Linux a otevřený software: Události roku 2009

Netbooky i nadále hýbaly světem Linuxu

Jestli něco v posledních letech zahýbalo světem desktopového Linuxu, byly to netbooky. Microsoft na tomto trhu zaspal a speciálně upravené linuxové distribuce byly instalovány na téměř všechny netbooky. Poté Microsoft získal agresivní cenovou politikou na trhu převahu, ale i tak někteří výrobci hlásí kolem 30 procent prodaných netbooků s Linuxem. Na nástup netbooků již zareagovaly všichni velcí linuxoví distributoři a každý z nich nabízí nějakým způsobem upravenou verzi pro běh na počítačích s malou obrazovkou. Fenoménem v této oblasti se však stal v roce 2009 Moblin.

Tento projekt byl založen společností Intel za účelem vytvoření distribuce pro netbooky s procesorem Atom. Později přešla správa projektu pod Linux Foundation, aby byl dosaženo neutrality. Intel si však zachoval vůdčí roli ve vývoji. Moblin se vyznačuje nejen optimalizací na procesor Atom, ale i originálním rozhraním, které během roku převzaly všechny velké distribuce. Moblin se v minulém roce dostal již do verze 2 a výrobci netbooků Foxconn, Acer a Dell oznámili, že budou přímo Moblin nebo ostatní distribuce s jeho rozhraním instalovat na své netbooky.

Ubuntu Moblin Remix, zdroj blog.canonical.com

Ke konci roku mělo podle předpovědí dojít k nástupu netbooků s procesory ARM, které by měly pomoci Linuxu mezi netbooky, ale kromě několika prototypů a ohlášení zatím k ničemu nedošlo. Snad se dočkáme v roce 2010.

Sun odkoupen firmou Oracle

Na jaře celý svět sledoval námluvy společnosti Sun Microsystems. Jelikož tato firma stojí také za celou řadou významných open source projektů sledovat svět OSS tyto události s ještě větším zájmem. Sun sice držel velké množství zajímavých technologií, ale všeobecně se mělo za to, že je nedokázal dostatečně komerčně využít, proto se rozhodl hledat partnera, kterému by se jeho technologie hodily do portfolia. Jelikož Sun není žádným drobečkem, IT firem, které by ho mohly pohltit, mnoho nebylo. Už to vypadalo, že skončí v náručí IBM, ale námluvy na poslední chvíli ztroskotaly a Sun nakonec skončil v náručí Oracle, o kterém se původně spekulovalo, že chce Sun odkoupit společně s HP.

V souvislosti s touto fúzí vyvstávají otázky, co se stane s jednotlivými open source projekty Sunu. Největší strach má odborná veřejnost především o open source databázi MySQL, protože Oracle je největším producentem databázových produktů na světě a MySQL byla pro jeho komerční produkty určitým konkurentem. Evropská komise si dokonce podmínila schválení fúze tím, že se Oracle zaváže k tomu, že vývoj MySQL nepřidusí nebo neuzavře. Naopak budoucnost pod křídly Oracle má Java, v které je vytvořena celá řada aplikací této společnosti. Počítá se také s operačním systémem Solaris, který by měl společně s Oracle Enterprise Linux vytvořit dvojici, schopnou nabídnout zákazníkovi vše, co potřebuje. Zdá se, že ani vývoj OpenOffice.org by neměl být výrazněji ohrožen.

Nasazování open source software v Evropě

Na začátku prosince jsme vás informovali o tom, že rozšíření OSS v evropských firmách a institucích je větší než v Severní Americe. Potvrzovaly to i události v roce 2009. Španělský region Axarquia se rozhodl nasadit ve svých organizacích open source software, který poběží na linuxové distribuci Guadalinex (derivát Ubuntu). Maďarská ekonomika je na dně a veřejné finance předlužené, proto se tamní vláda rozhodla podporovat nasazení OSS, což by mělo vést k úsporám. Kromě vyhrazených peněz na OSS byly také zakázány jakékoliv podmínky, které by nasazení OSS znemožňovaly.

Stejně jako maďarská vláda, i ta nová německá se v programovém prohlášení zavázala k prosazování otevřených standardů a férovým podmínkám pro OSS. Ve Švýcarsku vznikla skupina napříč politickými stranami, která prosazuje otevřené standardy a OSS ve státní sféře. Jedním z cílů je vytvořit centrum, které by státním organizacím pomáhalo s přechodem na OSS. V Dánsku město Lyngby-Taarbæk spustilo řetězovou reakci mezi dalšími městy v nasazování kancelářského balíku OpenOffice.org. V roce 2008 na sebe upozornila Francie obřím přechodem četníků na linuxovou distribuci Ubuntu a v minulém roce to bylo zase francouzské ministerstvo obrany, které se rozhodlo nasadit e-mailového klienta Mozilla Thunderbird na 80 tisíc počítačů. Ministerstvo navíc zvažuje nasazení OpenOffice.org a Linuxu.

