Linux E X P R E S

Facebook

Rok 2011 s Linuxem a open source

2011.gif

Rok 2011 je za námi, co přinesl Linuxu a open source? Hodně se dělo kolem „mobilních linuxů“ Androidu, MeeGo a webOS, linuxové distribuce nasadily nová kontroverzní rozhraní GNOME Shell a Unity a hráči se mohli radovat z projektu Humble Bundle...


Android – hvězda stále stoupá

Pokud jsme rok 2010 nazvali rokem Androidu, tak pro právě uplynulý rok to platí dvojnásob. Podle očekávání tento open-source mobilní systém od Googlu vydatně rostl na všech frontách. Ale pěkně po pořádku. Poprvé se Google ozval na začátku února, když představil Android 3.0 Honeycomb s novým rozhraním určeným pro tablety. Zároveň s ním se epickou reklamou během přestávky Superbowlu uvedl pilotní tablet Motorola Xoom. Posléze přišlo mnoho tabletů od dalších velkých výrobců, za zmínku stojí například designově povedený Samsung Galaxy Tab 10.1 či originální Asus Transformer, který se s přídavnou klávesnicí dokáže proměnit v netbook. Pravdou však je, že se žádný nesetkal s úspěchem alespoň blížícím se úspěchu iPadu od Applu. Mohly za to podle některých především nepovedené rozhraní Honeycombu a nedostatek optimalizovaných aplikací.

Tablet Motorola Xoom s Androidem 3.0 Tablet Motorola Xoom s Androidem 3.0

V říjnu potom Google představil Android 4.0 Ice Cream Sandwich. Ten designově vychází z Honeycombu, ale už dokáže obsloužit smartphony i tablety, protože se rozhraní chytře přizpůsobí velikosti a rozlišení displeje. Mimo to už je prostředí systému plně akcelerováno pomocí grafického čipu. Podle očekávání přišel Android 4.0 na novém Google telefonu Samsung Galaxy Nexus, jenž zaujal hlavně velmi „jemným“ displejem s HD rozlišením.

Během roku se také několikrát proměnil Android Market, hlavně jsme se ale konečně dočkali jeho webové verze. Ke konci roku Market oslavil deset miliard stažených aplikací. Co se týče smartphonů, je jich už tolik, že se prakticky nedají spočítat. Ve vyšší třídě uspěly hlavně Google Nexus S a Samsung Galaxy S II. Nejlevnější smartphony s Androidem dnes koupíte už za dva a půl tisíce korun. Na náš trh navíc vstoupili dva relativně silní čínští výrobci – Huawei a ZTE. Každý den je aktivováno sedm set tisíc nových zařízení a Android podle Gartneru ovládá více než polovinu trhu s chytrými telefony.

Webový Android Market na market.android.com Webový Android Market na market.android.com

Co Androidu přinese rok 2012? Zřejmě se zavedou displeje s vysokým rozlišením a standardem se stanou dvou či ještě více jádrové procesory. Za mořem lze očekávat rozšiřování bezdrátové komunikace NFC, a to zejména pro platby. Trh se smartphony by měl i nadále růst, takže v absolutních číslech vzroste i Android. Otázkou je, zda i v těch relativních.

GNOME Shell a Unity – střídmé přijetí

Co se týče klasického desktopového Linuxu, nejvíce se určitě napsalo o nových rozhraních. Nová verze prostředí GNOME 3 přišla s rozhraním GNOME Shell, oblíbené Ubuntu šlo vlastní cestou a nasadilo Unity. Obě tato rozhraní jsou zásadně překopaná. Už v nich prakticky nenajdete panel s přehledem otevřených oken, čímž se dost mění práce s okny, a klasickou nabídku aplikací. Přijetí GNOME Shellu i Unity ale bylo dosti střídmé, a to hlavně ze dvou důvodů: První verze, které vyšly na jaře, ještě měly poměrně dost nedostatků. Druhý důvod je zásadnější: Tato rozhraní nevznikla proto, že by s těmi dosavadními uživatelé nebyli spokojeni, ale proto, že si vývojáři mysleli, že tento způsob práce je pro uživatele efektivnější. Ať už je to pravda, nebo ne, uživatel je stvoření líné a mnohdy raději zůstane u starého a osvědčeného, než by se učil něčemu novému. Někteří se s GNOME Shellem nebo Unity nakonec sžili, stále však zůstává dost uživatelů, kteří o nich nechtějí ani slyšet.

