Podpora datových formátů
Přestože žádný z balíků nemá úplně stoprocentní podporu „cizích“ formátů, ve většině případů to nevadí. Jediný zásadnější problém je u OpenOffice.org a formátu Office OpenXML (OOXML), kde existuje podpora pouze pro čtení, nikoli pro ukládání. Naproti tomu LibreOffice umí do tohoto formátu i ukládat dokumenty. Microsoft Office zvládá ukládání do formátu Open Document Format (ODF).
Ohledně komunikace v jiných formátech jsou na tom výrazně lépe balíky LibreOffice a OpenOffice.org, podporující jak různé starší aplikace (např. WordPro nebo 1-2-3), tak naopak formáty nové (například SVG). V interoperabilitě na dálku je na tom naopak lépe Microsoft Office, kdežto u zbývajících dvou balíků je pro rozšíření chabých možností potřeba sáhnout k instalaci doplňků.
LibreOffice Writer
Ovládání, způsob práce
Klíčovou vlastností softwaru pro použití ve firmách je efektivita práce. Čas jsou peníze, takže je důležité, aby byla co nejrychlejší a nejsnazší jak samotná práce, tak i zaškolování na tuto práci. LibreOffice a OpenOffice.org používají „klasické“ uživatelské rozhraní, na které jsou uživatelé zvyklí, protože se používá skoro všude už zhruba 20 let. Naproti tomu Microsoft Office sází na novou koncepci, založenou na tzv. ribbonech (též pásech), kde člověk marně hledá klasické nabídky a nástrojové lišty.
Těžko říct, které řešení je efektivnější pro běžnou práci. Může velmi záležet na tom, co se v programu konkrétně dělá, zda jde o opakování rutinních činností či o různorodou práci. V prvním případě by mohly mít z dlouhodobějšího pohledu navrch ribbony, předurčené pro rychlý přístup k malé množině funkcí, přestože zaučení může trvat déle. Naopak klasické prostředí bude efektivnější při různorodější práci a častém využívání větší škály funkcí.
Podobně se to týká i dalších metod práce. Například LibreOffice a OpenOffice.org využívají přístup k externím datovým zdrojům prostřednictvím databázových „dokumentů“ programu Base, což je na jednu stranu systematické, může to ale přidělávat práci hlavně v případech, kdy nějaké zdroje využívají jen jednorázově. To ostatně platí ale i třeba pro přístup ke zdroji dat pro kontingenční tabulku v Microsoft Office, kde je také nutné vytvořit připojení jinde, než se následně používá.
Microsoft PowerPoint
Škála funkcí
Škála dostupných funkcí je v případě všech srovnávaných balíků velmi podobná. Co se týká skladby aplikací, v případě LibreOffice a OpenOffice.org záleží čistě na tom, které se vyberou k instalaci. U Microsoft Office je prvotní samozřejmě to, o kterou variantu balíku se jedná. Skladba aplikací se pak promítá i do ceny.
Funkce přímo v jednotlivých aplikacích jsou vesměs stejné, liší se spíše způsobem použití, označením v programu apod. Některé specifičtější funkce mohou tam či onde chybět, v případě potřeby lze ale některé z nich přidat prostřednictvím doplňků. V některých dalších případech si lze „pomoci jinak“, tedy například obejít chybějící funkci jiným postupem.
Je logické, že v Microsoft Office jsou navíc hlavně funkce určené pro spolupráci s dalšími produkty společnosti Microsoft. Naopak oba zbývající kancelářské balíky mají záběr obecnější, související s nezávislostí na konkrétním prostředí.
OpenOffice.org Calc
Z porovnávaných aplikací je významnější rozdíl jen v případě databáze, protože Microsoft Access je vyspělejší a jednoznačně funkčně bohatší aplikací než program Base s relativně krátkou historií.
Licencování a podmínky použití
Máme zde dva úplně odlišné světy. V jednom jsou balíky LibreOffice a OpenOffice.org, které patří mezi svobodný software, ve druhém pak Microsoft Office jako typický představitel softwaru proprietárního. Co to znamená pro praxi? Že v prvním případě naprosto není potřeba řešit, na kolika počítačích je balík nainstalován (a na kolika se doopravdy používá), k jakému účelu se používá a odkud, zda jsou v pořádku všechny licenční dokumenty atd. Tento software může být nainstalován na jednotlivých počítačích či centrálně (ať už na souborovém, nebo terminálovém serveru), může být spouštěn z přenosného média atd.
Naproti tomu Microsoft Office má velmi striktní pravidla, nakládat se softwarem se musí podle konkrétní licence. Ta může být vázána na subjekt (např. multilicence), na hardware (OEM licence) nebo na „krabici“. V každém případě ale je třeba vždy hlídat využití jak z hlediska počtu instalací, tak i podle využití (např. verzi pro studenty a domácnosti nelze využít k výdělečným účelům). Licence nemusí být převoditelné, takže pokud například firma nakoupí hardware z exekuce nebo insolvenčního řízení, nemusí mít oprávnění nainstalovaný software používat.
LibreOffice Impress
Uživatelská podpora
Co se týká podpory, je situace ve všech případech v zásadě srovnatelná. Poskytovatelé jednotlivých balíků (The Document Foundation v případě LibreOffice, Apache Software Foundation u OpenOffice.org a Microsoft u Microsoft Office) průběžně opravují zjištěné chyby a vyvíjejí nové verze. Přímou podporu poskytují ve všech případech dodavatelé softwaru nebo i nezávislé firmy, a to za podobných podmínek. Totéž se týká i poradenství, školení a dalších činností souvisejících se softwarem.