Nasazování OSS nezůstalo však pouze u veřejného sektoru. Obzvláště dobře si OSS, konkrétně Linux, vedl mezi burzovními společnostmi. Nejdříve se německá společnost Deutsche Borse Group pochlubila novou burzovní platformou Xentra, postavenou na Linuxu, která je údajně nejrychlejší na světě. A poté Londýnská akciová burza oznámila, že opouští Windows, a přechází na řešení, postavené na Linuxu, který dnes dominuje na světových burzách. Na Windows nyní běží pouze jedna významnější burza a i ta zvažuje přechod na Linux.

Česká republika se zatím zdá býti vůči těmto trendům rezistentní. Možná, že jsme oproti Švýcarsku, Dánsku, Německu a Francii dost bohatí na to, abychom nad open source alternativami alespoň uvažovali. Nebo na tom nejsme ještě tak špatně, abychom k tomu byli donuceni jako Maďarsko. Dočkáme se v roce 2010 v tomto směru nějakého průlomu?

Linux na mobilech

Linux potvrzuje, že je velmi univerzálním operačním systémem, a prosazuje se v další oblasti – mobilních telefonech a komunikátorech. Zde si hledá místo na slunci již několik let, ale rok 2009 byl z tohoto pohledu nejlepší a nabídl několik průlomových událostí.

Na začátku roku Palm oznámil operační systém WebOS, postavený na Linuxu, který by měl pohánět jeho chytré telefony. Palm dříve dominoval trhu s PDA a komunikátory, ale v posledních letech úplně vyklidil pole. WebOS by měl být nový start. Společně s ním byl také oznámen nový telefon Palm Pre, který v plné parádě demonstroval možnosti nového systému a byl mnoha recenzenty označen za „iPhonobijce“. Na konci roku Palm představil další telefon – Pixi. A WebOS má nakročeno k tomu být významným hráčem na poli mobilních telefonů.

V expanzi pokračoval také Google Android, který je taktéž postavený na Linuxu. Na konci října vyšel ve verzi 2 a Google nezahálí také v marketingu a dojednává jeho instalaci na mobily mnoha výrobců. Ve třetím čtvrtletí roku 2009 měl Google Android podíl na trhu s chytrými telefony pouze 3,5 procenta, ale podle agentury Gartner by měl mít v roce 2012 druhý největší podíl za Symbianem, který by měl v dohledné době být taktéž open source.

Zapomínat by se nemělo ani na LiMo, kterému vzal trochu vítr z plachet právě Google Android, i tak bychom ho ale na konci roku našli na více než 40 typech chytrých telefonů.

Posledním z řady linuxových řešení pro mobilní telefony je Maemo, za jehož vývojem stojí Nokia. Ta sice sází především na Symbian, ale Maemo nasazuje na své drahé komunikátory. Na podzim vyšlo Maemo 5 a komunikátor Nokia N900, který tento operační systém obsahuje a je mnohými recenzenty označován za to nejlepší, co nyní trh s chytrými telefony nabízí.

KDE konečně připraveno

KDE 4.0 bylo vydáno přesně před dvěma lety, ale do použitelného stavu mělo ještě hodně daleko a vydobylo si pověst sice technologicky vyspělého, ale nevyzrálého prostředí. Ještě v distribučních vydáních na podzim roku 2008 strašilo uživatele nestabilitou a menším množstvím funkcí, než měla verze 3. V jarních vydáních to však bylo mnohem lepší a o KDE 4.3, které se nachází ve vydáních podzimních, už se dá říct, že je připraveno pro masové nasazení mezi běžné uživatele. Z dozrání KDE těží distribuce, které staví především na něm. Také díky němu mají uživatelé podzimního openSUSE a Mandrivy jedno z nejpovedenějších vydání za poslední roky.

Uživatelem vyladěné KDE 4.3.2

KDE udělalo v roce 2009 také velký skok v lokalizaci. Zatímco ještě na začátku roku čeští uživatelé často naráželi na anglické texty, KDE 4.3 je na tom s českými překlady mnohem lépe a anglické texty jsou spíše výjimkou.

