A to nemusíte psát učebnici matematiky, abyste do svého textu nějaká čísla dostali. Tento díl má podtitul Matematický speciál, ovšem nebude se věnovat jen psaní matematických vzorců (jak uvidíte, tak těm vůbec ne), ale hlavně dalším aspektům, které s čísly souvisí, jako psaní jednotek, mezer ve vzorcích a nebo i různým řezům písma. Ukážeme vám, jak jediná mezera mezi číslem a jednotkou zcela změní význam, a mnohé další.
Vložení matematické sazby
Jsou dva režimy vkládání matematiky do dokumentu. Vložení matematiky provedete přes nabídku Vložit | Matematiku | [ Vzorec do řádky, Vzorec na celou řádku, Očíslovaný vzorec ].
Vzorec do řádky je vhodný pro jednoduché vkládání matematiky, matematických znaků a krátkých, notoricky známých, vzorečků, jako například „rychlost odvodíme ze vzorce v = a ·t, kde ...“. Do řádku se nevkládá matematika, která by obsahovala zlomek (ten se případně nahrazuje lomítkem (čitatel)/(jmenovatel) ), matice či tenzory. Obecně se na řádek nikdy nevkládá nic, co by mělo dva či více řádků.
Vzorec na celou řádku je naopak vhodný pro složitější vztahy, rovnice či soustavy rovnic, pokud na ně nikde v textu nebudeme odkazovat, případně v průběhu odvozování. Pokud byste se na vzorec rádi odkázali jako „v rovnici (12.3) vidíte, že...“, tak použijete položku Očíslovaný vzorec.
Jak se v LyXu vytvářejí odkazy, si povíme v příštím díle, ve kterém se zaměříme na automatické seznamy, odkazy, literaturu a podobné náležitosti, které v práci být musí nebo byste je mohli upotřebit.
Po přepnutí do matematického módu se otevře nabídka pro vkládání matematických znaků, operátorů a dalších typických prvků (případně si ji zobrazíte z nabídky Prohlížet | Panel nástrojů | Matematika a Matematický panel).
Vložit odmocninu klepnutím na příslušné tlačítko čtenář jistě zvládne, stejně jako objeví princip vkládání matic, závorek, matematických operátorů a dalších. Je zde možné použít syntaxi LaTeXu, jak ji popisuje Martin Šín ve svém článku LaTeX: Vytvoření písemky z matematiky. Na zápis řecké abecedy způsobem \alpha si velice rychle zvyknete a ani vás pak nenapadne klepat myší na nabídku s obrázkem písmene alpha, abyste si vybrali to správné písmenko (naopak pokud neznáte příkaz \oint pro uzavřený integrál, tak jej v nabídce jednoduše objevíte).
Vložení rovnic do řádku i na samostatný řádek
Trocha pravidel týkajících se matematiky
Bohužel v matematice více než kde jinde platí, že je nutné dbát správných typografických konvencí. Ty totiž zásadně ovlivňují výsledek, který může v horším případě znamenat něco zcela jiného, než autor zamýšlel.
Jak jste si zajisté všimli, tak se v matematickém režimu vkládá italikou (tedy kurzivním řezem písma). Ovšem takřka vše, co není proměnná, se má sázet v základním, rovném řezu písma – v antikvě. Vypišme si tedy, co vše má být antikvou:
-
Matematické funkce (jako sin, cos, tan, log, ln či exp) a operátory (div, rot, grad, mod, ker a další). Pro sazbu funkcí zásadně používejte příslušnou nabídku v LyXu.
Rozdíl mezi sazbou funkce a proměnnými
-
Všeobecně známé konstanty jako elementární náboj elektronu e, rychlost světla c či Eulerovo číslo e = 2,718 a neměl bych zapomenout na imaginární jednotku i. Konstantní veličiny se ovšem píší italikou.
Povšimněte si jiného fontu v písmenu c pro rychlost světla ve vakuu
-
Fyzikální jednotky jako metr m, kilogram kg, gigahertz GHz i Ångström Å, ale i další jednotky jako MB, i světelný rok ly.
Velikost rychlosti světla ve vakuu se sází antikvou
-
Veškeré nematematické texty: např., konst., pokud, proto, odtud, max, min, atd...
-
Chemické prvky i další nematematické objekty, takže hmotnost vodíku bude mH nikoli mH.
I vzorec fotosyntézy je nutné psát správně
-
Veškeré slovní exponenty jako rychlost kulky vkulka.
-
Znak pro diferenciál d. Derivace x podle času tedy bude dx/dt.
