„Zpožděný vlak“ 12.2
Verze 12.1 byla první z nového modelu číslování verzí openSUSE. V tomto modelu jsou vedlejší čísla (za tečkou) stanovena podle měsíce, ve kterém se ta která verze vydává. Číslo 2 patří červencové verzi, proto 12.2 měla vyjít právě v červenci. Ovšem nestalo se tak, vydání bylo odloženo – s odůvodněním, že není ještě vše odladěno tak, aby se distribuce dala vydat. Pojďme se tedy podívat, zda odklad vydání zajistil kýženou kvalitu distribuce a obsaženého softwaru.
Odpočet do vydání
Sluší se připomenout, že u distribuce openSUSE již nějakou dobu není třeba čekat na vydání nové verze. Kdo má raději dřívější přístup k novějším verzím softwaru, může využít Tumbleweed, což je sada repozitářů nabízejících „rolling update“, tedy průběžnou aktualizaci programů obsažených v distribuci. Přechod z běžné verze openSUSE na Tumbleweed je snadný, stačí si nastavit repozitáře podle návodu na portálu nebo (ještě jednodušeji) využít „1-click installer“ a přepnutí na Tumbleweed udělat téměř na jedno kliknutí.
Obsažené verze softwaru
Tak jako tradičně začněme tím, jaké verze softwaru openSUSE 12.2 obsahuje. Následující seznam je samozřejmě velmi stručný. Koho by zajímalo víc, stačí se podívat do seznamu balíčků, ze kterého jsou čísla verzí zřejmá. Uvedené verze jsou po čisté instalaci a následném provedení aktualizačního procesu.
-
jádro 3.4.6
-
knihovna GNU C verze 2.15
-
X.org 7.6
-
KDE 4.8.4
-
GNOME 3.4.2 (některé balíčky jsou ve verzích 3.4.0 a 3.4.1)
-
Xfce 4.10.0
-
OpenJDK 1.7.0
-
Firefox 15.0
-
Thunderbird 15.0
-
LibreOffice 3.5.4
-
Scribus 1.4.1
-
Inkscape 0.48.3
-
GIMP 2.8.0
-
GCC 4.7
Dá se říci, že openSUSE v zásadě drží krok s vydáváním nových verzí programů a nabízí ve většině případů to nejnovější nebo skoro nejnovější (např. u KDE byla již vydána verze 4.9, ovšem nová verze celého prostředí je trochu něco jiného než nová verze jednoho programu).
Instalace
Instalátor openSUSE je dlouhodobě téměř neměnnou věcí. Jen výjimečně se v některém kroku objeví něco nového nebo se něco změní. Ani verze 12.2 není výjimkou, v podstatě není patrný žádný rozdíl oproti 12.1. V této souvislosti však nelze nezmínit, že i když je instalace propracovaná a dobře funkční, je pořád co zlepšovat. Týká se to například překladů – ani ve verzi 12.2 jsme se nedočkali české verze licenčních podmínek (přestože například maďarská verze k dispozici je) a i některé texty v instalátoru zůstávají nepřeložené.
Překlady licenčního ujednání – čeština chybí
Čerstvě po instalaci – první dojmy
Po prvním startu člověka přivítá zcela nový přihlašovací dialog KDM. Na typicky zelené ploše je nově světle šedý dialogový panel s „vodoznakem“ openSUSE. Zda je to lepší než dříve, je věcí subjektivního vnímání.
Přihlašovací obrazovka openSUSE 12.2
Faktem nicméně je, že pokud by se někomu nová podoba nelíbila, může si vybrat některý z jiných dostupných motivů (po instalaci jsou k dispozici čtyři) nebo si nainstalovat úplně jiný. Již přímo v nabídce dostupné z Nastavení správce přihlášení je motivů k dispozici nepřeberné množství.
Nastavení správce přihlášení – motivy
Přihlašovací obrazovka obsahuje i seznam uživatelů (čehož si lze snadno všimnout), podporováno je i přihlašování s ověřováním uživatelů v doméně Microsoft Active Directory (čehož si běžně všimnout nelze, protože to není zapnuté).
Zelená barva distribuce, která se ve verzi 12.1 stala opět o něco „kyselejší“ než dříve (v 11.4 poněkud ztmavla), zůstala stejná i ve verzi 12.2. Co je však nové, je slabý puntíkový vzorek, který se v zelené barvě objevil. Opět je to věc osobního vkusu a každý si může nastavit, co je mu libo.
