heron - obsazení disku, Google Docs (via Prism)
BeleniX 0.7
Open source operační systém není jen Linux. To se snaží dokázat i vývojáři BeleniXu, indické distribuce OpenSolarisu. V polovině dubna oznámili vydání nové verze. Ta vychází z projektu Indiana, pomocí něhož se snaží Sun vytvořit přístupný systém po vzoru linuxových distribucí. Výchozím prostředím je KDE 3.5.8. Vývojáři BeleniXu se snaží o přívětivost, a proto může být vhodnou distribucí pro ty, kteří chtějí vyzkoušet OpenSolaris. Živé CD si můžete stáhnout na stránkách projektu.