Co se děje ve světě Linuxu a open source
Na čem vydělává Microsoft? Na Androidu
Výzkumná agentura Asymco přišla s překvapivým zjištěním, že Microsoft vydělává pětkrát více na Androidu od Googlu než na vlastním systému Windows Phone 7. Jak je to možné? Podle Microsoftu Android porušuje některé jeho patenty, takže se snaží výrobce přesvědčit, aby mu platili licenční poplatky. Rád by si za každé zařízení s Androidem nechal zaplatil 7,5 až 12,5 amerických dolarů. Většina výrobců nesouhlasí a s Microsoftem se bude soudit, ale někteří se s ním dohodli. Například taiwanská společnost HTC, jeden z předních výrobců smartphonů s Androidem. HTC údajně Microsoftu platí pět dolarů za zařízení. Na druhou stranu se odhaduje, že z každého zařízení s Windows Phone má Microsoft zhruba patnáct dolarů. Asymco vychází z toho, že HTC prodala třicet miliónů smartphonů s Androidem (tržba 180 miliónů dolarů) a Microsoft prodal dva milióny licencí Windows Phone 7 (tržba 30 miliónů dolarů). Tato čísla samozřejmě musíte brát s rezervou, ale je zřejmé, že Microsoft na Androidu vydělává.
Linux v prohlížeči
Francouzský vývojář Fabrice Bellard, který stojí například za projekty FFmpeg a QEMU, představil světu další zajímavý kousek. Vytvořil v JavaScriptu emulátor počítače, na kterém běží Linux. Není jednoduché pochopit, jak to celé funguje, ale ve zkratce: Prohlížeč stáhne emulátor, obraz Linuxu a posléze je nahraje do operační paměti a spustí. Můžete se podívat na podrobné vysvětlení a technické poznámky. Výkonově je na tom emulátor podobně jako legendární procesor Intel 486. Emulátor neobsahuje grafickou kartu, takže se setkáte pouze s terminálem. Bellard píše, že teoreticky by grafická implementace byla možná, ale stejně by nestačila současným operačním systémům a rozběhli byste leda tak Windows 3. A k čemu je emulátor v praxi? Můžete si s ním třeba trénovat linuxové příkazy nebo může najít využití i jako javascriptový benchmark.
Emulátor bez problémů běží v Google Chromu 11 a Mozilla Firefoxu 4.0
Úvaha: GNOME pouze pro Linux?
V projektu GNOME se diskutuje o tom, zda by nebylo lepší v rámci projektu vyvíjet GNOME pouze pro Linux a verze pro ostatní systémy jako BSD nebo Solaris ponechat svému osudu. A to hlavně z toho důvodu, že by mohly vývoj GNOME brzdit. GNOME například nemůže plně využít správce služeb systemd, protože nefunguje na ostatních systémech. Někteří ale argumentují, že by to bylo neférové vůči Oraclu (dříve Sun), který s projektem GNOME spolupracuje a vyvíjí právě Solaris. Problém by mohl mít i Debian, protože některé jeho verze nevyužívají Linux, ale FreeBSD a Hurd. Stále častější jsou také úvahy o vytvoření vlastní distribuce GNOME. Významný vývojář GNOME Shellu Jon McCann prohlásil: „Jádro prostě není tak zajímavé. Linux není operační systém. Nyní je naším úkolem konečně ho vybudovat.“
Linux 3.0
Vyšla RC verze 3.0 linuxového jádra, tedy v podstatě Linuxu. Přestože by se podle čísla mohlo zdát, že přináší něco revolučního, není tomu tak. Vylepšuje pouze drobnosti, opravuje chyby a tak podobně, pro běžného smrtelníka nezajímavé věci. Změnilo se tedy pouze číslování, verze řady 2.6 vycházely již od roku 2004 a číslo se zastavilo na 2.6.39. Takové číslování bylo zvláštní a nijak neodráželo významnost změn nebo dobu vydání. Proto zakladatel Linus Torvalds rozhodl, že se bude pokračovat verzí s číslem 3.0.
