Linux E X P R E S

Abych ty peripetie uvedl na pravou míru; nepovažuji Ubuntu 8.10 za špatné vydání. Dobrý dojem zkazily jen velké problémy s X serverem. Všechny problémy však zmizely s aktualizacemi (byly potřeba i ty z backportů) a zhruba po měsíci od ostrého vydání se z 8.10 stal velmi stabilní systém, který prostě fungoval.

Na zoubek novému vydání jsem se podíval stejným způsobem jako tomu podzimnímu. Vývoj jarní verze jsem sledoval prakticky od začátku. Nejdříve ve virtuálním stroji a když vyšla beta verze, rozhodl jsem upgradovat i na svém notebooku, protože recenze bez praktických zkušeností není dobrou recenzí. Všechny skutečnosti zde uvedené reflektují stav den před vydáním ostré verze, kdy je již distribuce prakticky totožná s tím, co je označeno za finální.

Instalace a upgrade

První, co jsem vyzkoušel, byl upgrade. Ten nemá k dokonalosti vyřešený snad žádný systém. Musím ale říct, že Ubuntu k tomu tentokráte nemělo daleko. I když je upgrade na vývojovou verzi docela riskantní krok, protože většinou ještě nejsou všechny věci spojené s upgradem doladěné, přechod proběhl naprosto bez problémů a ani nový systém nebyl upgradem očividně nijak poznamenán.

Přesto jsem si asi po čtrnácti dnech řekl, že udělám čistou instalaci. Systém jsem měl plný balíčků z různých neoficiálních repozitářů, přidaných konfiguráků, až jsem se v tom začal pomalu ztrácet. Proto jsem si řekl, že zase začnu s čistým stolem.

Instalátor Ubiquity doznal jen kosmetických změn. Ono toho moc měnit ani nelze. Instalátor byl zjednodušen na maximální možnou míru. Změny se de facto provádějí jen v jediném kritickém kroku - rozdělení disku, které můžete vidět na obrázku. Myslím, že už je dostatečně zdůrazněno, že použití celého disku smaže veškerá data na něm umístěná. Co mi však nepřijde zrovna šťastně vyřešeno, je stejné barevné označení při zabrání celého disku a při volbě ručního nastavení. Evokuje to pocit, že při ručním nastavení uživatel přijde o data na disku.

Rozdělení disku při instalaci

Kromě rozdělení disku se menšího faceliftu dočkal i výběr časového pásma. Jak můžete vidět na obrázku, zobrazení daného pásma a místního času je pěknější a přehlednější.

Volba časové zóny

 

Start systému

Jednou z marketingově nejprotežovanějších vlastností nového Ubuntu je rychlý start. Linuxové distribuce nacházejí uplatnění na přenosných zařízeních, jako jsou netbooky, kde je rychlý start důležitý. Proto se dnes vesměs všechny distribuce snaží o rychlý boot. A Ubuntu se to tentokráte povedlo, minimálně na mém počítači. Naběhnutí systému od zavaděče po přihlašovací obrazovku trvalo 15 sekund, což je výrazně méně než v 8.10. Následný start prostředí GNOME trvá 12 sekund. Celý systém tak nabootuje do provozuschopného stavu za méně než půl minuty, což je myslím slušný výsledek. Podmínkou je ale čistá instalace. Po upgradu se start sice také zrychlil, ale ne tak výrazně. K rychlejšímu startu vám pomůže také volba Ext4 jako souborového systému.

Změny se dočkala i grafická podoba bootu. Usplash získal novou podobu (viz obrázek), ale nejedná se o nic převratného, prostě jen drobné osvěžení. Zásadních změny ve startu systému by měly přijít v podzimní verzi Ubuntu, která nasadí Plymouth. To je nový bootovací proces z dílny Red Hatu, který přináší zajímavé vlastnosti. Měl by ještě více zrychlit start a odstranit problikávání do textového rozhraní. To nedělá na Ubuntu dobrý dojem. Během startu nebo vypínání systému se totiž stále stává, že obrazovka problikne z grafického usplashe na klasický textový výpis.