Že jsou LibreOffice a OpenOffice.org svobodné, ještě nemusí znamenat, že jsou vždy zdarma. V určité podobě skutečně zdarma jsou, ale existují i jejich modifikované verze poskytované za úplatu (kdy část svobodná není, ale je propojena s původním základem v souladu s licencí LGPL, konkrétně jejím bodem 4). Součástí placeného balíku mohou být například různé speciální šablony, doplňky, ale i služby. Záleží na tom, zda bezplatné verze poskytují vše, co je potřeba, nebo zda by nebylo výhodnější zvolit některou z placených verzí (u kterých ale může v některých případech platit omezení na použití softwaru co do počtu a účelu – týká se samozřejmě jen proprietárních částí).
Celkové náklady
Z hlediska nákladů na software nezáleží jen na ceně samotných licencí, nýbrž na celkových nákladech na tento software (TCO). Ani nulová cena licencí (resp. svobodná licence) nezaručuje nejnižší celkové náklady, protože může být potřeba například dražší školení nebo konzultační služby. Čili je potřeba vždy vyhodnotit situaci jako celek (a kromě TCO uvažovat i přínosy toho kterého softwaru) a pak teprve rozhodnout.
Přečtěte si: Kolik stojí Linux?, Pět důvodů, proč má Linux navrch.
Kam se hodí LibreOffice nebo OpenOffice.org
Tyto balíky mají velkou výhodu v licenci a ceně. Lze je instalovat podle potřeby nebo i klidně na všechny počítače (třeba jako součást standardního instalačního obrazu), protože to nezvyšuje náklady a ani není třeba sledovat počet využívaných licencí. Za situace vhodné pro použití těchto balíků lze považovat například:
-
firmy/organizace s větším počtem počítačů, na nichž se pracuje s kancelářským balíkem jen občas (ale tato práce musí být možná),
-
prostředí s operačními systémy GNU/Linux, *BSD apod., heterogenní prostředí s více operačními systémy (typicky Microsoft Windows a jeden či více dalších systémů),
-
firmy/organizace/úřady, kde se pracuje s formátem ODF nebo kde je potřeba mít možnost snadné úpravy PDF dokumentů,
-
neziskové organizace s nedostatkem finančních prostředků,
-
domácnosti, školy,
-
organizace, které chtějí funkce na míru – doplňky.
Oba balíky mají výhodu v poměrně široké škále platforem, na kterých je lze provozovat (jejich používání pak není překážkou ve změně platformy – uživatelé pracují dále s tím, na co jsou zvyklí). Další výhodou je nativní formát OpenDocument (ODF), který je ve své verzi 1.0 standardizován jako mezinárodní norma ISO/IEC (to sice platí i o OOXML, ale zatím žádný kancelářský balík nepodporuje zápis ve formátu striktně podle normy; i Microsoft Office ho umí jen číst). ODF je doporučen Evropskou komisí jako vhodný formát pro veřejnou správu, stejné doporučení vydal i český stát prostřednictvím bývalého ministerstva informatiky (podobné je to v řadě zemí světa).
Microsoft Word
Z hlediska rozhodování mezi LibreOffice a OpenOffice.org má v současné době jednoznačně navrch LibreOffice díky přímé podpoře zápisu ve formátu OOXML.
Kam se hodí Microsoft Office
Tento balík (ať již v kterékoli z verzí, myšleno z hlediska složení konkrétní aplikací) je zjevně zaměřen na zjednodušení rutinních činností, při kterých není třeba využívat žádné speciální funkce. Z toho vyplývají i oblasti, kde se více hodí tento balík:
-
využívání aplikací závisejících na Microsoft Office (některé informační systémy, ekonomické programy apod.),
-
prostředí s masivním využíváním technologií firmy Microsoft, nejen z hlediska operačního systému, ale také nasazení Microsoft SharePoint apod.,
-
situace, kde je potřeba pracovat s formátem OOXML, případně XPS,
-
firmy, kde není problém platit vyšší ceny.
Hlavní výhodou Microsoft Office je velká podpora pro technologie téže firmy (SharePoint, Exchange, Data Link, MS SQL apod.). Proto tam, kde se takové technologie používají, lze profitovat z jejich snadného propojení s kancelářským balíkem. Nasazení tohoto balíku je pak vysloveně nezbytné (přinejmenším) tam, kde se používá software závisející na některých funkcích tohoto balíku – i když takových aplikací a systémů postupně ubývá.
OpenOffice.org Writer
V mnoha případech je samozřejmě nejlepší oba balíky (myšleno LibreOffice a Microsoft Office) kombinovat, například mít všude LibreOffice a na kancelářsky nejvytíženějších počítačích (nebo na terminálovém serveru, což odstraňuje závislost na operačním systému) ještě navíc Microsoft Office (čímž lze využít výhod obou softwarů).
Rozdíly nejsou ve funkcích
Dnešní přední kancelářské balíky jsou všeobecně vyspělé a přinášejí prakticky vše potřebné k běžné práci. Odlišnosti se objevují spíše v jiných oblastech než ve škále funkcí. Po funkční stránce je dnes hlavním rozlišovacím znakem uživatelské rozhraní, resp. obecně způsob práce. Při rozhodování o volbě kancelářského balíku je tedy potřeba zvážit hlavně intenzitu a charakter práce s kancelářským balíkem, toto dát dohromady s náklady na software a pak teprve učinit rozhodnutí. Pokud je zvoleným softwarem proprietární balík Microsoft Office k instalaci na všechny či některé počítače, může být díky nulové pořizovací ceně a snadné instalaci i tak výhodné nainstalovat i LibreOffice, který pak lze v případě potřeby využít.
