Důvodem k použití OpenOffice.org nebo jeho jiných variant bývá často finanční úspora, ale mnohdy to mohou být také vlastnosti, které konkurenční kancelářské balíky nemají – najdete je v článku Srovnání LibreOffice, OpenOffice.org a Microsoft Office a v jeho dalších dílech o jednotlivých programech a vhodnosti použití ve firmách.
OpenOffice.org Calc
Případ č. 1: Církevní střední odborná škole v Bojkovicích
V Církevní střední odborné škole v Bojkovicích se open-source programů nebojí, používají jak OpenOffice.org, tak Ubuntu. „Považuji za důležité, aby se žáci a studenti na školách přinejmenším dozvěděli o existujících alternativách. Tato informace může žákům zprostředkovat přístup k finančně méně náročnému legálnímu softwaru, nadanějším pak i radost ze spolupráce s OSS komunitou. A třeba se časem dočkají i uznání od zaměstnavatele, kterému ušetří náklady na licence a práci s jejich evidováním,“ říká Ludmila Chládková, učitelka a zástupkyně ředitele školy.
Tyto dámy se Linuxu ani OpenOffice.org nebojí – a vy ano?
Škola navíc pořádá počítačové kurzy pro seniory, jejichž součástí je samozřejmě i OpenOffice.org, ale také například jiný open-source program – grafický editor GIMP.
Případ č. 2: Truhlářská firma Dlauhý
Zdeněk Dlauhý, jehož firma vyrábí nábytek na zakázku, říká: „Jako hlavní důvod využití vidíme značnou finanční úsporu ve firmě, možnosti otvírat soubory z Microsoft Office a využití maker, což dělá z OpenOffice.org nástroj určený pro provozní zatížení.“ Práci v OpenOffice.org přirovnává k práci v Microsoft Office: Někdy je prý jednodušší a někdy zase naopak. Na některých počítačích mají dokonce ve firmě Linux.
Náhled na zakázku v Calcu
Případ č. 3: Úřad v Banské Bystrici
Na městském úřadě v Banské Bystrici přešli na OpenOffice.org z PCSuite od Software602. V úvahu připadal i Office od Microsoftu, ale kromě ceny proti němu rozhodla i nutnost upgradu operačních systémů a mnohdy i hardwaru. Peter Tuhársky z oddělení informatiky dodává: „OpenOffice.org mal navyše tú výhodu, že na ňom nefungovali vírusy zneužívajúce makrá v dokumentoch Microsoft Office.“
Někteří uživatelé měli s přechodem na OpenOffice.org problémy, jiní ale byli více samostatní: „Keď sme OpenOffice.org nasadili na útvare kontroly, prvých pár dní si s niektorými vecami nevedeli rady, tak sme im niekoľkokrát pomohli, potom si od nás požičali knihu o OpenOffice.org, po týždni ju vrátili a odvtedy pracovali bez akýchkoľvek ďalších otázok.“
Přechod na OpenOffice.org později usnadnil přechod na Linux, protože se jedná o multiplatformní program, který není závislý na konkrétním operačním systému nebo jeho verzi.
Případ č. 4: Základní škola, Mateřská škola, Základní umělecká škola Jesenice
Škola v Jesenici je kromě klasické základní školy také školou uměleckou a mateřskou. Z počátku začali používat OpenOffice.org hlavně kvůli finanční úspoře ve škole, nyní si ale uvědomují, že je dobré děti seznámit s alternativou, protože pak uspoří i ony, respektive jejich rodiče. „Žáci totiž doma v nemalém počtu raději pracují na OpenOffice.org, protože je to pro ně finančně výhodnější než zakupovat kancelářský balík od Microsoftu,“ říká Martin Vondráček, správce operačního systému.
Případ č. 5: INTAX, spol. s r. o.