Nový Usplash

Vzhled

Nový vzhled grafického prostředí je evergreenem posledních několika vydání Ubuntu. Vzhled Human je jistě kvalitní a propracovaný, ale je tu s námi již tři roky a za tu dobu se vývoj posunul přece jen o kus dál. Nové téma bylo slibováno už před rokem, ale nakonec bylo odloženo na podzim. Ve vývojových verzích se opravdu objevilo, ale bylo natolik špatné, že jej museli vývojáři stáhnout.

Ubuntu 9.04 nový vzhled opět nepřináší, ale už má aspoň nakročeno. Zbrusu nová je přihlašovací obrazovka, která je podle mě opravdu povedená. Rozdíl mezi přihlašovací obrazovkou v 8.10 a 9.04 dokazuje, že grafiku v Ubuntu začali řešit profesionálové. V létě totiž Mark Shuttleworth prohlásil, že chce do 18 měsíců dohnat v atraktivnosti prostředí Mac OS X. No uvidíme, má na to ještě rok.

Nová přihlašovací obrazovka (GDM)

Koho už letitý vzhled Ubuntu omrzel, může vyzkoušet tři nová témata, která představují to nejlepší, co vyprodukovala komunita, do nového vydání se dostaly jako volitelné.

Dust

Dust Sand

New Wave

Já osobně považuji za nejpovedenější New Wave, ale jak můžete vidět na detailním obrázku, tento vzhled má problémy v OpenOffice.org a Firefoxu. Tyto dva programy totiž používají nestandardní zpracování GTK+ vzhledu a výsledkem je, že v New Wave nezobrazí písmo v nabídce bíle, ale zůstává černé.

Černé písmo na tmavém pozadí

Prostředí Ubuntu - GNOME

Prostředí Ubuntu je postavené na GNOME, které vychází vždy zhruba měsíc před Ubuntu a stará se také o většinu jeho novinek. Pokud vás zajímá detailněji, co nové GNOME nabízí, můžete si přečíst článek GNOME 2.26 – pomalé loučení s druhou generací. Zde bych chtěl zmínit jen ty nejpodstatnější změny, se kterými se uživatel Ubuntu setká.

Vylepšený nástroj
pro nastavení více monitorů

Opět vylepšeno bylo dialogové okno pro nastavení více monitorů. Dosud to byla znouzectnost. Při změně nastavení se restartoval X server, a to ještě nejlépe bez varování. Pořadí monitorů se přehazovalo a vůbec se s tím špatně domlouvalo. V novém Ubuntu to zatím funguje bezvadně. Nevím, nakolik je to vylepšeným nástrojem Displej a nakolik novým X.orgem, ale konečně nemám s nastavením více monitorů problémy. X server netřeba restartovat, nový dialog umožňuje jednotlivé monitory vypínat a zapínat.

Jednou z významných novinek GNOME 2.26 je také kompletně přepracované ovládání zvuku tak, aby integrovalo ovládání PulseAudio. Konečně je tak možné jednoduše přes standardní ovládání zvuku využívat výhody PulseAudio, jako je např. nastavení hlasitosti pro jednotlivé aplikace. Nové ovládání zvuku převzalo i Ubuntu a ve vývojových verzích se objevilo. Uživatelé však hlásili problémy - nestabilitu a vytěžování CPU, proto bylo pro vydání 9.04 staženo a nahrazeno původním. Pokud tedy chcete ovládat PulseAudio, musíte si nainstalovat balíček pavucontrol. Já však i nadále PulseAudio odinstalovávám, protože jsem zatím nenašel nic, čím by mi bylo užitečné. Pokud se budete pokoušet o totéž, nezapomeňte vybrat Úplně odstranit, aby se PulseAudio odstranilo i ze spouštěcích skriptů sezení, jinak budete mít problémy s přihlášením. Pokud chcete vyzkoušet nové ovládání, přidejte si repozitáře Chrise Coulsona.

Stejně jako nové ovládání zvuku dopadla i integrace čtečky otisků prstů do prostředí. Ta sice v GNOME 2.26 je (lze ji nastavit přes Systém | Volby | O mně a dále využívat k autentizaci v jednotlivých programech), ale v novém Ubuntu není aktivována, protože vyžaduje novější verzi knihovny libusb, než je ta dostupná v 9.04. Počkat si tedy musíme do dalšího vydání. To však neznamená, že by bylo zprovoznění čtečky otisků prstů v Ubuntu složité.