Novinky ze světa distribucí
Fedora 15
Vyšla nová verze komunitní distribuce Fedora 15, která je vyvíjena za podpory Red Hatu. Přináší například souborový systém Btrfs, vylepšuje řízení spotřeby a obsahuje prohlížeč Mozilla Firefox 4.0, kancelářský balík LibreOffice 3.3 a mnoho dalších drobností. Nejvíce pozornosti ale Fedora 15 získala díky zařazení nového GNOME 3 s rozhraním GNOME Shell. Fedora jej nasadila jako první z „top“ distribucí. O GNOME 3 už se psalo a mluvilo tolikrát, že asi nemá cenu ho představovat. Hlavní je, že zcela zásadně mění způsob práce a už v něm nenajdete panely. Pokud se chcete dozvědět více, přečtěte si článek GNOME 3.0: Přichází velká změna. Za zmínku ještě stojí alternativní grafická prostředí KDE 4.6 a Xfce 4.8.
Fedora 15 zaujme především novým rozhraním GNOME Shell
Linux Mint 11 Katya
Měsíc po vydání Ubuntu 11.04 spatřil světlo světa i jeho nejznámější derivát Linux Mint 11 zvaný Katya. Na první pohled zaujme tím, že nepoužívá rozhraní Unity, ale zůstává u osvědčeného GNOME Panelu. Stříbrnozelený vzhled á la Mac OS X z minulé verze zůstal, ale dočkal se mnoha dílčích vylepšení. Mint si také ponechal „inteligentní posuvníky“, s kterými přišlo nejnovější Ubuntu. Další novinky najdete ve Správci softwaru (Mint má svůj vlastní, ale je podobně povedený jako ten v Ubuntu) a Správci aktualizací. Zajímavá je možnost nainstalovat Mint z CD a následně ho jedním kliknutím povýšit na DVD edici, která obsahuje mnohem více softwaru. Stejně jako v Ubuntu zde LibreOffice nahradilo OpenOffice.org, Banshee se po Rhythmboxu stalo výchozím hudebním přehrávačem a prohlížeč Mozilla Firefox byl aktualizován na verzi 4.0. Dále zmizel správce fotografií F-Spot a nahradil ho gThumb a ve výchozí instalaci už nenajdete klient pro sociální sítě Gwibber.
Linux Mint 11 Katya
Ubuntu Studio přejde na Xfce
Distribuce Ubuntu Studio, další oblíbený derivát Ubuntu, se rozhodla, že už nebude využívat prostředí GNOME a přejde na odlehčené Xfce. Změna prostředí by měla přijít už v následující verzi 11.10. Důvodem ovšem nejsou hardwarové nároky, ale to, že rozhraní Unity ani GNOME Shell nevyhovuje konceptu distribuce pro práci. Ubuntu Studio je výjimečné tím, že nabízí širokou škálu multimediálních aplikací pro práci s videem, hudbou a grafikou. Navíc obsahuje upravené jádro šité na míru právě pro tyto operace, které by mělo zajišťovat, aby nedocházelo k rozcházení videa a audia. Přechod na Xfce je dobrá volba, protože práce s mnoha okny a jejich časté přepínání není v Unity ideální, jak se můžete dočíst v recenzi. Také si můžete přečíst recenzi nové verze Xubuntu, které staví právě na Xfce.
Novinky ze světa softwaru
ICQ pro Linux
ICQ je především ve střední a východní Evropě velmi oblíbený komunikační protokol. Jeho oficiální klient byl dosud jen pro Microsoft Windows, ale nově vyšly betaverze klientů pro Linux a Mac OS X. Neumí toho tolik jako ICQ 7.5 pro Windows, ale základní funkce zvládá bez problému. Zkušenější uživatelé jím asi opovrhnou, protože staví na technologiích Adobe Air a Flash. Navíc pro Linux existuje spousta kvalitních multiplatformních a open-source klientů, z nichž je asi nejznámější Pidgin. Pozitivní dopad to však může mít na příliv linuxových začátečníků. Až se některý z nich zeptá, zda je na Linuxu ICQ, tak prostě je. Už nemusíte odpovídat, že není, ale... Těžko říct, proč se k tomuto kroku ICQ odhodlalo. Zhruba před rokem jej od gigantu AOL koupila ruská společnost Digital Sky Technologies a pravděpodobně chce ICQ vést o něco otevřenější cestou. Před nedávnem povolila používání alternativních klientů, což do té doby bylo v rozporu s licencí. Ale stále chce alternativní klienty velice přísně kontrolovat.
ICQ pro Linux využívá Flash
