Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích

Autorem výroku o porážce Linuxu je Brandon LeBlanc, který na The Windows Blog publikoval článek shrnující vývoj na trhu netbooků za poslední rok. Konstatuje, že před rokem začínaly Windows s tržním podílem 10 % a v únoru už měly podíl 96 %, což působí už na první pohled fantasticky. Ba co víc, uživatelé, kteří si Linux koupili, jsou s ním nespokojení a modelů s Linuxem se vrací čtyřikrát více než modelů s Windows XP, tvrdí LeBlanc a odkazuje čtenáře na vyjádření MSI, významného výrobce netbooků, a Canonical, který je zase známý distribucí Ubuntu.

Jako důvod, proč Windows Linux tak rychle převálcovaly, uvádí, že je jednodušší je nastavit, používat a spravovat. Navíc si rozumějí se zařízeními, které lidi používají. Konkrétně udává, že si Windows rozumí s 3000 tiskárnami, více než 700 digitálními fotoaparáty, 240 webkamerami, 180 digitálními kamerami. Zpráva Brandona LeBlanca zní jednoznačně. Pokud si však člověk chce udělat úplný obrázek o situaci, měl by si poslechnout i názor z druhé strany.

Marketing všemi způsoby

Na článek Brandona LeBlanca dost ostře reagovala společnost Canonical, protože jí LeBlanc do úst vložil něco, co z její strany nezaznělo. Nikdy totiž netvrdila, že jsou linuxové modely vraceny čtyřikrát více než modely s Windows. Tato informace, která se vydává za fakt nebo se ji minimálně někdo stále za fakt vydávat pokouší, má prapůvod v rozhovoru s představitelem společnosti MSI. Ten si postěžoval, že jim zákazníci vracejí linuxové modely čtyřikrát častěji.

Už tenkrát se rozvířila debata, nakolik je to způsobeno Linuxem jako takovým a nakolik volbou a zpracováním konkrétního řešení. MSI totiž vsadilo na SUSE Linux Enterprise Desktop, což je distribuce určená pro korporátní sféru, tedy pro použití na hony vzdálené netbookům. Jakou má SLED multimediální podporu, jsem si vyzkoušel také, jelikož jsem si kupoval notebook, kde byla tato distribuce předinstalovaná. O tom, na jakou podporu nebo spíše nepodporu multimédií jsem narazil, si můžete přečíst v recenzi. To, že podobnou zkušenost jako MSI nepotvrdil žádný další výrobce netbooků, už zůstalo jaksi „ztraceno v překladu".

A na tento fakt upozorňovala i společnost Canonical, když se údaj o čtyřnásobném vracení linuxových modelů objevil. Podle ní totiž výrobce, který poskytuje opravdu kvalitní linuxové řešení, nemá se slabými prodeji a větším vracením žádné problémy. I když jej přímo nezmiňuje, lze vydedukovat, že má na mysli konkrétního výrobce: Dell.

Když se chce, všechno jde

Právě Dell na své netbooky (ale i ostatní počítače) instaluje Ubuntu. Tím ale jeho zájem o Linux nekončí. Aby zákazníkům nabídl opravdu plnohodnotné linuxové řešení, vytváří vlastní verzi Ubuntu a vlastní DVD přehrávač. Upravená verze Ubuntu navíc obsahuje licencované kodeky, takže ty mohou být k dispozici již v základní instalaci. Dell je také přispěvatelem do několika open-source projektů.

Čtěte recenzi: Dell Inspiron Mini 9: Malý pracant s Ubuntu

Jak píše Canonical, zatímco Windows jsou výrobci distribuovány s počítači již několik dekád, u Linuxu se to teprve učí. Před rokem jsem si kupoval jeden z prvních modelů Eee a musím říct, že Xandros, který byl něm nainstalovaný, neudělal dobrý dojem ani na mě jakožto uživatele, ani na ostatní, kteří Linux viděli poprvé v životě. Přitom stačilo dotáhnout pár detailů, které ASUS s Xandrosem odstranily v dalších verzích. Část uživatelů tím ale od Linuxu už definitivně odradily.

Skutečný zdroj čísel a dat

Asi nejvýraznější informací, která v článku LeBlanca zazněla, byl tržní podíl Windows na netboocích na úrovni 96 %. Microsoft už nějakou dobu prohlašuje, že po váhavém začátku dosáhl tržního podílu 90 %; 96 % by znamenalo ještě výraznější vytlačení Linuxu. Jak ale píše DesktopLinux.com, jedná se o číslo dosti zkreslené.