Výchozí multimediální přehrávač - Totem neboli Přehrávač filmů - obsahuje nové, zajímavé moduly. Mně nejvíce učaroval modul pro stahování titulků z internetu, konkrétně z OpenSubtitles.org. Tato funkce se ukázalo jako velmi použitelná. Už je konec hledání titulků po všech čertech, v Totemu je můžete mít během několika chvil. Jako nejvíce limitující faktor se ukázala dostupnost serveru OpenSubtitles.org, který je bohužel nedostupný častěji, než by se dalo čekat.

Stahováním titulků ale výčet nových funkcí nekončí. Totem se umí nově připojit do mediálních sítí běžících na protokolech DLNA a UPnP, umí přehrávat skladby z Jamenda, nastavovat status v kecálkovi, když se díváte na film. Výrazně se také zlepšuje multimediální backend GStreamer, který je kromě Totemu využíván i výchozím hudebním přehrávačem - Rhythmboxem. Totem v Ubuntu 9.04 si díky němu podstatně lépe poradí s přehráváním DVD.

Stahování titulků v Totemu

Nové Ubuntu udělá radost těm, kdo se potřebují připojovat k Microsoft Exchange 2007. Konečně si s ním rozumí Evolution. Škoda, že je za dveřmi MS Exchange 2010 a kompatibilita s ním je opět ve hvězdách. Další novou výraznou funkcí je přímý import dat z MS Outlook ve formátu PST. Už tedy není potřeba používat prostředníka.

Jednou z ikon Ubuntu 9.04 je nový systém notifikací. Dosud Ubuntu používalo notifikace z GNOME, na podzim se ale tým Canonicalu, starající se o použitelnost, usnesl na tom, že zkusí nový přístup. Notifikace by podle nich neměly nabízet prvky pro interakci s uživatelem, ale prostě jen informovat a zmizet. Vyvolalo to bouřlivou debatu, ale po třech týdnem používání musím konstatovat, že je to rozhodně krok správným směrem. Prostě mi v rohu vyskočí rámeček s informací (něco ve stylu on-screen-display) a po několika sekundách zmizí. Nevyžaduje žádné zavírání kliknutím na křížek, nic.

Pokud na notifikaci najedu myší, zesvětlá a prvky pod ní jsou aktivní. Pokud se jedná o informaci, kterou byste neměli zmeškat třeba cestou pro kávu (např. novou poštu), je na liště umístěn indicator-applet, který tuto informací „zadrží". Co však trochu postrádám, je jakýkoliv nástroj pro nastavení notifikací. Mně současný stav vyhovuje, ale jistě nebude vyhovovat všem, a tak by se hodil aspoň primitivní nástroj, kde by si uživatel zvolil, v kterém rohu se mají notifikace objevovat a jak dlouho. Přitom v raných vývojových verzích tento nástroj byl, ale poté byl stažen.

Nový systém upozorňování

Software v Ubuntu

Ubuntu ve svých repozitářích nabízí skoro 27 tisíc balíčků a drží tak tempo téměř tisíce nových balíčků v každém vydání. Nutno ale říci, že za to můžeme vděčit především správcům balíčků Debianu, od kterému Ubuntu stále většinu balíčků přebírá.

Další novou funkcí, kterou má na svědomí komunita kolem Debianu a Ubuntu ji převzalo, jsou snímky jednotlivých aplikací. Pokud spravujete software v Synapticu, u každého popisku balíčku máte k dispozici tlačítko Získat snímek obrazovky. Když na něj kliknete, zobrazí se malý náhled a po kliknutí na náhled snímek obrazovky v plné velikosti. Zajímavá pomůcka, když si chcete o daném programu „udělat obrázek". Přece jen se říká, že jeden obrázek vydá za tisíc slov.