GNOME Shell GNOME Shell

Unity Unity

Proto vzniklo několik projektů, které se uživatelům snaží dát možnost pracovat se systémem postaru. Velmi brzy po vydání se objevil projekt zvaný MATE s jasným posláním – prostě udržovat GNOME 2 (s GNOME Panelem), aby bylo stále použitelné a pomalu neumřelo. Distribuce Linux Mint na to šla i opačně. Vzala GNOME Shell a snažila se ho „ohnout“ tak, aby se GNOME Panelu podobal. Vznikl tak soubor rozšíření Mint GNOME Shell Extensions (MGSE). Na příští rok má Mint ještě větší plány – vytvořil odnož GNOME Shellu Cinnamon a chce ji posunout ještě dál než MGSE.

Linux Mint 12: GNOME Shell + MGSE Linux Mint 12: GNOME Shell + MGSE

Ze světa distribucí

Tento rok jako tradičně přišla spousta nových verzí etablovaných distribucí, ale i pár zajímavých nováčků. Hlavní novinkou Ubuntu bylo již zmiňované rozhraní Unity. Kromě toho se Ubuntu připomnělo například sebevědomým prohlášením, že chce do čtyř let dosáhnout dvě stě miliónů uživatelů, nebo záměrem zamířit na smartphony, tablety i chytré televize. Synchronizační služba Ubuntu One navýšila kapacitu zdarma na 5 GB a můžete ji používat na Microsoft Windows. Mandriva Linuxu 2011 už bychom mohli říkat rusko-francouzská distribuce, největší podíl na nové verzi totiž mají ruští vývojáři z ROSA Laboratory. A je třeba říct, že pořádně zapracovali a přinesli nevídaný počet novinek. O Fedoře se tento rok mluvilo hlavně v souvislosti s tím, že jako první z velkých distribucí nasadila GNOME Shell a stala se tak trochu testovací distribucí. Novell byl odkoupen společností Attachmate, na openSUSE se to ale nijak neprojevilo. OpenSUSE vycházelo podle plánu, našlo si své uživatele, ale ničím nepřekvapilo. Linux Mint se blýskl tím, že se snažil vyjít vstříc uživatelům a upravil rozhraní pro jejich potřeby, jak už jste si mohli přečíst výše. Po standardní dvouletce vyšel také nový stabilní Debian 6.0 Squeeze.

Ruso-francouzský Mandriva Linux 2011 Ruso-francouzský Mandriva Linux 2011

Z těch nováčků je zajímavý třeba cloudový Chrome OS. Ten je vlastně zajímavý tím, jak je nezajímavý. Dostávalo se mu velké pozornosti, ale dnes už se na něj téměř zapomnělo. Na trh se dostalo pár notebooků s tímto systémem, ale prodejnost byla slabá. Chrome OS je teď takový zanedbávaný sourozenec Androidu, který odnesl jeho úspěch. Elementary OS se od ostatních distribucí odlišuje tím, že klade maximální důraz na co nejjednodušší rozhraní. První verze se dočkala také distribuce Mageia – nezávislý fork Mandriva Linuxu.