Výchozí vzhled plochy openSUSE 12.2 těsně po instalaci
Významné novinky
Jako obvykle, i v případě verze 12.2 se řada změn odehrála uvnitř. Tak například původní program init (sysvinit) je již skoro odstraněn. Lze ho sice stále použít, má ale jen základní podporu a řada programů již počítá s přítomností systemd. Skončila také podpora starého řešení cryptoloop pro šifrování dat ukládaných na bloková zařízení (disky apod.), které trpí bezpečnostními slabinami. Nově lze použít již jen novější dm-crypt, a to i pro přístup k datům zašifrovaným pomocí cryptoloop.
Další novinkou je podpora zavaděče GRUB2, který je zde použit jako výchozí (přestože i starý GRUB zůstává nadále k dispozici). Výhodou je hlavně bezproblémová podpora UEFI, ale také širší škála podporovaných souborových systémů i zařízení oproti starší verzi. Verzí 12.2 byl také v openSUSE zahájen přesunu souborů a adresářů v kořeni do podadresářů /usr (tzv. iniciativa UsrMerge). Tento proces bude pokračovat i v příští verzi. Na původních cestách jsou vytvářeny symbolické odkazy, aby nenastávaly potíže s programy a skripty hledajícími dané soubory na absolutních cestách.
Navzdory dřívějším předpokladům se v openSUSE 12.2 neobjevilo desktopové prostředí Razor-qt. I tak má uživatel stále na výběr ze čtyř plnohodnotně podporovaných prostředí (KDE, GNOME, Xfce a LXDE).
S přibývajícími novinkami bylo nutné udělat určité ústupky, aby se plnohodnotná distribuce vešla na standardní jednovrstvé DVD. Hlavním ústupkem bylo odebrání značného množství dokumentace; ta však zůstává v kompletní podobě k dispozici na webu openSUSE, odkud si ji lze v případě potřeby stáhnout. Další změnou je rozdělení aktualizačního repozitáře (update) podle licence, podobně jako je tomu u repozitářů instalačních (tedy „oss“ a „non-oss“).
Back In Time (Zpátky v čase)
V openSUSE 12.2 je obsažen nový zálohovací nástroj nepřímo inspirovaný nástrojem Time Machine známým ze systému Mac OS X (a přímo linuxovými nástroji jako flyback project nebo TimeVault). Cílem je co nejjednodušší zálohování a obnovování dat, bez nutnosti něco složitě nastavovat. V programu Back In Time (dostupným pod českým názvem Zpátky v čase) se nastaví jen cíl zálohování, zálohované adresáře a soubory, případně zálohovací plán a to je vše. O nic dalšího se není třeba starat, byť program nabízí i možnost podrobnějšího nastavení.
Zálohovací nástroj Back In Time – nastavení
Následně lze v programu procházet jednotlivými snímky, obnovovat z nich soubory nebo celé podstromy, ale také se soubory přímo pracovat (otevírat je). Snímek označený jako Nyní představuje aktuální podobu souborů přímo v souborovém systému. V případech, kdy se nepoužívá systém správy verzí (jako SVN, Git, Mercurial apod.), je takto řešené zálohování výborné pro ty, kdo se často potřebují vracet ke starším verzím souborů.
Zálohovací nástroj Back In Time – snímky a jejich obsah
Plymouth: Start systému nemusí být nudný
Běžně se při startu systému zobrazuje buď výpis toho, co se děje (pro znalce zajímavé, ale běžný uživatel z toho může být naopak zděšen), nebo nějaká předem připravená grafika či animace. Pokud se objevuje pořád dokola totéž, po delší době to může být trochu nudné. Proto vzniklo řešení Plymouth, které má za cíl umožnit snadné nastavování vizuálních témat startu.
Nově je Plymouth i v distribuci openSUSE. Jako výchozí je nastaveno téma openSUSE, v repozitáři jsou k dispozici další témata, například Solar nebo Fade In. Když se nastaví téma, musí se znovu vytvořit počáteční RAMdisk, ze kterého systém na začátku běží. Problém je, že nastavení tématu a vytvoření RAMdisku aktuálně selhává, protože jsou někde špatně nastaveny cesty. Zatím si tedy nikdo nic nenastaví, dokud toto nebude opraveno. Škoda...
