Analýza licence EUPL 1.2
Masarykova univerzita v Brně vydala ve svém magazínu Journal of Law and Technology článek Krzysztofa Żoka, odborného asistenta z Fakulty právní a správní na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani. Ten je věnován licenci EUPL verze 1.2, zejména ve vztahu k „dílu nebo softwaru“ jakožto faktoru, který určuje zaměření licence.
Autor kromě jiného ve shrnutí vyzdvihuje, že „EUPL je zajímavým právním řešením zaměřeným na evropskou neproprietární licenci. Pro tento účel je licence podřízena právu jednoho z členských států. Výsledkem je, že se na EUPL uplatňuje harmonizovaný právní rámec směrnice o softwaru. Licence je navíc k dispozici ve všech oficiálních jazycích Evropské unie.“
Zmiňuje také, že licenci nelze vztahovat čistě jen na software, kdy by mohly vznikat obavy ohledně toho, že něco nemusí být licencí pokryto. „Odkaz na širší koncept díla tyto obavy omezuje tím, že se pod EUPL zahrnou komponenty, které nejsou chráněny jako software. To také poskytuje větší flexibilitu, velmi potřebnou v rychle se měnící oblasti práva IT. Navíc obecnost EUPL umožňuje hladkou integraci s kompatibilními licencemi.“
Covid-19 posílil digitalizaci v EU
Tým pro právní interoperabilitu Generálního ředitelství pro informatiku Evropské komise analyzoval politické iniciativy v EU za období před onemocněním covid-19 (leden 2019 až únor 2020) a během pandemie (březen 2020 až červen 2021). Dospěl ke zjištění, že v „covidovém“ období výrazně narostla tvorba politik pro digitalizaci.
Ve zkoumaných iniciativ jich v předcovidové době jen 14,5 % obsahovalo termíny „digitální“ nebo „digitalizace“, kdežto za covidu to bylo 47,2 %. Termín „data“ se v prvním období objevil ve 39,5 % iniciativ, ve druhém v 67,2 %. „Administrativní zátěž“ se v iniciativách prvního období vyskytla v 16 %, ve druhém období v 37,3 %.
Výrazně narostlo i používání pojmů „přeshraniční“, „umělá inteligence“ či „znovupoužití“. Nemoc covid-19 tak podstatně posílila úsilí v oblasti digitalizace, opakované použitelnosti, umělé inteligence či propojování členských států.
Ve stručnosti
-
Francie oficiálně uznala EUPL jako jednu z licencí pro veřejnou správu. Současně s ní se do seznamu dostala i Eclipse Public Licence, která od své verze 2.0 již nemá vazbu na právo amerického státu New York.
-
Německo chce investovat 10 milionů eur ročně do posílení komunity open source a do posílení bezpečnosti. V plánu je podpořit až 30 projektů ročně, každý by měl obdržet 50 až 500 tisíc eur.
-
Německá spolková vláda podepsala memorandum o porozumění s devíti spolkovými zeměmi na vytvoření „pracovních stanic suverenity“, které budou založeny na otevřeném softwaru. Memorandum zmiňuje určité „základní funkce“, jako jsou kancelářské aplikace, nástroje pro spolupráci a pro komunikaci.
-
Evropská komise přijala nová pravidla pro šíření softwaru s otevřenými zdrojovými kódy. Nově už pro šíření softwaru vytvořeného pro komisi nebude potřeba souhlas komise a dříve vytvořený software bude přezkoumám s cílem vytipovat přínosy z použití mimo komisi.
-
Evropská komise vydala letošní verzi Digital Public Administration Factsheets and Infographics. Ve vydání jsou obsaženy informace o 35 státech, mezi nimiž jsou všichni členové EU.
Ukázka z infografiky pro Českou republiku (zdroj: Digital Public Administration Factsheets and Infographics 2021)
-
Francouzské ministerstvo zahraničních věcí spouští otevřený toolbox pro boj s dezinformacemi. Sada Disinfo je složena z nástrojů různých typů – například encyklopedie Disencyclopedia, detektoru robotů Bot Finder či utility Media Scale pro porovnávání viditelnosti na sociálních sítích a místních médiích.
-
Orgány veřejné správy celého světa zasáhla kritická zranitelnost javové knihovny Apache Log4j 2, známá pod názvem Log4Shell. Log4j 2 se používá v široké škále softwarových produktů napsaných v jazyce Java. V Česku před zranitelností varoval NÚKIB, všechny systémy by měly být neprodleně prověřeny a v případě přítomnosti této zranitelnosti nasazeny opravy.