Společnost INTAX poskytuje služby v oblasti informačních systémů a zabývá se vývojem a údržbou aplikačního programového vybavení podle potřeb zákazníků. OpenOffice.org používá již od roku 2004, pan Ing. Hlaváček, vedoucí oddělení IT, v roce 2010 mj. napsal: „Za velký přínos OpenOffice.org považuji zavedení mezinárodního standardu Open Document Format pro ukládání a výměnu textových dokumentů, prezentací, tabulek, grafů a databází. Dobře dokumentovaný otevřený standard dává záruku, že různé kancelářské soubory budou vypadat stejně i za několik let a při použití jiných programů a že budou čitelné bez ohledu na nově vyvíjené technologie a operační systémy.“
LibreOffice Writer
Nyní ve firmě přešli na LibreOffice. Nejdříve zvažovali přechod na IBM Lotus Symphony, ale kvůli problémům a hlavně kvůli ukončení jeho vývoje tuto možnost nakonec zamítli. Nakonec se rozhodli vyzkoušet nový LibreOffice: „Teprve při práci s různými konkrétními dokumenty, tabulkami, prezentacemi a obrázky jsme poznali, jaké má LibreOffice výhody i jaké nové problémy jsou s ním spojené. (...) Velký soubor xlsx (chybový protokol od zákazníka o velikosti 12 MB s více než 290 000 řádky) LibreOffice Calc celý přečetl, zatímco Excel z Microsoft Office 2003 s doinstalovanou nadstavbou pro formáty Microsoft Office 2007/2010 zobrazil jen prvních cca 65 000 řádků (v souladu s upozorněním na toto omezení, které se objevilo hned po otevření souboru).“
Případ č. 6: VOŠ a SPŠE Plzeň
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň v ulici Koterovská se snaží co nejvíce používat programy zdarma, jako jeden z nich používají právě OpenOffice.org. Ve škole mají celkově 350 počítačů s OpenOffice.org. Z tohoto počtu má 70 stanic také nainstalovaný Office od Microsoftu. „Trochu jsme do toho šli z donucení, ale nakonec nám docela vyhovuje, že každý student má program legálně doma a tato cesta je studentům ukázána,“ říká Jana Cibulková, učitelka školy.
Případ č. 7: Brněnské gymnázium na třídě Kapitána Jaroše
V tomto brněnském gymnáziu používají OpenOffice.org a jeho jiné varianty ve Windows, Linuxu i na počítačích s Mac OS X, což je asi 150 počítačů nejen v učebnách, ale i v kabinetech. Učitelé informatiky říkají: „Práce s OpenOffice.org je jednoduchá a je velmi podobná starším verzím Microsoft Office. Program je zdarma, proto je pro školu lepší hlavně z finančních důvodů. Běžné dokumenty v něm lze vytvářet bez problémů. Je to skvělá alternativa k ostatním kancelářským programům.“
Případ č. 8: Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně
Jako zde poslední případ jmenujme pro změnu školu vysokou. Na fakultě informatiky v Brně má k OpenOffice.org přístup více než tři tisíce studentů a zaměstnanců na cca 830 počítačích. Finanční úspora zde nehraje roli, protože jako vysoká škola mohou získat Microsoft Office prakticky zadarmo, jde jim spíše o svobodnou volbu softwaru. Tomáš Kašpárek, správce operačních systémů, o tom napsal: „Na operačních systémech rodiny Windows nás sice netrápí licence, ale nabízíme svobodnou volbu jak operačního systému, tak kancelářských balíků či jiných programů tam, kde je to možné. Uživatelů, kteří jsou nuceni používat konkrétní kancelářský balík, je pak naprosté minimum.“
Tento přehled zde končí, ale rozhodně tím nekončí organizace používající svobodný software. Další případy použití nejen OpenOffice.org najdete zde na LinuxEXPRESu nebo na portále OpenOffice.cz. Pokud víte o nějaké organizaci, která používá open source, napište nám. Děkujeme.