Plymouth – výchozí téma openSUSE
Open-source fonty od Adobe
S fonty býval v Linuxu tradičně trochu problém, vzhledem k nedostatku takových, které by byly kvalitní a současně měly vhodnou licenci. V posledních letech už je situace relativně příznivá, nicméně distribuce openSUSE opět pokročila vpřed. Svůj podíl na tom má i firma Adobe, která vydala své první fonty s open-source licencí: Source Sans Pro.
Tyto fonty se hodí pro zobrazení na obrazovce i k jiným účelům a plně podporují českou diakritiku. Podobu jednoho z řezů (celkem jich rodina Source Sans Pro obsahuje deset) vidíte na obrázku.
Ukázka fontu z rodiny Source Sans Pro
Google Web Fonts
Verzi 12.2 obsahuje i fonty z balíku Google Web Fonts, které firma Google poskytuje primárně pro použití na webových stránkách (lze je ovšem používat pro libovolné účely). Fonty dostupné v GWF připravuje jak vlastní tým Google, tak i externí tvůrci.
Fonty jsou rozděleny do několika balíčků podle druhu a účelu. Bohužel ne všechny z těchto fontů obsahují znaky s českou diakritikou, i tak je ale přidání písem přímo do distribuce přínosem.
Ukázka některých fontů ze sady Google Web Fonts
openSUSE 12.2 na notebooku
Tato záležitost je vysloveně nudná. Zatímco verze 12.1 přinesla řadu zajímavých pozitivních změn (opravu chyby v ovladači grafických karet Intel, řízení spotřeby atd.), ve verzi 12.2 se nic takového nekoná. Systém „prostě funguje“ a nikde nevyčnívají žádné nedostatky. Současně ani nepřibylo nic, co by nějak významně měnilo/vylepšovalo používání systému.
openSUSE 12.2 s KDE v netbookovém nastavení
Grafické prostředí LXDE
Jedním z grafických prostředí, které distribuce openSUSE 12.2 nabízí, je LXDE. Toto poměrně málo známé, jednoduché prostředí lze (podobně jako zbývající tři, případně „jednoduchá prostředí“) vybrat již při instalaci jako výchozí.
Přihlašovací dialog do prostředí LXDE
Výhodou LXDE (podobně jako třeba Xfce, které je rovněž v openSUSE 12.2 k dispozici) je především rychlost a nenáročnost na paměť. Hodí se tak především na starší stroje s pomalým procesorem a malou fyzickou pamětí (na rychlých strojích ale zase překvapí bleskovým startem a ještě bleskovějším ukončením). Přesto jde o plnohodnotné prostředí, které nabízí vše, co je potřeba pro běžnou práci. Lze v něm bez problémů provozovat všechny běžné grafické aplikace (včetně těch, které patří do jiných prostředí; tam se to samozřejmě neobejde bez příslušných knihoven).
Webový prohlížeč Firefox v prostředí LXDE
Pokud si člověk při instalaci nevybere některé ze čtyř grafických prostředí a současně nechce jen konzolovou instalaci, může využít některé ze dvou strohých prostředí, která lze nainstalovat jak samostatně, tak jako „bonus“ k ostatním prostředím. Jde o velmi jednoduché prostředí IceWM a ultrajednoduché TWM. Jedná se v podstatě jen o správce oken s několika funkcemi pro spouštění aplikací.
Dobře namazaný stroj
Dnešní linuxové distribuce se testují stále obtížněji, protože postupně již byla odstraněna drtivá většina chyb a nedostatků, které uživatele trápily. Skoro všechno funguje hladce a bezproblémově. To je i případ distribuce openSUSE 12.2, která už je opravdu ve fázi, že téměř není co kritizovat. Jediné potíže jsou spjaty s novými technologiemi, jako je v tomto případě Plymouth. Co se týká odkladu vydání, pokud měl sloužit k odstranění problémů, pak zřejmě opravdu svému účelu posloužil, protože jinak vše fungovalo zcela stabilně a plnohodnotně. Odpověď na otázky v úvodu je tedy jasná, aktualizovat se určitě vyplatí.
Co je ale zřejmě dnes největším problémem (nejen) distribuce openSUSE, jsou překlady do neanglických jazyků, v našem případě češtiny. Přestože kdo byť jen trochu pokročileji pracuje s počítačem, bez znalosti aspoň základů angličtiny se neobejde, jsou nepřeložené texty – vyskytující se porůznu v celé distribuci (počínaje instalátorem přes programy až po dokumentaci) – nepříjemnou vadou na kráse. Právě toto by tedy mělo patřit mezi hlavní objekty pozornosti při přípravě dalších verzí openSUSE.
