Linux E X P R E S

Vláda projednala plnění Digitálního Česka, opozice kritizuje nedostatečnost

Součástí lednového jednání vlády byla také zpráva o plnění programu Digitální Česko (strategie koordinované a komplexní digitalizace v České republice) za rok 2019. Program byl zahájen v roce 2018, který měl být věnován přípravě koncepce a implementačních plánů, v dalších letech se mají plnit úkoly schválené na základě zmíněných plánů a tyto plány aktualizovat.

Zpráva zmiňuje například aktivity zaměřené na tvorbu metodik a dalších dokumentů, rozvoj Portálu občana, návrh zákona o právu na digitální služby, projekt bankovní identity nebo digitalizaci stavebního řízení a územního plánování. Obsahuje také plán činnosti pro rok 2020, kde je zmíněno datum 31. března 2020 jako termín pro předložení aktualizovaných implementačních plánů.

Politická opozice sice chválí vytyčený směr, kritizuje však nedostatečnou aktivitu v rámci vládního programu. Například poslanec Ondřej Profant za Piráty tvrdí, že „bylo formulováno několik metodik, plánů a byli jmenováni digitální zmocněnci pro jednotlivá ministerstva“, což „jsou sice kroky správným směrem, bez dostatečného financování a hlavně bez kvalifikovaných a motivovaných odborníků ve státní správě ale žádný posun vpřed nenastane“. Podle Profanta chybějí silnější změny přímo ve veřejné správě, například při zadávání zakázek nebo v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Komentář autora: Přímo proti vládním proklamacím a dokonce i závazným usnesením jde čerstvá zakázka na část systému elektronických dálničních známek, která byla zadána přímo, bez otevřené soutěže a bez zveřejnění celé zadávací dokumentace i smlouvy. Záležitosti se intenzivně věnuje například Michal Bláha, hlavní tvůrce a provozovatel portálu Hlídač státu, který v minulosti krátce působil jako poradce ministra financí a nyní je předsedou dozorčí rady pražské městské společnosti Operátor ICT.

Příručka pro nasazování IPv6 ve veřejné správě

V rámci programu Evropské komise ISA2 vznikla příručka pro nasazování internetového protokolu verze 6 (IPv6) ve veřejné správě. Věnuje se jak popisu protokolu a souvisejících věcí, tak i důležitým pravidlům a samotnému procesu nasazování.

Česká státní správa je v nasazování IPv6 výrazně pozadu za plány a za usneseními vlády, kterými bylo zavádění nového protokolu orgánům státní správy uloženo (původní termín pro kompletní zavedení byl konec roku 2010). Velmi špatně na tom bylo v loňském roce například ministerstvo financí, kde podpora IPv6 chyběla i u systému zprovozněného až v roce 2015.

Příručka se významně věnuje například plánování adresního prostoru. Na hypotetickém příkladu Nizozemského království ukazuje možnosti dělení na geografické a funkční bázi (i s kombinací obou principů), zmiňuje i případovou studii německého ministerstva vnitra.

Protože nasazování IPv6 stojí nějaké peníze, doporučuje příručka i vhodný postup pro omezení dopadů na veřejné rozpočty. IPv6 je žádoucí integrovat do běžných výdajů (cokoliv se dělá – např. pořízení nového SW nebo nové služby – má automaticky zahrnovat podporu IPv6) a není potřeba udělat všechno naráz (což by znamenalo nárazové vysoké výdaje).

Ve stručnosti

• Česká vláda odvolala ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila. Podle předsedy vlády Andreje Babiše odvolaný ředitel „nemá dostatečné manažerské a hlavně komunikační schopnosti“. Na pozici bylo vyhlášeno výběrové řízení, do sedmičlenné komise vláda jmenovala pět členů (např. šéfy zpravodajských služeb), zbývající dvě místa obsadili delegáti opozičních stran (Jana Černochová za ODS a Patrick Zandl za Piráty).

• Francouzský region Okcitánie nasadil otevřené řešení správy dokumentů GoFast. Řešení je založeno na populárních programech, jako jsou Alfresco nebo OnlyOffice a začaly ho nyní využívat také další orgány francouzské veřejné správy (například region Auvergne-Rhônes-Alpes nebo departement Eure-et-Loir).

• Evropská agentura GSA (která sídlí v Praze a věnuje se především navigačnímu systému Galileo) vydala implementaci svého algoritmu NeQuick G pod licencí EUPL 1.2 (přímo ke stažení je k dispozici až po registraci, vzhledem k licenci ji ale lze dále svobodně šířit; pozn. aut.). Algoritmus slouží k výpočtu zpoždění vznikajícího průchodem elektromagnetického vlnění skrz ionosféru země – umožňuje tedy zlepšit přesnost zjišťování polohy pomocí systému Galileo.

• Katalánské ministerstvo školství zveřejnilo pod licencí EUPL 1.2 mapu inovací ve vzdělávání. Cílem je poskytnout informace o tom, na kterých místech se nacházejí centra pracující na různých pedagogických inovacích.

• Italský vládní digitalizační tým Team Digitale, původně sestavený pro účely tříletého projektu digitální transformace, byl k 1. ledna 2020 přeměněn na nové oddělení kanceláře předsedy vlády. Jeho působení bude tedy trvalé a bude mít zásadní vliv na digitální agendu vlády.

• Švýcarská výzkumná organizace CERN přešla na poštovní a groupwarový server Kopano. Ten je komplexním otevřeným řešením založeným na řadě součástí, jako je například SMTP server Postfix, databázový systém MySQL, souborový systém CephFS nebo kontejnerový orchestrační systém Kubernetes.

• Observatoř inovací ve veřejném sektoru (OPSI) organizace OECD vydala publikaci na téma úvodu do umělé inteligence a jejího použití ve veřejné správě.