Zaprvé se tu bavíme o americkém trhu. Za druhé se jedná údaj získaný z dat NPD Retail Tracking Service, která sbírá informace o prodejích pouze z kamenných obchodů, v nichž nejsou linuxové modely prakticky k dostání. Prodeje na internetu, kde se linuxové modely prodávají především, tato statistika vůbec nereflektuje. V kamenných obchodech se Linuxu opravdu nedaří. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že v nich nakupuje jiná skupina lidí. Ta, která nad výběrem počítače příliš nepřemýšlí a jejich spokojenost s počítačem končí v momentě, kdy nespustí exe soubor svého oblíbeného programu. Pokud si zákazník vybere linuxový model na internetu, lze u něj s větší pravděpodobností očekávat, že ví, co od Linuxu očekávat.

V neposlední řadě jsou to divné obchodní strategie výrobců, které mohou prodej linuxových modelů ovlivnit. Zkušenosti s tím mají především čeští zákazníci. Koupit v Česku nebo na Slovensku např. linuxový Asus Eee, byl ještě nedávno detektivní úkol. Oficiálním argumentem, proč se k nám linuxové modely nevozí, bylo, že o ně není zájem. Zvláště v době, kdy u nás Asus žádný linuxový model neprodával, to znělo poněkud divně.

Každopádně, když porovnáme oněch 96 % s prohlášeními jednotlivých výrobců, dostáváme výrazný rozpor. V únoru společnost DELL prohlásila, že prodá 30 % netbooků s Linuxem (a mimochodem počet vrácených kusů je velmi malý a srovnatelný s Windows XP). ASUS dosud prodával 30-40 % Eee s Linuxem a dále počítá s podílem linuxových modelů kolem 30 %. Podíl Acerů prodaných s Linuxem se pohybuje kolem 20 %. Přitom tito tři výrobci vyrobí zhruba polovinu všech netbooků.

Faktory, které determinují trh s netbooky

V této části bych rád shrnul nejzásadnější věci, které podle mě ovlivňují podíl Linuxu na trhu s netbooky.

Nízká cena Windows XP

Microsoft zareagoval na nástup Linuxu na netboocích výrazně agresivní cenovou strategií. OEM licence k netbookům prodává za zlomek normální ceny a u některých zařízení (jako např. stodolarový notebook) mu stačí i 10 dolarů. Podle mého názoru je to jeden z nejdůležitějších faktorů, který obrátil situaci ve prospěch Windows. Po pravdě, být uživatelem Windows a rozhodovat se, jestli koupit pro mě neznámý Linux nebo za stejnou či trochu vyšší cenu pořídit Windows XP, které důvěrně znám a za které jsem na normálním počítači musel zaplatit mnohem více, rozhodnu se pro Windows.

To však může být pro Microsoft dvojsečnou zbraní. Tato cenová strategie se odráží na tržbách a přiznává to i Microsoft. Podle posledních finančních výsledků poklesly tržby klientské divize o 8 % a za jednu z hlavním příčin tohoto poklesu jsou označovány levné licence pro netbooky. U výběhových Windows XP to nemusí Microsoft zase tak moc bolet, ale pokud stejnou cenu nasadí i u Windows 7, může to mít větší negativní dopad na výkonnost celé klientské divize. Pokud naopak cenu oproti Windows XP zvýší, otevírá se znovu šance pro Linux.

Rostoucí trh

Na začátku byly netbooky spíše raritou a hračkou pro počítačové nadšence. Navíc se jednalo o minimalistické hardwarové zařízení. To vše nahrávalo Linuxu. Netbooky se však chytly, dostávají se mezi běžné uživatele, i jejich hardwarové vybavení se pomalu blíží regulérním notebookům a roste také cena. To vše zase nahrává Windows. Některé, spíše high-end, netbooky se už ve variantě s Linuxem ani nedělají.

Tímto vývojem však může zamíchat příchod architektury ARM, která je výrazně úspornější než klasická architektura x86 a bude schopna nabídnout netbooky i s násobky dosavadní výdrže na baterie. To může být velká konkurenční výhoda. Microsoft žádné plnohodnotné Windows pro tuto architekturu nemá. Věřím tomu, že pokud si to situace vyžádá, verzi pro architekturu ARM vytvoří. To však nevyřeší problém s nedostatkem aplikací pro Windows na ARM a ten se hned tak vyřešit nepodaří. Linuxové distribuce jsou v tomto směru mnohem lépe připravené, Ubuntu bude mít verzi pro ARM od vydání 9.04, pracuje na ní i Xandros. Až na pár problémů, jako např. flashplayer, budou distribuce schopny přinést plnohodnotný linuxový zážitek i na tuto architekturu.