Správně napsat diferenciální rovnici dneska neumí každý
Mezery v sazbě nejen matematiky
S mezerami se to má podobně jako se sazbou antikvy. TeX nepozná, jestli se jedná o mezeru mezi číslem a jednotkou, nebo číslem a nějakým dalším textem (např: „32 m“ proti „32 dlouhých řad“). Tak tedy jak na mezery?
Již v prvním díle našeho seriálu při popisu práce s programem Vlna jsme si řekli, že za jednopísmennými předložkami bývá nezalomitelná pružná mezera – chráněná mezera (naučte se ji vkládat pomocí klávesové zkratky [Ctrl+Mezerník]). Kde dále tuto mezeru použijete? Pokusme se tyto situace vyjmenovat (podle [Kočička 2007]).
Není možné oddělit titul a jméno: Mgr.(chráněná mezera)Petr(normální mezera)Novák,(chráněná mezera)Ph.D. K titulům dodejme jen to, že se v pořadí, ve kterém je dotyčný obdržel, přidávají dále od jména. Toto neplatí pro dvojité tituly spojované pomocí latinského et, a pro bakalářský titul, je-li ve stejném oboru obdržen titul vyšší (nikdo není Mgr. Bc. Franta z astrofyziky, ale může být Mgr. Bc. z astrofyziky (Bc.) a filologie (Mgr.)). Pokud je někdo Ing. Mgr. Karel, tak nejprve byl Mgr., přičemž si titul inženýra dodělal až později.
Dále je nutné zmínit mezerování u interpunkčních znamének a speciálních znaků, závorek. Pokud píšeme česky (a slovensky), platí jednoduchá zásada. Neumisťujeme mezeru před interpunkční znaménko, ale vždy za něj. Například: Šel tak, jak jen mohl. A když nemohl, tak... U závorek v textu platí, že se před otevírací závorkou dává mezera, za ní již rovnou následuje další znak (ať již písmena nebo například uvozovky). Uzavírací závorka se píše bez mezery ihned za předešlý znak. Zdali za ní bude, či nebude mezera, záleží na dalším znaku. Je-li tím znakem interpunkční znaménko (tečka, čárka, středník) – a to tam obvykle bývá – tak se mezera za uzavírací závorkou nedává. Pokud tam rovnou následuje další text, mezeru vložte.
Zabrusme ještě trochu do práce s pomlčkami a jejich významem a mezerováním. Nejprve je zde spojovník (zadává se jako jednoduchá pomlčka). Spojuje dvě slova. Buďto připojuje -li ke slovesům (Půjde-li na ples), nebo dvě jména (Hertzsprungův-Russelův diagram). Nikdy se neodděluje mezerou ani z jedné strany.
Poté jsou pomlčky. Kratší (en pomlčka, zadává se pomocí dvou znaků - vedle sebe) se používá v interpunkci ve větě nebo ve významu „až“. V prvním případě by měla být oddělena z obou stran mezerou a v případě řádkového zlomu zůstat na konci řádku. Druhý význam „až“ určuje rozsah a neodděluje se mezerami, neměl by zde proběhnout řádkový zlom. Příklad druhého významu je otevírací doba prodejny Po–Pá: 8.30–17.30.
Posledním typem pomlčky je matematické znaménko mínus −. To se automaticky zadává v matematickém režimu, není třeba na to myslet.
A nyní konečně k sazbě mezer v matematice. Nejprve uveďme, že až na tři výjimky by se čísla neměla psát číslicí, nýbrž vypisovat slovem. Těmi výjimkami jsou časový údaj, skutečně velká čísla a čísla spojená s měrnou jednotkou. Také je nevhodné, aby věta začínala číslem (v tomto případě je nutné větu přeformulovat a nebo číslo vypsat slovem) a aby se číslo objevilo na začátku řádku. S lámáním textu je to občas náročnější, proto pravidlo o číslech na začátcích řádků je v některých případech možné brát volněji.
Sazba jednotek
Sazba čísel a měrných jednotek (jako je 1 kg banánů) je poměrně jasná. Mezi číslo a jeho jednotku se vkládá úzká (nezalomitelná) mezera. Také je nutné dbát na to, aby jednotka byla vysázená v základním řezu písma – antikvě. Toto platí včetně předpon jako G(iga), m(ili), T(era). Zde je to jednoduché – zcela bez výjimek. Některé jednotky jsou složené z více dílčích (například 12 m s-1), tak mezi jednotlivé dílčí členy jednotky opět vložte úzkou mezeru. Zkuste si poté v LyXu (a hlavně ve výsledném PDF) ověřit, jak vypadá takový rozdíl.