Jednoduchý Elementary OS, zdroj OMGubuntu.co.uk Jednoduchý Elementary OS, zdroj OMGubuntu.co.uk

Strastiplný rok MeeGo a webOS

Za Androidem se krčí ještě další dva linuxové mobilní operační systémy MeeGo a webOS, které to tento rok neměly vůbec lehké. MeeGo dostalo ránu, když se Nokia zasnoubila s Microsoftem a odsunula ho stranou. Nakonec se sice MeeGo objevilo na Nokii N9, výrobce však ještě před zahájením prodeje oznámil, že s ním ani v případě úspěchu nepočítá. Chvíli se jej zastával Intel a prohlašoval, že na jeho vývoji bude pokračovat i bez účasti Nokie. Později pod křídly Linux Foundation vznikl projekt Tizen, který můžeme považovat za jeho nástupce. Zřejmě v tom smyslu, že by rád přivítal vývojáře MeeGo. I přes nejasnou situaci asi lze říct, že je MeeGo mrtvé. Ani o Tizenu však od oznámení vzniku prakticky nebylo slyšet, tak můžeme jen doufat, že nedopadne podobně.

Nokia N9 s MeeGo vypadala nadějně, ale sama Nokia MeeGo zabila Nokia N9 s MeeGo vypadala nadějně, ale sama Nokia MeeGo zabila

Systém Hewlett-Packardu webOS měl ještě těžší rok. V létě HP přivedl na trh telefony Veer a Pre 3 a tablet Touchpad. Tato zařízení však měla jepičí život. Jen pár týdnů nato HP oznámil, že odchází z odvětví. Následoval obří výprodej tabletu HP Touchpad, který jste mohli sehnat i za necelých sto dolarů. Prodaly se jej statisíce. Komunita se potom postarala, aby na nich běžel i Android. Ale tady příběh ještě nekončí. HP z ničeho nic v prosinci rozhodl, že otevře zdrojové kódy webOSu a přizve ostatní ke spolupráci, ale zůstane hlavou jeho vývoje. A podpora velké firmy je u open source velmi důležitá. O tom, zda HP časem přijde s dalšími vlastními zařízeními, zatím není jasno. Smartphony už to prý nebudou, ale s tablety se ještě uvidí.

I tato zařízení od Hewlett-Packardu už jsou minulostí I tato zařízení od Hewlett-Packardu už jsou minulostí

Hrajeme s Linuxem

Hráči z řad linuxáků si na rok 2011 nemohou stěžovat, a to hlavně díky projektu Humble Bundle, který tento rok nabídl šest balíčků multiplatformních her za libovolnou cenu. Celkem jste si touto cestou letos mohli přijít na desítky kvalitních her. Nejúspěšnější zatím bylo poslední kolo Humble Indie Bundle #4, které za 435 tisíc prodaných balíčků vybralo téměř dva milióny a čtyři sta tisíc dolarů. Všechna kola ovšem vybrala alespoň kolem miliónu dolarů a můžeme je označit za úspěšná. Zajímavé je, že uživatelé Linuxu průměrně zaplatili podstatně víc než uživatelé Microsoft Windows – dvakrát až třikrát. Do budoucna nás navíc může těšit, že nic nenasvědčuje konci projektu a nejspíš se dočkáme dalších kol.

Událostí číslo dva bylo vydání linuxového klienta pro herní distribuční síť Desura. Ta zatím nabízí kolem šedesáti her. Desura je však revoluční v tom, že jde o první komplexní herní platformu pro Linux. Pokud znáte Steam, tak si Desuru představte jako něco podobného v menším a v komornější atmosféře nezávislých her. Hry nově můžete koupit také v obchodu Gameolith, který je na rozdíl od Desury opravdu pouze obchod. Nabídka v současnosti čítá slabých šestnáct kousků, ale snad časem nakyne. Mezi další události patří zveřejnění zdrojových kódů legendární střílečky Doom 3 nebo vydání strategie Heroes of Newerth jako free-to-play. Hodně se mluvilo i o další strategii Oil Rush, jejíž vydání se protahuje. Předobjednatelé už si ale mohli zahrát betaverzi a reakce byly většinou pozitivní.