Síťový efekt

Microsoft je monopolem (nebo přesněji firmou s výrazným dominantním postavením), který těží z tzv. síťového efektu. Ten spočívá v tom, že jsou lidé na Windows zvyklí, setkávají se s nimi od základní školy až po zaměstnání. O Windows je mnohem větší povědomí než o Linuxu, vychází o něm mnohem více knížek, časopisů, článků. Výrobci hardwaru a softwaru vzhledem k tržnímu podílu tento systém mnohem více podporují. Obecně platí, že i kvalitativně lepšímu konkurentovi trvá roky, než se proti síťovému efektu prosadí. A platí, že kvalitativní rozdíl musí být dost výrazný na to, aby novým zákazníkům vyvážil nevýhody, které jim přechod kvůli síťovému efektu způsobí.

Síťový efekt působí na různé segmenty trhu různě a očekávalo se, že u netbooků nebude tak silný. Přece jen většina lidí k nim nepotřebuje připojovat raritní hardware, instalovat speciální software a prohlížení webu je téměř identické jak v Linuxu, tak ve Windows. Ukazuje se však, že v momentě, kdy pro běžného uživatele Linux nemá zásadní konkurenční výhodu (u netbooků to byla především cena), uživatel spíše volí jemu známé a zavedené Windows.

Kvalita linuxových řešení

Jak už jsem psal výše, prodejnost a míru vrácených netbooků do značné míry ovlivňuje konkrétní linuxové řešení. Zatímco někteří výrobci už kvalitně připravená řešení dělají, jiní jdou spíše strategií „dát tam něco, aby tam nějaký systém byl a pokud možno to nic nestálo". Vrcholem takové strategie byl prodej linuxové distribuce Linpus na noteboocích Acer, která neměla ani grafické rozhraní, ani nebyla daným hardwarem podporována. Prostě jen sloužila jako alibi pro protipirátské organizace. Takováto řešení nejenže zákazníky zklamou, ale dělají špatné jméno i těm, kteří se to snaží dělat dobře.

Linuxu by také pomohlo řešení od nějakého známého jména. V tomto případě se nejpravděpodobněji jeví linuxový Android od Googlu. Myslím si, že pro netbooky už existují vhodnější linuxové systémy, ale Google má takovou marketingovou sílu, že může Linuxu na netboocích pomoci.

Nabídka modelů

Posledním velkým prvkem, který determinuje rozložení sil na trhu s netbooky, je samotná nabídka firem. Pokud výrobce nabízí deset modelů s Windows a jeden s Linuxem, nelze očekávat, že se bude Linux prodávat stejně. Někdy výrobci v určitých zemích pro jistotu nenabízejí linuxové modely vůbec.

Tvrdit v momentě, kdy jsem daný druh výrobku v dané zemi nikdy neprodával, že je to dáno poptávkou, je docela úsměvné. Následná poptávka je potom do značné míry determinována nabídkou. Zákazník stojí před situací, kdy má o Linux buď tak velký zájem, že si „vybere" i z jednoho modelu, nebo si prostě koupí model s Windows s tím, že si tam potom nainstaluje, co chce. Tak to dle mých zkušeností dělá většina uživatelů Linuxu, ale ve statistikách prodeje to bohužel Linuxu body nepřidá.

Vítěz: Zatím nejasný

Nevím, jestli situaci kolem netbooků považovat z pohledu Linuxu za dobrou nebo špatnou. Neoddiskutovatelným faktem je, že za poslední rok zaznamenal výrazný ústup ve prospěch Windows. Ale před rokem se trh teprve začal formovat a asi ani ti největší optimisté nemohli čekat, že bude Linux na zformovaném trhu z ničeho nic dominovat. I nadále má však mnohonásobně vyšší zastoupení než mezi desktopy obecně. Windows ani Linux však neřekly své poslední slovo, tak se máme na co těšit. Já zatím za největšího vítěze považuji zákazníka, protože se konečně aspoň v jednom segmentu trhu s desktopovými OS rozhořel opravdový konkurenční boj.