Snímky aplikací v Synapticu

Kromě GNOME 2.26, o kterém jsem se už zmiňoval, nabízí repozitáře Ubuntu i celou řadu dalších prostředí. KDE je ve verzi 4.2.2 a podle zkušeností uživatelů je konečně dostatečně odladěné pro každodenní používání. KDE řady 3 už není součástí repozitářů. Pro příznivce starého dobrého KDE je tu ale Kubuntu KDE3 Remix. Xfce je ve verzi 4.6.0 a přináší nový, do modra laděný vzhled. Bohužel Xfce v Ubuntu (chcete-li Xubuntu) už pomalu přestává splňovat definici minimalistického prostředí. Xubuntu mi výrazně swapuje už i na počítači s 256 MB RAM.

Xubuntu 9.04

Jestliže se minule o fous nestihlo zařazení OpenOffice.org 3, nyní se nestihne verze 3.1. Po zkušenostech s ranými verzemi OpenOffice.org 3 pro Ubuntu však musím konstatovat, že bylo jen dobře, že se nedostaly do Ubuntu. Výchozím prohlížečem i nadále zůstává Firefox - konkrétně 3.0.8. Škoda je, že se do jarního vydání nedostal Network Manager 0.7.1, který vyšel nedávno. Přináší totiž celou řadu oprav a nových vlastností a od verze 0.7 mám problémy s připojováním do školní sítě, které jsem dosud nevyřešil. Alternativou pro všechny, kterým Network Manager nefunguje ideálně, je Wicd. Na druhou stranu zase neposkytuje takové pohodlí. GIMP je ve verzi 2.6.6 a oproti minule mění práci s okny. Okno s obrázkem je vždy na pozadí a jednotlivá okna s nástroji, paletami atd. tak nemohou být nikdy překryta.

Lokalizace

Ubuntu je velmi dobře lokalizovanou distribucí. GNOME, na kterém je Ubuntu postaveno, je přeloženo z 96 %. Česky hovoří také všechny konfigurační nástroje a další důležité aplikace - OpenOffice.org, Firefox, GIMP atd. Čeština se začíná prosazovat také do repozitářů a pokud instalujete software v Přidat/odstranit nebo Synapticu, tak si zajisté všimnete, že celá řada balíčků už má české popisky. Lokalizace tedy není slabinou Ubuntu, jak některé recenze uvádějí, ale naopak silnou stránkou.

Už i repozitáře začínají čím dál více mluvit česky

Jádro, X server a hardwarová podpora

Hardware byla ta část, kde moje recenze na Ubuntu 8.10 dostala lehce negativní nádech. Oproti vydání 8.04 jsem totiž narazil hned na několik regresí. Na podzim vývojáři Ubuntu vsadili na nejnovější jádro, jehož finální verze vyšla nedlouho před samotnou distribucí a mnoho problémů bylo řešeno až v opravných verzích. Testeři raných verzí Ubuntu 8.10 se síťovou kartou využívající ovladače e1000e ví své. Tentokráte se tvůrci Ubuntu poučili a raději vsadili na jádro 2.6.28, které už je venku několik měsíců a ještě delší dobu je ve vývojových verzích 9.04.

Nejvýraznější novinkou jádra 2.6.28 je nový souborový systém Ext4. Ten je spíše evolučním krokem od Ext3, ale přináší celou řadu zajímavých novinek. Pro běžného uživatele je nejpodstatnější výrazné zrychlení kontroly souborového systému, takže minuty čekání, až se po pádu nebo 30 restartech (jak je v Ubuntu implicitně nastaveno) zkontroluje souborový systém, už s Ext4 nehrozí. Testy a zkušenosti uživatelů také dosvědčují nárůst rychlosti a výkonu oproti Ext3. Podrobný test provedl například Phoronix. Ext4 sice není v Ubuntu 9.04 výchozí volbou (s tím se počítá až pro podzimní vydání), ale lze ho s klidným srdcem doporučit. Já jsem mu dal po mnoha letech přednost před ReiserFS.

Co považuji za největší problém Ubuntu 9.04, je výkon grafických karet Intel. Ten nebyl bůhvíjaký v podzimním vydání, ale teď je opravdu žalostný. V jádře 2.6.28 se objevil Graphics Execution Manager, nový správce GPU paměti, který by měl zvýšit výkon některých karet od Intelu až o 60 %. Realita je však taková, že při současné kombinaci jádra (2.6.28), Mesa 7.4.1 a X.org serveru 1.6 je výkon karet Intel opravdu špatný. Problémy začaly s novým ovladačem, který se poprvé objevil v podzimním Ubuntu, jeho cílem je především přechod mezi akceleračními architekturami z EXA na UXA. V novém Ubuntu je však stále výchozí EXA, protože UXA je nestabilní.