Oblačno i ve světě open source

Jedním z nejčastěji skloňovaných termínů byl v roce 2009 cloud computing a tento trend se nevyhnul ani open source softwaru. Za „cloud“ se považuje internetová služba, která je, aniž by to uživatel pocítil, provozována z velkého množství serverů.

Móda cloud computingu zasáhla svět open source ze dvou stran. Na jedné straně to byl OSS, který začal být využíván pro podporu cloud computingu, a na druhé straně to byly internetové služby, které linuxoví distributoři začali poskytovat svým uživatelům. Nejaktivnější v tomto směru byl asi tvůrce distribuce Ubuntu – Canonical. Ten společně s americkým online gigantem Amazonem vytvořil technologii pro budování a provoz cloudu. Ubuntu Enterprise Cloud je určen pro tzv. soukromý cloud v rámci jedné společnosti a Amazon EC2 je naopak určen pro službu, která bude zpracovávat požadavky zvenčí. Obě technologie jsou součástí podzimního vydání Ubuntu Server. Linux v drtivé většině případů využívá i Google, jehož služby jako Gmail lze také označit za cloud.

Móda „obláčkových služeb“ se nevyhnula ani linuxovým distributorům. Jednou z prvních vlaštovek v této oblasti byla služba Ubuntu One, pomocí níž mohou uživatelé Ubuntu synchronizovat data, kontakty a poznámky mezi počítači. Základní verze je zdarma, za více místa se platí. Do budoucna by to mohl být další příjem do pokladen tvůrců distribucí.

Neposedné ovladače od Intelu

Společnost Intel vyvíjí open source ovladače pro svoje grafické karty. Díky tomu jsou obsaženy v jádře a proto s jejich instalací a provozem nejsou zásadnější problémy. Minulý rok se však rozhodli vývojáři z Intelu ovladače kompletně přepsat. Nová architektura měla velké přísliby do budoucna, ale mnoho uživatelů si kvůli tomu prožilo během minulého roku peklo. Nejhorší byla situace na jaře, kdy většina distribucí přešla s novým jádrem na nové ovladače, jejichž výkon byl opravdu špatný. Nejhůře z velkých distribucí asi dopadlo Ubuntu, které nasadilo jádro 2.6.28, s nímž byly ovladače nejpomalejší. Není divu, že návod na instalaci nových ovladačů a jádra, který jsem napsal v recenzi na Ubuntu 9.04, se setkal s takovým ohlasem. Ostatní velké distribuce jako například Mandriva, které nasadily jádro 2.6.29, měly výkon s grafickými kartami Intel trochu lepší, ale stále daleko od ideálu.

Změna přišla až s podzimními vydáními distribucí, které již přinesly optimalizované ovladače s mnohem vyšším výkonem. Akcelerační architektura EXA byla nahrazená UXA. Ovladače využívají Kernel Mode Setting a Graphics Execution Manager. S největší pravděpodobností tak mají ovladače Intel to nejhorší za sebou a nyní by se měli uživatelé jen těšit z vyšší stability a výkonu.

Problém s datovými schránkami

V polovině minulého roku byly zákonem uvedeny v život tzv. datové schránky, které slouží k zasílání dokumentů orgány veřejné správy v elektronické podobě. Jelikož se jedná o záležitost, která je pro vybrané subjekty povinnou, byla jednou z podmínek multiplatformnost řešení. Oficiální řešení zhotovené firmou Software602 je však multiplatformní pouze v uvozovkách, protože verze 602XML Filler pro Linux je vlastně jen verzí pro Windows běžící pomocí technologii Wine. Navíc je proprietární a nemá 64bitovou verzi, což komplikuje provoz na 64bitových systémech.

Proto se rozhodli vzít příznivci svobodného software řešení do vlastních rukou a vzniklo hned několik projektů, které mají odstranit všechny vytýkané problémy. Jedno z nich vzniklo v CZ.NIC Labs a jmenuje se Další projekt organizuje nezisková organizace na podporu svobodného softwaru Liberix a linuxový portál ABCLinuxu.cz. Tady si ještě budeme muset na konkrétní výsledky počkat, ale na odměnu pro řešitele už se podařilo vybrat skoro 80 tisíc korun. Motivací není pouze přinést svobodné a skutečně multiplatformní řešení, ale také dokázat, že toho lze dosáhnout s mnohem menšími prostředky, než které zaplatil stát.

Pravidelná dávka distribučních vydání

Stejně jako každý rok i v roce 2009 se objevila celá řada distribučních vydání a mnoho z nich jsme vám představili v recenzích:

Linux E X P R E S

Rok 2009 nejen s Linuxem