V LyXu je úzká mezera nesprávně přeložena jako „tenká“.
Dejte si prosím pozor na opravdové hrůzy, kterých by se neměl dopustit ani absolvent základní školy – jako správné používání řadových číslovek. V závěrečné práci nebo motivačním dopise případnému zaměstnavateli takovéto chyby opravdu nemají co dělat a jsou velkou ostudou pisatele.
Nejprve je si potřeba uvědomit, co chcete napsat. Poté je to již jednoduché. Pokud chcete napsat „čtyřicet procent“, je to stejné jako „čtyřicet metrů“, tedy „40 m“, kde se jednotka a číslo oddělí mezerou: „40 %“. Naopak „čtyřicetiprocentní“ se i ve slově píše dohromady, stejně jako „čtyřicetimetrový“. Máme tedy 40% alkoholický nápoj, jehož 40 % obsahu tvoří alkohol. A 40m provaz má délku 40 m.
K řadovým číslovkám jen zopakujme, co říkají pravidla českého pravopisu – nejsou žádná 40cátá léta (ani se nic nestalo v létech 80-tých) a nikdo nedoběhne jako 9tý. Léta jsou tedy „40.“ a dotyčný dobíhá „9.“ (s tečkou). Řadové číslovky jsou vždy zakončeny tečkou, za kterou se píše malé písmeno, pokud má věta pokračovat. Pokud touto řadovou číslovkou věta končí, píše se jen jedna tečka.
Trochu specialitou jsou stupně. Zatímco máme 12° pivo bez mezery mezi číslovkou 12 a znakem stupně, je běžná teplota těla 36,7 °C, tedy mezi číslovkou a stupněm již mezera je – °C představuje již běžnou jednotku a také se s ní tak zachází.
Je čím dál častější uvádět místo desetinné čárky desetinnou tečku. Ačkoli tečka není zcela správně, není to již ani chybou. Co již ovšem chybou je, je mezera za desetinnou čárkou. TeX totiž tuto čárku považuje automaticky za interpunkční znaménko, a tak s ní i následně zachází. Opravit to jde poměrně jednoduše (nepočítaje ignorování této vlastnosti TeXu). Klepněte na Vložit | Vložit TeXový kód (nebo klávesovou zkratku [Ctrl+L]) v místě, kde bude desetinná čárka. Objeví se dvě hnědé složené závorky, mezi které jen napište čárku.
Rozdíl v použití a nepoužití „vložení TeXového kódu“ v LyXu a ve výsledku
Druhou možností je místo používání desetinné čárky vkládat desetinnou tečku, u které se již TeX chová tak, jak bychom chtěli. Ať již se rozhodnete jakkoli, je důležité držet se desetinné čárky/tečky v celém dokumentu a nevkládat jednou desetinnou tečku, jednou čárku.
Krom toho má sazba čísel v češtině ještě jedno drobné pravidlo. A to, že se za každým třetím řádem (tisíce, miliony, miliardy a tisíciny, miliontiny...) dává opět úzká mezera.
A co bude dál...
Jsme si jisti, že tyto informace přijdou čtenáři vhod, a to nezávisle na tom, jaký textový editor používá. Jsme si vědomi toho, že tento díl byl plný pravidel a nejspíše nebude patřit mezi ty, které byste četli „kvůli příběhu“. Na druhou stranu si snad již neutrhnete 100% ostudu při psaní mezery před tečkou na konci věty a vynecháním mezery za čárkou ve větě. Také jste se zřejmě mnoho nedověděli o používání LyXu při sazbě matematiky – nechceme popisovat jednotlivá tlačítka v liště matematiky v LyXu, na jejichž činnost přijdete z názvu tlačítka, případně z toho, co tlačítko udělá.
I tak jsme neobsáhli vše – abychom popsali všechny aspekty sazby obsahující nějakou matematiku, byl by článek dlouhý na 30 stran. Rádi bychom zde poděkovali Davidovi Nečasovi (Yetimu) za jeho Typografický bestiář (PDF), ze kterého v některých chvílích bylo čerpáno, především při použití příkladů.
V příštím díle se opět podíváme více na LyX a méně na typografická pravidla. Naučíme se vytvářet automatické seznamy obrázků, tabulek a ovládat nástroj pro generování rejstříku a bibliografie. Dále se podíváme na zoubek křížovým odkazům, značení a odkazování rovnic (konečně využijeme i Vložit | Matematiku | Očíslovaný vzorec). Nakonec vyzdobíme výsledné PDF metainformacemi.