Vývojáři momentálně řeší problémy se zamrzáváním X serveru na kartách Intel, takže výkon neřeší, proto si musí uživatelé pomoct sami. Zkoušel jsem do xorg.conf zadávat různé parametry, přepínat mezi EXA a UXA, ale nic nepomohlo. Jedním z řešení je vrátit se ke staršímu ovladači, který byl v 8.10. Výkon to opravdu zlepší, ale zase mi přestalo fungovat připojování dalších monitorů. Nakonec za nejlepší řešení považuji přechod na novější jádro, X server a ovladače. Můžete si sami zkompilovat vanilla kernel, ale je to zaprvé náročnější a za druhé tam nebudete mít žádné patche od vývojářů Ubuntu. Ti vytvářejí balíčky jednotlivých verzí jádra a umisťují je na kernel.ubuntu.com. Ty stačí stáhnout a nainstalovat. Nejlepšího výkonu dosáhnete s jádrem 2.6.30, to je ale však stále v RC verzi a jednou z nahlášených chyb je i rozbité ovládání jasu monitoru, proto doporučuji spíše jádro 2.6.29. Nový X server a ovladače získáte z toho repozitáře:

deb http://ppa.launchpad.net/xorg-edgers/ppa/ubuntu jaunty main
deb-src http://ppa.launchpad.net/xorg-edgers/ppa/ubuntu jaunty main

Již několik dní funguju na tomto řešení a nárůst výkonu je výrazný. /usr/X11R6/bin/glxgears (ano, vím, že to není ideální benchmark) vypisuje dvojnásobné hodnoty FPS. Nepozoruji žádné problémy, vše funguje k mé plné spokojenosti, ale je potřeba upozornit na to, že na rozdíl od standardních balíčků se jedná o řešení, které testuje řádově méně lidí.

X.org v novém Ubuntu naopak udělá radost majitelům tabletů Wacom. Už totiž není třeba konfigurovat xorg.conf, tablet prostě jen stačí připojit k počítači. Změnou proti zavedeným pořádkům je i zrušení restartu X serveru po klávesové zkratce [Ctrl+Alt+Backspace]. Pro ty, kdo se na tuto klávesovou zkratku spoléhají: řešení je velmi jednoduché.

Zajdalen začíná

Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope používám na svém produkčním počítači již tři týdny a jsem velmi spokojený. Již od betaverze se jedná o stabilní systém, který lze doporučit. Jak už píšu výše, vzhledem k velkému rozšíření karet Intel považuji za největší nedostatek nové verze jejich nízký výkon. Není to ale zase tak tragické, aby to běžným uživatelům znepříjemňovalo každodenní používání počítače, a zkušenější uživatelé mohou zkusit výše popsané řešení. Stojí za to přejít na nové Ubuntu už nyní, ale pokud chcete mít jistotu, že přejdete na odladěný systém, a nové vlastnosti vás příliš nerajcují, klidně měsíc vydržte.

---

Používejte torrenty!

Technologie BitTorrent je určena zejména pro nárazové hromadné stahování. Každý klient (váš program) si vyměňuje kousky dat s jinými klienty a nezatěžuje server. To, co stáhnete, nabízíte ostatním a ti zase nabízejí vám. Tímto decentralizovaným způsobem jsou obslouženi všichni zájemci téměř stejně rychle jako při přímém stahování z jeednoho serveru. Přímé stahování je ale v situaci, kdy jsou servery přetíženy, nemožné a bude extrémně pomalé. Proto se vyplatí používat torrent - získáte data rychle a pomůžete ostatním. Sdílejte alespoň do poměru 1,5.

• ubuntu-9.04-dvd-i386.iso (4,2 GB)
• kubuntu-9.04-dvd-i386.iso (4,2 GB)
• ubuntu-9.04-desktop-i386.iso (700 MB)
• ubuntu-9.04-alternate-i386.iso (700 MB)
• další verze

---

Další článku o Ubuntu