Desura – první komplexní herní platforma pro Linux Desura – první komplexní herní platforma pro Linux

Další události

20 let Linuxu a linuxové konference v Praze

Minulý rok uplynulo dvacet let od doby, kdy jeden finský student oznámil, že pracuje na svobodném systému podobném MINIXu, ale rozhodně to nebude nic tak velkého jako operační systém GNU. Onen student byl Linus Torvalds a ten neambiciózní systém byl Linux. V roce 1991 stihl ještě vydat první verzi a dál už to asi všichni znáte. Ještě se sluší doplnit, že se letos změnil způsob číslování verzí linuxového jádra. Začalo se od 3.0, pokračuje se 3.1 atd.

Zrovna tento jubilejní rok se na podzim v Praze konaly tři velké linuxové konference Linux Kernel Summit, LinuxCon Europe a Embedded Linux Conference Europe (ELCE).

Při příležitosti dvacetiletého výročí Linuxu a konání těchto významných konferencí vyšel zde na LinuxEXPRESu speciální seriál Dvacet let Linuxu.

Patentové války

Patentové války se letos rozběhly naplno a s nadsázkou už každý žaluje každého, viz obrázek níže. Nejvíc to vřelo mezi Samsungem a Applem. Applu se nelíbilo mnoho designových i softwarových prvků na smartphonech a tabletech Samsungu, které údajně porušují jeho patenty. Na chvíli dokonce docílil zastavení prodeje tabletu Galaxy Tab 10.1 v Německu. Velkou vynalézavost ukázal Microsoft, který se dokáže vézt na vlně Androidu a vydělat. Vybírá totiž poplatky od výrobců zařízení s Androidem za licencování patentů, které údajně obsahují. Microsoft se takto dohodl už s řadou výrobců, dokonce i s giganty jako Samsung nebo HTC. V srpnu Google koupil mobilní divizi Motoroly spolu s rozsáhlou sbírkou patentů, kterými by se teoreticky mohl bránit patentovým nárokům dalších společností. Zatím svoji sbírku však nijak nepoužil.

Znázornění patentových bitev, zdroj ThomsonReuters.com Znázornění patentových bitev, zdroj ThomsonReuters.com

OpenOffice.org pod křídly nadace Apache

Oracle se vzdal vedení vývoje kancelářského balíku OpenOffice.org a předal ho komunitě, přesněji jej vložil do inkubátoru nadace Apache. Tato změna zatím nepřinesla žádné viditelné výsledky. Co je hlavní, přes mnohé spekulace nedošlo ke sloučení OpenOffice.org a LibreOffice. LibreOffice letos oslavilo první narozeniny, nadále nezávisle funguje pod Document Foundation. A daří se mu, alespoň co se týče zastoupení v linuxových distribucích, kde má jasnou většinu.

Google Chrome – světová dvojka

Mezi prohlížeči se dále dařilo Google Chromu, který šplhal a šplhal výše, až s 27 procenty předčil Mozilla Firefox. Tím se stal světovou dvojkou a zároveň nejrozšířenějším (chcete-li nejoblíbenějším) open-source prohlížečem. První je stále Internet Explorer, ale Chrome mu v posledních letech hodně ubral a už je dělí pouhých 12 %. Firefoxu se letos moc nedařilo a klesl na 25 % tržního podílu.

StatCounter.com: Podíly webových prohlížečů StatCounter.com: Podíly webových prohlížečů

Zemřel Denis Ritchie

12. října 2011 v sedmdesáti letech zemřel Denis Ritchie. Jeden z největších „počítačových mágů“, který se do historie zapsal především jako spoluautor programovacího jazyka C a operačního systému Unix, na jehož základech potom vyrostl i Linux. V roce 1983 obdržel Turingovu cenu – „Nobelovu cenu“ informatiky. Týden před Richiem odešel zakladatel a motor Applu Steve Jobs. Ten sice nebyl na stejné lodi, ale měl velký vliv na to, jak vypadají produkty, které dnes používáme. Včetně těch open-source.

Denis Ritchie v roce 1999 Denis Ritchie v roce 1999

Diskuze (1) Nahoru